Otevřít hlavní menu

Vysílač Kojál

televizní vysílač v Česku

Televizní vysílač Kojál se nachází na stejnojmenném vrcholu (600,3 m n. m.) mezi obcemi Lipovec a Krásensko (v katastru druhé jmenované), tj. na hranicích Vyškovska a Blanenska, přibližně 25 km severovýchodně od Brna. Vysílač je třetí nejvyšší stavbou v Česku a je dvojčetem vysílače Krašov, který je o dva metry vyšší. Svým signálem pokrývá jižní a střední Moravu i část východních Čech.[1]

Vysílač Kojál
Vysílač Kojál
Vysílač Kojál
Základní informace
Rok vzniku 1959
Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihomoravský kraj
Souřadnice
Vysílač Kojál
Vysílač Kojál
Vysílač Kojál, Česko
Technické informace
Výška stavby 340 m
Stav funkční
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Postaven byl v letech 1957–1958. Konstrukci stožáru svařenou z ocelových trubek navrhl inženýr Josef Wanke.[1] Po dokončení měřil 322 metrů, ve své době se tak stal nejvyšší stavbou v Česku,[1] jen o dva metry menší než Eiffelova věž v Paříži.[2] Do provozu byl uveden 1. ledna 1959,[zdroj?] slavnostní spuštění se však odehrálo 1. března téhož roku.[1] Začínal s vysíláním jednoho černobílého programu, postupně přibyly další programy a barevné vysílání.[1]

V době po invazi vojsk států varšavské smlouvy v srpnu 1968 se vysílač stal místem odporu, když okupační síly ukončily svobodné vysílání televize v Praze a z vysílače Krašov u Plzně. Ve vysílání totiž pokračovalo brněnské studio Československé televize, z něhož unikl přenosový autobus s dvaceti pracovníky a na Kojálu mu pracovníci radiokomunikací poskytli zázemí. Pět hodin trvalo okupačním jednotkám, než vysílač našly a vypudily odtud televizní štáb. Ten se pak uchýlil do budovy Československé akademie věd v Královopolské ulici v Brně a následně do vojenského prostoru u Dědic. Mezitím díky silnému signálu z vysílače Kojál dosahovalo vysílání i na území Rakouska, kde jej přebírala televize ORF a šířila dále.[2][3]

V 80. letech vysílač prošel rekonstrukcí, původní stožár byl demontován a těsně vedle byl roku 1984 postaven nový o celkové výšce 340 metrů. Na vrcholu se nachází laminátová konstrukce cca 22 m vysoká. Při přechodu z analogového na digitální vysílání byl vysílač zmodernizován.[1] Na konci listopadu 2009 byl zde vypnut nejprve analogový signál programu ČT2,[4][5] k vypnutí analogu ČT1, Novy a Primy došlo až v červnu 2011.[6][7] V době největšího provozu sloužilo na vysílači v nepřetržité 24hodinové službě zhruba 60 zaměstnanců, v roce 2019 jej obsluhovali 2 stálí zaměstnanci.[2]

Na konec března, resp. začátek května 2019 bylo ohlášeno vypnutí digitálního televizního signálu DVB-T na Kojálu s přechodem na standard DVB-T2,[8][9] který byl zde spuštěn v listopadu 2017.[10][11] Je také plánováno vysílání digitálního rozhlasu DAB+ s výkonem 10 Kw.[zdroj?]

Vysílané staniceEditovat

 TelevizeEditovat

Multiplex Kanál Kmitočet Výkon [kW] Polarizace
DVB-T Multiplex 1 29 538 MHz 100 horizontální
DVB-T Multiplex 2 40 626 MHz 100 horizontální
DVB-T Multiplex 3 59 778 MHz 100 horizontální
DVB-T2 Přechodová síť 11 26 514 MHz 100 horizontální
DVB-T2 Přechodová síť 12 28 530 MHz 100 horizontální

RozhlasEditovat

Stanice Kmitočet Výkon [kW] Polarizace
FM ČRo Radiožurnál 95,1 MHz 83,17 horizontální
FM ČRo Dvojka 102,0 MHz 83,17 horizontální
FM ČRo Brno 106,5 MHz 67,60 horizontální
FM Rádio Frekvence 1 104,5 MHz 66,98 horizontální
FM Rádio Impuls 87,6 MHz 66,98 horizontální

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f redakce. Vysílač Kojál slaví 60 let. Je o 2 metry nižší než Eiffelova věž. Parabola.cz [online]. 2019-02-27 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c PROKOPOVÁ, Milada. Dvě technická jubilea: vysílač vzdoroval Rusům, nádrž stále vzbuzuje spory. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-03-10 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. 
  3. VIDEO: Lidé z televize vzdorovali Rusům týden, okupaci ohlásili světu z Kojálu. iDNES.cz [online]. 2018-08-06 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. 
  4. Týden, AP. Jihomoravský vysílač Kojál ukončí analogové vysílání. Týden.cz [online]. 2009-11-30 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (česky) 
  5. DUBSKÁ, Šárka. Kojál bude už za měsíc vysílat digitálně. vyskovsky.denik.cz. 2009-11-02. Dostupné online [cit. 2019-05-05]. (česky) 
  6. KUŽNÍK, Jan; JANČAR, Rosťa. Morava a Slezsko v noci vypne analog, na digitální TV už bude 99,6 % Česka. iDNES.cz [online]. 2010-09-30 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. 
  7. Vypínání analogového vysílání ČT: 30. června 9 vysílačů a 174 dokrývačů. Parabola.cz [online]. 2011-05-04 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (česky) 
  8. BRYCHTA, Jan. Konec DVB-T se blíží, Digital Broadcasting připravují zdarma semináře k přechodu na DVB-T2. Lupa.cz [online]. [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (česky) 
  9. BRYCHTA, Jan. Přechod na DVB-T2 přehledně a jasně. Kdy ve vašem regionu skončí DVB-T vysílání?. Lupa.cz [online]. [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (česky) 
  10. Za týden DVB-T2 z vysílačů Kojál a Praděd. Parabola.cz [online]. 2017-11-23 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (česky) 
  11. POTŮČEK, Jan. V novém pozemním televizním vysílání přibude téměř 20 vysílačů. Technet iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-11-08 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat