Vysílač Krašov

Vysílač Krašov se nachází v Plzeňském kraji v obci Bezvěrov mezi vesnicemi Bezvěrov a Krašov, asi 35 km severozápadně od Plzně.

Vysílač Plzeň – Krašov
Stožár vysílače Krašov
Stožár vysílače Krašov
Základní informace
Kóta 711 m n. m.
Výstavba 1958 – 1960 (původní),
1979 – 1981 (nový)
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Plzeňský kraj
Okres Plzeň-sever
Souřadnice
Vysílač Krašov
Vysílač Krašov
Vysílač Krašov, Česko
Technické informace
Výška stavby 347,5 m
Stav funkční
Vysílané stanice
DVB-T2 MUX 21 (K26),
MUX 22 (K34),
MUX 23 (K31)
Rádia FM ČRo Radiožurnál (89,1),
Rádio Impuls (91,4),
ČRo Vltava (95,6),
ČRo Dvojka (101,7),
Frekvence 1 (104,1)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Anténní systém
Budovy vysílače, květen 2006

Kotvený stožár vysílače Krašov měří 347,5 m (původní stožár měřil 305 m, v roce 1974 pak dosáhl výšky 312,5 m).

Stavba vysílače probíhala v letech 19581960. Dne 25. srpna 1968 vysílač vážně poškodila výbušninami i střelnými zbraněmi sovětská okupační armáda. Škoda na vysílači činila přibližně 75 milionů Kčs, což byla nejvyšší škoda, způsobená jednou akcí sovětských vojsk v roce 1968.[1] Následkem silného větru, koroze a silných mrazů došlo počátkem noci z 1. na 2. ledna 1979 k přetržení kotevního lana a následné havárii anténního nosiče a stožár musel být odstřelen.[2] Po odstřelu zbylo z vysílače padesátimetrové torzo. Po odstřelení vysílače byli obyvatelé západních Čech bez televizního signálu.[1] Výstavba nového stožáru probíhala v letech 19791981.

Tento vysílač je po vysílači Liblice B u Českého Brodu druhou nejvyšší stavbou v Česku, jeho dvojče vysílač Kojál je o dva metry nižší.

VysíláníEditovat

V současné době lze z vysílače přijímat:

TelevizeEditovat

Přehled televizních multiplexů vysílaných z Krašova:[3][4]

Multiplex Kanál Kmitočet Výkon (ERP) Polarizace Spuštěno
DVB-T2 Multiplex 21 26 514 MHz 100 kW horizontální 29. března 2018 / 4. února 2020*
DVB-T2 Multiplex 22 34 578 MHz 100 kW horizontální 2. března 2020
DVB-T2 Multiplex 23 31 554 MHz 100 kW horizontální 5. srpna 2020

*Multiplex 21 vysílal od 29. března 2018 do 4. února 2020 jako přechodová síť 11, poté došlo pouze k formální změně názvu bez změny parametrů.

RozhlasEditovat

Stanice Kmitočet Výkon (ERP) Polarizace
FM 89,1 MHz ČRo Radiožurnál 89 kW horizontální
FM 91,4 MHz Rádio Impuls 72 kW horizontální
FM 95,6 MHz ČRo Vltava 89 kW horizontální
FM 101,7 MHz ČRo Dvojka 89 kW horizontální
FM 104,1 MHz Frekvence 1 68 kW horizontální


Ukončené vysíláníEditovat

Analogová televizeEditovat

Přechod z analogového vysílání na digitální probíhal od 30. října 2008 do 30. září 2009.

Vypnuto Stanice Kanál Kmitočet Výkon (ERP) Polarizace
30. září 2009 TV Nova 10 210,25 MHz 105 kW horizontální
30. září 2009 ČT1 31 551,25 MHz 427 kW horizontální
30. října 2008 ČT2 48 687,25 MHz 427 kW horizontální

Digitální televize DVB-TEditovat

Vypínání DVB-T a přechod na DVB-T2 probíhal od února do srpna 2020.[5]

Vypnuto Multiplex Kanál Kmitočet Výkon (ERP) Polarizace Spuštěno
4. února 2020 DVB-T Multiplex 1 34 578 MHz 100 kW horizontální 28. července 2008
2. března 2020 DVB-T Multiplex 2 48 690 MHz 100 kW horizontální 31. října 2008
2. března 2020 DVB-T2 Přechodová síť 12 31 554 MHz 100 kW horizontální 27. června 2017
4. srpna 2020 DVB-T Multiplex 3 52 722 MHz 100 kW horizontální 15. prosince 2008

Sluneční hodinyEditovat

V úterý 20. března 2018 byly v Bezvěrově, na jehož území se vysílač nachází, slavnostně představeny největší sluneční hodiny na území České republiky a pravděpodobně i na světě.[6] Stožár vysílače Krašov zde plní funkci gnómonu, tedy ukazatele těchto slunečních hodin, vybudovaných na pozemku poblíž vysílače.[6]

GalerieEditovat

V noci z 25. na 26. srpna 1968 vysílač vážně poškodila výbušninami i střelnými zbraněmi sovětská okupační armáda. Škoda na vysílači činila přibližně 75 milionů Kčs, což byla nejvyšší škoda, způsobená jednou akcí sovětských vojsk v roce 1968.[1]

Nejbližší vysílačeEditovat

Nejbližší významné vysílače a vzdálenost k nim:

  Klínovec
45,4 km
Buková hora
111 km
 
Zelená hora
50 km
  Cukrák
91,6 km
         
 
Kleť
152,7 km

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c ČEKANOVÁ, Markéta. Noc hrůzy na vysílači Krašov: v srpnu 1968 se Češi báli Rusů, ti zas čerta. deník.cz [online]. 2020-08-21 [cit. 2020-08-23]. Dostupné online. 
  2. https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/vysilac-krasov-okupace-srpen-1968-plzensko-vojak-tank.A180821_422183_plzen-zpravy_vb
  3. Přehled platných individuálních oprávnění – televizní vysílače | Český telekomunikační úřad. www.ctu.cz [online]. [cit. 2020-08-06]. Dostupné online. (česky) 
  4. fmscan.org [online]. [cit. 2020-08-06]. Dostupné online. 
  5. Plzeňský kraj | Televize zadarmo [online]. [cit. 2020-08-06]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b BLAŽEK, Ivan. V Bezvěrově na Plzeňsku mají největší sluneční hodiny v ČR a nejspíš i na světě. Novinky.cz [online]. Borgis a.s., 2018-03-20 [cit. 2018-03-21]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat