Vysočina (salám)

český trvanlivý salám

Vysočina je český trvanlivý salám.

Salám Vysočina
Krájená Vysočina

Historie editovat

Výroba salámu Vysočina byla zahájena v roce 1967 v závodě v Hodicích.[1] Záměrem bylo vyrobit identický výrobek jako je uherský salám, ale tepelně opracovaný. Podle normy z 1. 1. 1977 se salám Vysočina vyráběl z těchto ingrediencí (na 1000 kg hotového výrobku): [2]

  • předsolené hovězí maso zadní výrobní zbavené karabáčku, tvrdých šlach a povrchového loje: 420 kg
  • předsolené vepřové maso libové zbavené chrupavek: 270 kg
  • předsolené vepřové maso výrobní bez kosti: 560 kg
  • předsolené hřbetní vepřové sádlo: 170 kg
  • mletý pepř.

Salám pro svou oblíbenost začaly vyrábět postupně další masokombináty. Když došlo počátkem 90. let ke zrušení závaznosti bývalých státních a podnikových norem, začali různí výrobci pod značkou "Salám Vysočina" vyrábět prakticky rozdílné výrobky s různým složením a různou kvalitou.[3] Klesající úroveň kvality částečně zastavila až vyhláška 264 z roku 2003 na výrobky používající název Vysočina.[2] Tato vyhláška sice nevrací salám Vysočina k původní kvalitě, ale nepřipouští v něm použití vlákniny, masa strojně odděleného včetně drůbežího masa strojně odděleného a použití rostlinných a jiných živočišných bílkovin. Tuto vyhlášku však někteří producenti obcházejí.[4] Na základě prováděných testů kvality tak přichází o prestižní označení Klasa.[5]

V roce 2004 požádalo Živnostenské společenstvo výrobců salámu Vysočina o registraci zeměpisného označení na Úřadu průmyslového vlastnictví. Toto bylo zamítnuto z důvodu, že salám Vysočina je od roku 2001 na základě vyhlášky č. 326/2001 zařazen do skupiny výrobků v ČR obecně známých, a tudíž ho lze vyrábět, pokud splňuje požadavky dle vyhlášky č. 264/2003 Sb. Jediným výrobcem, který tak vyrábí Vysočinu dle původní receptury, je masokombinát v Hodicích, který ho dává na trh pod obchodním názvem Hodická Vysočina 1967.[2]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Hodická Vysočina 1967 [online]. Krahulik.cz [cit. 2012-11-10]. Dostupné online. 
  2. a b c INGR, Ivo. Senzorické hodnocení salámů Vysočina [online]. Český svaz zpracovatelů masa, 2004-09-21 [cit. 2012-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  3. HAVEL, Petr. Více vody, nižší cena - osud salámu Vysočina. A nejen jeho [online]. Vitalia.cz, 2012-06-01 [cit. 2012-11-10]. Dostupné online. 
  4. FRÁNEK, Tomáš. Vysočina není vysočina, 5 z 10 salámů nevyhovělo. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2011-11-30 [cit. 2012-11-10]. Dostupné online. 
  5. pit, Novinky. Za deset let přišlo o značku Klasa šest výrobků. Novinky.cz [online]. Borgis, 2012-12-05 [cit. 2012-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-12-07. 

Externí odkazy editovat

  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysočina na Wikimedia Commons
  • INGR, Ivo. Senzorické hodnocení salámů Vysočina [online]. Český svaz zpracovatelů masa, 2004-09-21 [cit. 2013-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  • PACLÍK, Jaroslav. Salám Vysočina vznikl před 46 lety na rozkaz jako česká verze uheráku [online]. iDNES.cz, 2013-05-10 [cit. 2013-05-10]. Dostupné online. 
  • VEČERKOVÁ, Hana. Kvalita vysočiny klesá, ukázal test. Obchodníci příliš tlačí cenu dolů [online]. iDNES.cz, 2013-01-11 [cit. 2013-05-10]. Dostupné online.