Wackernagelův zákon
Wackernagelův zákon je zákon, který formuloval švýcarský lingvista Jacob Wackernagel. Týká se pozice nepřízvučných slov v praindoevropštině.
Podle tohoto zákona se nepřízvučná slova (tzv. příklonky) kladla za přízvučná slova a obsazovala druhé místo ve větě.[1] Tento jev (nepřízvučná zájmena a částice na druhém místě ve větě) lze z části pozorovat v některých současných indoevropských jazycích, například češtině a francouzštině. Také v litevštině dříve nepřízvučná zájmena občas nacházela mezi předponou a kořenem slova – jako v případě išmitrauk vyprosti mě, kdy v současnosti se užívá forma se přízvučným zájmenem ištrauk mane.
Reference editovat
- ↑ BIČOVSKÝ, Jan. Vademecum starými indoevropskými jazyky. Praha: Nakladatelství Univerzity Karlovy, 2009. S. 72.
Externí odkazy editovat
- N. ADAMS. Wackernagel's law and the position of unstressed personal pronouns in classical Latin [online]. University of Manchester [cit. 2011-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-10.