Otevřít hlavní menu

Vysočany

čtvrť v Praze
(přesměrováno z Vysočany (Praha))
Tento článek je o části Prahy. Další významy jsou uvedeny na stránce Vysočany (rozcestník).

Vysočany (německy Wissotschan) jsou čtvrť a katastrální územíměstském obvodu Praha 9. Většina Vysočan leží na území městské části Praha 9, pouze malá část (sportovní areál a zahrádkářská kolonie Na Balkáně) patří k Praze 3. Katastrální území Vysočany sousedí s Prosekem, Letňany, Kbely, Hloubětínem, Hrdlořezy, Žižkovem a Libní. Mezi lety 1902–1921 byly Vysočany samostatným městem, v roce 1922 se staly součástí tzv. Velké Prahy.

Vysočany
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Pohled na střední část Vysočan. V pozadí Prosek a Klíčov.

Pohled na střední část Vysočan. V pozadí Prosek a Klíčov.

kód katastrálního území: 731285
připojení k Praze: 1922
městská část: Praha 9, malá část Praha 3
správní obvod (pověřený úřad): Praha 9, malá část Praha 3
městský obvod: Praha 9, malá část Praha 3
počet územně tech. jednotek: 1
základní sídelní jednotky: 15
katastrální výměra: 6,07 km²
obyvatel: 15 556 (31. 12. 2015[1])
hustota zalidnění: 2 563 obyv./km²

poštovní směrovací číslo: 190 00
Vysočany na mapě

Do Vysočan patříEditovat

NázevEditovat

Jméno Vysočany může odkazovat na vyvýšenou polohu místa[2], původní jádro Vysočan se však nachází v údolí říčky Rokytky. Tehdejší ves mohla být pojmenována i podle Vysočanů, tedy obyvatel vsi příchozích z nespecifikované obce jménem Vysoká.[3][4] Ve stabilním katastru z roku 1842 je název obce uveden jako Wisoczan, plán Prahy z období protektorátu uvádí německý přepis Wissotschan.[5]

ZnakEditovat

 
Znak Vysočan, resp. dnešní městské části Praha 9.

V roce 1902 byly Vysočany císařem Františkem Josefem I. povýšeny na město a získaly právo používat městský znak.[2] V heraldicky pravé (z pohledu pozorovatele levé) polovině znaku je vyobrazen dvouocasý český lev v červeném poli. Horní pole druhé poloviny je modré a nachází se v něm cukrová homole (jakožto symbol cukrovarnické rodiny Freyů[6]) a ozubené kolo jako symbol průmyslu. V dolním poli jsou zobrazeny bývalé vysočanské vinice. Nad hlavou štítu je umístěna koruna s pěti výběžky.

HistorieEditovat

PravěkEditovat

Podle archeologických nálezů bylo údolí Rokytky osídleno již v pozdní době kamenné. Ve Vysočanech byly nalezeny nástroje a hroby kultury šňůrové keramiky, v ulici Na Krocínce hroby kultury zvoncovitých pohárů. Objeveny byly též pozůstatky keltského osídlení.[7]

StředověkEditovat

 
Pohled na Vysočany v roce 1845 ze železniční trati Olomouc-Praha.

Podle záznamu z roku 1115 kníže Vladislav I. daroval vinice na svazích severně od Vysočan kladrubskému klášteru. První písemná zmínka o Vysočanech samotných ale pochází pravděpodobně až z roku 1239, kdy je měl král Václav I. darovat opět zmíněnému klášteru spolu se 128 dalšími vesnicemi.[7][8][9] V roce 1325 jeden ze dvorů koupil Zdeněk, osobní lékař krále Jana Lucemburského.[10] a přibližně ve stejné době byla ve Vysočanech založena tvrz.[7] V době husitských válek ves obsadili Pražané.[10]

NovověkEditovat

Od druhé poloviny 15. století část místních pozemků patřila církvi, mj. zaniklému karlínskému špitálu u sv. Pavla, pražským dominikánům od sv. Jiljí, klášteru na Karlově nebo kostelu sv. Apolináře.[7][10][11] V 17. století vlastnil ve Vysočanech statek se sedmi dvory David Jindřich z Černína. V roce 1634 mu byl zabaven a odevzdán Maxmiliánu J. Trauttmansdorffovi. Berní rula z roku 1654 zde uvádí 5 dvorů, 2 chalupy a 2 selské grunty. Ve druhé polovině 17. století velkou část pozemků získalo Nové Město Pražské.[10] Na počátku 19. století se ve Vysočanech udávají dvory Čvančarka, Hytlovka, Krocínka, Flajšnerka a Jetelka.[10]

 
Vysočanská radnice (dnes Úřad městské části Praha 9) postavená v roce 1911.

Během 19. století zde došlo k rozvoji průmyslu, který podpořilo i zprovoznění Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy a její železniční stanice. Už v roce 1835 zde vzniknul cukrovar vlastněný rodinou Freyových.[9] Počátkem 80. let 19. století začal podnikat místní pivovar (v 90. letech 20. stol. přestavěn na penzion). V roce 1896 ve Vysočanech Emil Kolben založil továrnu Kolben a spol., která se později stala jednou z částí ČKD. O dva roky později nechal František Křižík do Vysočan prodloužit tramvajovou trať z Libně.[9]

V roce 1854 byla ve Vysočanech zřízena triviální škola, jejímž prvním učitelem se stal Jan Pravoslav Přibík.[11] V budově školy dnes sídlí anglické gymnázium.

 
Pozůstatky bývalých výrobních hal ČKD.
 
Bývalá budova Odkolkových pekáren, postavená v roce 1912.

20. století až současnostEditovat

 
Jedna z nejstarších budov ve Vysočanech, č. p. 25, část bývalé tvrze.

V roce 1902 byly Vysočany dekretem Františka Josefa I. povýšeny na město s právem užívat městský znak.[2] V roce 1911 byla postavena budova vysočanské radnice.[12] V roce 1922 se Vysočany staly součástí tzv. Velké Prahy, v roce 1923 se staly správním centrem nového obvodu Praha IX, do nějž patřily ještě Prosek a Hloubětín. Vysočany tehdy čítaly 295 domů o 8 554 obyvatelích.[9] Vymezení obvodu Praha 9 zůstalo v zásadě shodné i při správních reformách v letech 1949 a 1960, podobné vymezení a sídlo ve Vysočanech má od roku 1990 dnešní městská část Praha 9.

V první polovině 20. století ve Vysočanech vznikla řada průmyslových podniků, např. Vysočanská mlékárna, velkosklad spotřebního družstva Včela, mlýny a pekárny společnosti Odkolek, továrny ČKD areál Praga[13], letecké továrny Avia a Aero[14] a výrobna laků TEBAS.[9] V roce 1934 byla uvedena do provozu městská spalovna odpadu (zbourána 2003). Na konci druhé světové války, 25. března 1945, byly Vysočany značně poničeny spojeneckým náletem na Prahu, který zasáhl část továren i původní jádro včetně přestavby historické tvrze.[7] Průmyslová tradice Vysočan nicméně pokračovala i po válce, kdy zde vznikla továrna Elektročas (Pragotron)[9] a sběrný dvůr Pražských služeb. V rámci administrativní reformy byla v roce 1946 k Vysočanům připojena oblast Předního Hloubětína.[15]

 
Čtvrť Nová Harfa.

V 60. letech došlo k výstavbě víceproudé silnice spojující Hrdlořezy, Vysočany a Prosek (dnešní Freyova ulice), včetně tzv. Vysočanské estakády, zahnutého mostu překonávajícího prudký svah právě mezi Vysočany a Prosekem. V severní části katastru byl v 70. letech vybudován areál garáží Klíčov a v roce 1978 se do Vysočan přesunula osobní část nádraží Praha-Libeň. Během 80. let byly Vysočany částečně asanovány a nahrazeny novou výstavbou. Vznikla zde i budova Hospodářské komory ČR, ředitelství pražského dopravního podniku a sídlo společnosti Sazka. V roce 1998 byla do Vysočan prodloužena trasa metra B se stanicemi Vysočanská a Kolbenova.

V 90. letech 20. století došlo k výraznému útlumu průmyslové výroby. Část bývalých výrobních závodů v současnosti (2019) chátrá, v jedné z budov Pragy působí umělecký prostor Pragovka, některé továrny čekají na demolici s budoucím záměrem bytové výstavby. Počátkem nového tisíciletí byl vybudován bytový soubor Nová Harfa a nákupní centrum Fénix. V roce 2010 byla na místě zrušené železniční vlečky ČKD otevřena cyklostezka Rokytka. Poblíž cyklostezky, v sousedství mostu přes Ocelářskou ulici, byl mezi lety 2011 až 2013 postaven mrakodrap Eliška, pátá nejvyšší stavba v Praze. K dalším nově vznikajícím obytným souborům patří AFI City, čtvrť Emila Kolbena nebo rezidence nad Rokytkou.

 
Vinice Máchalka, pohled směrem k Vysočanům.

Přírodní poměryEditovat

Vysočany se nachází převážně ve východní části Pražské kotliny, v údolí říčky Rokytky, přibližně 7 km východně od centra města. Severní část katastrálního území s vilovou čtvrtí na Klíčově a garážemi Klíčov patří k Čakovické tabuli. Do jihovýchodního cípu s oblastí Nových Vysočan a kolonií na Balkáně částečně zasahuje Úvalská plošina. Mezi jednotlivými částmi katastru tak panují značné výškové rozdíly: zatímco rozcestník KČT u Vysočanské radnice je umístěn v nadmořské výšce 201 m n. m., Vysočanské náměstí (v Nových Vysočanech) ve 225 m, oblast na Balkáně ve 280 a zmíněné garáže dokonce ve 284 metrech nad mořem. Nejnižsím bodem na území Vysočan je most Sokolovské ulice přes Rokytku ve výšce zhruba 190 m n. m.

V minulosti se na jižních svazích Proseka pěstovala vinná réva. Z vinic se do dnešní doby zachovala pouze Máchalka.[16]

Na území Vysočan částečně zasahuje přírodní park Smetanka. Dále sem náleží také část parku Podviní včetně kamenného hradiště, jednoho z jezírek a lanového centra. Parkem protéká Prosecký potok, který opodál na území Libně ústí do Rokytky.

 
Kopie křížku a zvoničky umístěné v parku na náměstí Organizace spojených národů.

Údolí Rokytky se dlouhodobě potýká se zhoršenou kvalitou ovzduší, dříve způsobenou především průmyslovou výrobou, dnes zejména rozvojem automobilové dopravy a blízkostí hlavních silničních tahů.[17]

PamětihodnostiEditovat

  • Kaple poutní cesty z Prahy do Staré Boleslavi: Na území Vysočan se nacházelo 6 kaplí této poutní cesty (IX. – XIV.), z nichž se do dnešní doby zachovaly dvě. Jednalo se o kapli Jičínskou, jež se nacházela před dnešní vysočanskou poliklinikou, podle obrazu sv. Ludmily se lokalitě říkalo též u Ludmily, pole sv. Ludmily[18]; dále to byla kaple Kladská na rohu dnešních ulic Jandova a Pod Pekárnami; kaple Heyndorffská (Hejnická) v místech ulice Pod Krocínkou, kaple Horažďovská v poli poblíž Čakovické ulice (dodnes dochovaná), kaple Hradčanská v prostoru dnešních garáží Klíčov (zbořena 1971) a druhá dochovaná kaple Jeníkovská v poli v blízkosti terminálu Letňany.
  • Replika sloupové zvoničky a božích muk z vysočanské tvrze na náměstí OSN
  • Vysočanská radnice, postavená v roce 1911 ve stylu novorenesance.
  • Lidový dům ve Vysočanech, nízká halová stavba z roku 1924 na Freyově ulici, chráněná od roku 1972 jako místo konání VI. sjezdu KSČ.
  • Svatyně Krista Krále, katolický kostel postavený ve funkcionalistickém slohu ve vnitrobloku domů mezi ulicemi Kolbenova, Špitálská, Zákostelní a Nemocniční.
  • Hainova vila, funkcionalistická vila spoluzakladatele továrny Avia M. Haina v ulici Na Vysočanských vinicích.
  • Školy ve Špitálské ulici, gymnázium (1927–1929), základní škola (1937–1939), funkcionalistické budovy podle projektů Vladimíra Frýdy.

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Obyvatelstvo a rozloha katastrálních území Prahy 2001–2015 [online]. Český statistický úřad [cit. 2016-06-08]. Dostupné online. 
  2. a b c Městská část Praha 9. Městská část Praha 9 [online]. 2016-08-30 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  3. Přehled: Jak vznikly názvy všech 112 pražských čtvrtí. A podle čeho se jmenuje Praha?. Blesk.cz [online]. [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  4. Toulky Českem aneb kde se prtaly postole. iDNES.cz [online]. 2006-08-04 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  5. Dvě Prahy. dveprahy.cz [online]. [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  6. Městská část Praha 9. Městská část Praha 9 [online]. 2016-08-30 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  7. a b c d e Dějiny Vysočan. Městská část Praha 9 [online]. 2010-11-01 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  8. Praha 9 - Historie obce. www.mistopisy.cz [online]. [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  9. a b c d e f Vysočanské fragmenty [online]. Praha: 2010-09-18 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  10. a b c d e vinice Máchalka. www.machalka.cz [online]. [cit. 2019-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-20. 
  11. a b Vysočanské proměny. Městská část Praha 9 [online]. 2010-11-01 [cit. 2019-05-19]. Dostupné online. (česky) 
  12. 100 let vysočanské radnice. Městská část Praha 9 [online]. 2010-11-01 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  13. Auto Praga. Městská část Praha 9 [online]. 2010-11-01 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  14. Z tradice letectví na našem území. Městská část Praha 9 [online]. 2010-11-01 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  15. Dějiny Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1977. 133 + obrazová příloha s. S. 86.
  16. Historie pražských a vysočanských vinic. www.machalka.cz [online]. [cit. 2019-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-20. 
  17. ABDURAUPOVA, Guzal; COCUCCIONI, Silvia; VAN DEN GROENENDAAL, Bram. Zpráva Vysočany [online]. Wageningen: 2019-06 [cit. 2019-05-19]. Dostupné online. 
  18. Ve Vysočanech před sto lety. Městská část Praha 9 [online]. 2010-11-01 [cit. 2019-05-19]. Dostupné online. (česky) 

LiteraturaEditovat

  • POCHE, Emanuel; JANÁČEK, Josef. Prahou krok za krokem. Příprava vydání Eduard Šimek. 1.. vyd. Praha: ORBIS, 1948. (Pragensie). 
  • PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy. Velká Praha (M-Ž). Praha : Academia, 2017, ISBN 978-80-200-2469-5
  • BEČKOVÁ, Kateřina. Zmizelá Praha; Továrny a tovární haly; 1. díl; Vysočany, Libeň, Karlín. 1. vyd. Praha: Paseka, 2011. 180 s. ISBN 978-80-7432-122-1. S. 27-83. (čeština) 
  • KURANDA, Miroslav. 100 let Vysočan. 1. vyd. Praha: Městská část Praha 9, 2002. 188 s. ISBN 80-238-9265-7. (čeština) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat