Vzpírání na Letních olympijských hrách 2008

vzpírání na Letních olympijských hrách 2008

Vzpěračské soutěže na Letních olympijských hrách 2008 probíhaly od 9. do 19. srpna. Závodilo se v Pekingu v tělocvičně Pejchangské univerzity (北京航空航天大学; Pekingská univerzita letectví a kosmonautiky) s kapacitou 5 400 diváků. Poprvé v historii bylo na olympijských hrách uplatněno tzv. „kilové pravidlo“, praktikované na světových vzpěračských soutěžích od roku 2005.

Vzpírání
na Letních olympijských hrách 2008
Weightlifting pictogram.svgOlympic rings without rims.svg
Základní údaje
Pořadatel Mezinárodní vzpěračská federace
Mezinárodní olympijský výbor
Dějiště Pejchangská univerzita
Datum 9.19. srpna 2008
Soutěže 15 (8 muži, 7 ženy)
Startující 255
Soutěže
Muži Ženy
do 56 kg do 48 kg
do 62 kg do 53 kg
do 69 kg do 58 kg
do 77 kg do 63 kg
do 85 kg do 69 kg
do 94 kg do 75 kg
do 105 kg nad 75 kg
nad 105 kg

<< 2004 seznam medailistů 2012 >>

Ve vzpírání soutěžili reprezentanti 84 zemí, přičemž 5 zemí bylo ve vzpírání zastoupeno vůbec poprvé v historii (byly to Jihoafrická republika, Kypr, Tádžikistán, Tuvalu a Vietnam). Celkový počet zemí, které se kdy účastnily vzpěračských soutěží na Olympijských hrách, tak v roce 2008 vzrostl na 142.[1] Česká republika na hry vyslala 1 reprezentanta, Libora Wälzera, který obdržel divokou kartu Mezinárodní vzpěračské federace[2] a v kategorii do 105 kg obsadil čtrnácté místo.

Nejúspěšnější zemí ve vzpírání byla domácí Čína, která z 10 startovních míst dokázala vytěžit 5 zlatých a 1 stříbrnou medaili.

Při soutěžích byly používány činky domácích značek. Muži používaly činky značky Zhangkong, ženy činky Double Happiness Sports.

SoutěžeEditovat

Ve vzpírání bylo rozděleno 15 sad medailí, z toho o 8 bojovali muži a o 7 ženy. Medaile byly udělovány v následujících váhových kategoriích:

  • Muži
    • do 56 kg
    • do 62 kg
    • do 69 kg
    • do 77 kg
    • do 85 kg
    • do 94 kg
    • do 105 kg
    • nad 105 kg
  • Ženy
    • do 48 kg
    • do 53 kg
    • do 58 kg
    • do 63 kg
    • do 69 kg
    • do 75 kg
    • nad 75 kg

Medaile byly udělovány pouze za výsledek v dvojboji (součet výkonů z trhu a nadhozu). V jedné váhové kategorii mohli startovat maximálně dva reprezentanti jedné země.

Kalendář soutěžíEditovat

Kalendář her 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24
Vzpírání   1 2 2 2 2 2 1 1 1 1
       Závody        Finále


Den Disciplína Skupina Místní čas
sobota 9. srpna ženy do 48 kg A 10.00 – 12.00
neděle 10. srpna muži do 56 kg B 10.00 – 12.00
ženy do 53 kg A 15.30 – 17.30
muži do 56 kg A 19.00 – 21.00
pondělí 11. srpna muži do 62 kg B 10.00 – 12.00
muži do 69 kg C 12.30 – 14.30
ženy do 58 kg A 15.30 – 17.30
muži do 62 kg A 19.00 – 21.00
úterý 12. srpna muži do 69 kg B 10.00 – 12.00
ženy do 63 kg B 12.30 – 14.30
ženy do 63 kg A 15.30 – 17.30
muži do 69 kg A 19.00 – 21.00
středa 13. srpna muži do 77 kg B 10.00 – 12.00
ženy do 69 kg A 15.30 – 17.30
muži do 77 kg A 19.00 – 21.00
pátek 15. srpna muži do 85 kg B 10.00 – 12.00
ženy do 75 kg A 15.30 – 17.30
muži do 85 kg A 19.00 – 21.00
sobota 16. srpna ženy nad 75 kg A 19.00 – 21.00
neděle 17. srpna muži do 94 kg B 15.30 – 17.30
muži do 94 kg A 19.00 – 21.00
pondělí 18. srpna muži do 105 kg B 15.30 – 17.30
muži do 105 kg A 19.00 – 21.00
úterý 19. srpna muži nad 105 kg B 15.30 – 17.30
muži nad 105 kg A 19.00 – 21.00

KvalifikaceEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Vzpírání na Letních olympijských hrách 2008/Kvalifikace.

Startovní místa na OH mohly jednotlivé reprezentace získat na základě předvedených výkonů na mistrovství světa v letech 2006 a 2007, v menší míře pak také na kontinentálních mistrovstvích v roce 2008. V obou případech byla startovní místa přidělena na základě týmového hodnocení národnímu olympijskému výboru, který je mohl následně využít podle svého uvážení. Kromě toho mohli být sportovci na hry pozváni na základě vysokého postavení ve výkonnostním žebříčku nebo obdržením divoké karty.

Mezinárodní olympijský výbor přidělil vzpírání celkem 260 startovních míst, z nichž 170 připadlo mužům a 90 ženám. Jeden stát mohl vybojovat až 10 účastnických míst (pro 6 mužů a 4 ženy). Čína, jako hostitelská země, automaticky získala možnost nominovat 10 reprezentantů.

MedailistéEditovat

MužiEditovat

Kategorie   Zlato   Stříbro   Bronz
Do 56 kg   Lung Čching-čchüan
Čína (CHN)
  Hoàng Anh Tuấn
Vietnam (VIE)
  Eko Yuli Irawan
Indonésie (INA)
Do 62 kg   Čang Siang-siang
Čína (CHN)
  Diego Salazar
Kolumbie (COL)
  Triyatno
Indonésie (INA)
Do 69 kg   Liao Chuej
Čína (CHN)
  Vencelas Dabaya
Francie (FRA)
  Yordanis Borrero
Kuba (CUB)
Do 77 kg   Sa Džä-hjuk
Jižní Korea (KOR)
  Li Chung-li
Čína (CHN)
  Gevorg Davtjan
Arménie (ARM)
Do 85 kg   Lu Jung
Čína (CHN)
  Tigran Varban Martirosjan
Arménie (ARM)
  Jadier Valladares
Kuba (CUB)
Do 94 kg   Szymon Kołecki
Polsko (POL)
  Arsen Kasabiev
Gruzie (GEO)
  Yohandrys Hernández
Kuba (CUB)
Do 105 kg   Andrej Aramnau
Bělorusko (BLR)
  Dmitrij Klokov
Rusko (RUS)
  Marcin Dołęga
Polsko (POL)
Nad 105 kg   Matthias Steiner
Německo (GER)
  Jevgenij Čigišev
Rusko (RUS)
  Viktors Ščerbatihs
Lotyšsko (LAT)

ŽenyEditovat

Kategorie   Zlato   Stříbro   Bronz
Do 48 kg   Čchen Wej-ling
Tchaj-wan (TPE)
  Im Džjung-hwa
Jižní Korea (KOR)
  Pensiri Laosirikulová
Thajsko (THA)
Do 53 kg   Praphávadí
Thajsko (THA)
  Jun Čin-he
Jižní Korea (KOR)
  Raema Lisa Rumbewasová
Indonésie (INA)
Do 58 kg   Čchen Jen-čching
Čína (CHN)
  O Džong-ä
Severní Korea (PRK)
  Wandi Khámiamová
Thajsko (THA)
Do 63 kg   Pak Hjon-suk
Severní Korea (PRK)
  Lu Jing-čchi
Tchaj-wan (TPE)
  Christine Girardová
Kanada (CAN)
Do 69 kg   Oxana Slivenková
Rusko (RUS)
  Leidy Solísová
Kolumbie (COL)
  Abír Abdelrahmánová
Egypt (EGY)
Do 75 kg   Alla Važeninová
Kazachstán (KAZ)
  Lidia Valentínová
Španělsko (ESP)
  Damaris Aguirreová
Mexiko (MEX)
Nad 75 kg   Džang Mi-ran
Jižní Korea (KOR)
  Ele Opelogeová
Samoa (SAM)
  Maryam Usmanová
Nigérie (NGR)

DopingEditovat

Vzpěračské soutěže bezprostředně po skončení olympijských soutěží nezasáhly skandály spojené s dopingem. Jediným pozitivně testovaným sportovcem byl Ukrajinec Ihor Razoronov, 38letý stříbrný medailista z předchozích Olympijských her, který ve hmotnostní kategorii do 105 kilogramů obsadil šesté místo.

V roce 2009 se objevily informace o pozitivním testu Yuderqui Contrerasové z Dominikánské republiky, která v kategorii do 53 kilogramů obsadila páté místo. Sportovkyně nicméně byla po analýze „B“ vzorku očištěna a zůstala na svém místě v oficiálních výsledcích.[3]

Již v roce 2008 bylo avizováno, že odebrané kontrolní vzorky pro zkoumání přítomnosti zakázaných látek v tělech sportovců budou uchovány a opětovně testovány po dobu osmi let.[4] Na konci tohoto období, 6. června 2016, bylo oznámeno, že první vlnou opakovaných testů neprošlo dalších 10 závodníků.[5]. O dvanáct dní později, v souladu s antidopingovou politikou Mezinárodní vzpěračské federace, bylo zveřejněno 7 jmen pozitivně testovaných sportovců:[6]

7. července 2016 byla zveřejněna zbylá tři jména:[8]

Po ukončení první vlny opakovaných analýz zadal Mezinárodní olympijský výbor k opětovné analýze další vzorky. Z nich vzešlo dalších 15 jmen pozitivně testovaných závodníků, jež byla zveřejněna 24. srpna 2016, krátce po skončení Her v Riu de Janeiru:[9]

Všech 25 uvedených případů odhalených v roce 2016 bylo s konečnou platností uzavřeno diskvalifikací.[10]

Medailová tabulkaEditovat

Pořadí Země   Zlato   Stříbro   Bronz
1. Čína  Čína 5 1 -
2. Jižní Korea  Jižní Korea 2 2 -
3. Rusko  Rusko 1 2 -
T4 Severní Korea  Severní Korea 1 1 -
  Tchaj-wan 1 1 -
6. Thajsko  Thajsko 1 - 2
7. Polsko  Polsko 1 - 1
T8 Bělorusko  Bělorusko 1 - -
Kazachstán  Kazachstán 1 - -
Německo  Německo 1 - -
11. Kolumbie  Kolumbie - 2 -
12. Arménie  Arménie - 1 1
T13 Francie  Francie - 1 -
Gruzie  Gruzie - 1 -
Samoa  Samoa - 1 -
Španělsko  Španělsko - 1 -
Vietnam  Vietnam - 1 -
T18 Indonésie  Indonésie - - 3
Kuba  Kuba - - 3
T20 Egypt  Egypt - - 1
Kanada  Kanada - - 1
Lotyšsko  Lotyšsko - - 1
Mexiko  Mexiko - - 1
Nigérie  Nigérie - - 1

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

Reference a poznámkyEditovat

  1. 87 countries' lifters to compete in Beijing; IWF.net, 30. července 2008 Archivováno 6. 10. 2011 na Wayback Machine; nakonec však nestartovali závodníci z Indie, Kataru, Saúdské Arábie a Ugandy.
  2. Velký diplomatický úspěch Českého svazu vzpírání; Vzpírání.cz, 27. června 2008
  3. ASSOCIATED PRESS. Negative 'B' sample clears weightlifter. ESPN.go.com [online]. 2009-06-17 [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ŽEHANOVÁ, Barbora. Doping v Pekingu: testy neprošlo jen šest sportovců. iDNES.cz [online]. 2008-08-26 [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. (česky) 
  5. ROZGONYI, Lilla. IWF statement on the reanalyzes. IWF.net [online]. 2016-06-06 [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ROZGONYI, Lilla. PUBLIC DISCLOSURES. IWF.net [online]. 2016-06-18 [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ROZGONYI, Lilla. PUBLIC DISCLOSURES. IWF.net [online]. 2016-06-15 [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ROZGONYI, Lilla. PUBLIC DISCLOSURES. IWF.net [online]. 2016-07-07 [cit. 2016-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. VERES, Zoltán. PUBLIC DISCLOSURES. IWF.net [online]. 2016-08-24 [cit. 2016-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Reanalysis. IWF.net [online]. [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat