Vymírání v pozdním devonu

Vymírání v pozdním devonu nastalo zhruba před 360 až 375 miliony lety v období pozdního devonu (konec starších prvohor). Patří k jedněm z největších v dějinách života na Zemi a je řazeno do tzv. velké pětky vymírání.

PříčinyEditovat

Vyhynulo tehdy patrně 19 % čeledí, 50 % rodů a 70 % všech tehdejších druhů. Analýza fosilních záznamů naznačuje, že vymírání bylo postupné a mohlo trvat až několik milionů let.[1] Příčiny této masové extinkce nejsou zcela jasné. Hovoří se nejspíše o:

  • vulkanismu (viljujské trapy na Sibiři)[2][3] a enormně silné sopečné činnosti[4]
  • globálním ochlazování (poklesem koncentrace oxidu uhličitého z důvodu zvětrávání hornin),[zdroj?] jehož důsledkem byl pokles hladiny moří a pokles obsahu kyslíku v oceánech
  • pádu komety[zdroj?] (snad impakt v jezeru Siljan)
  • malformacích, vznikající díky ztenčení ozonové vrstvy v atmosféře s následným zaplavením povrchu UV-B zářením.[5][6] Ovšem za malformace u předchozího vymírání z velké pětky mohly pravděpodobně kovy.[7]
  • supernově, pokud se prokáží netradiční izotopická složení[8]
  • rychlém zalesněním, které také mohlo být základním spouštěčem této události relativně rychlé zalesnění velkých částí souše, ke kterému poprvé v dějinách života na Zemi došlo právě v pozdním devonu. Rostlinstvo (a nově rozšířené pralesní půdy) vázaly velké množství oxidu uhličitého a produkovaly kyslík, čímž výrazně pozměnily koloběh plynů v atmosféře a tím i globální podnebí.[9][10]

ReferenceEditovat

  1. MIHULKA, Stanislav. Superpočítačová umělá inteligence zničila jedno masové vymírání. osel.cz [online]. 2020-01-18 [cit. 2021-11-05]. Dostupné online. 
  2. RICCI, J.; QUIDELLEUR, X.; PAVLOV, V.; ORLOV, S.; SHATSILLO, A.; COURTILLOT, V. New 40Ar/39Ar and K–Ar ages of the Viluy traps (Eastern Siberia): Further evidence for a relationship with the Frasnian–Famennian mass extinction. S. 531–540. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology [online]. 2013-09. Roč. 386, s. 531–540. Dostupné online. DOI 10.1016/j.palaeo.2013.06.020. (anglicky) 
  3. Mercury rising: New evidence that volcanism triggered the late Devonian extinction. phys.org [online]. 2018-05-01 [cit. 2021-11-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Archivovaná kopie. www.geosociety.org [online]. [cit. 2018-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-07. 
  5. MARSHALL, John E. A.; LAKIN, Jon; TROTH, Ian; WALLACE-JOHNSON, Sarah M. UV-B radiation was the Devonian-Carboniferous boundary terrestrial extinction kill mechanism. S. eaba0768. Science Advances [online]. 2020-05-27. Roč. 6, čís. 22, s. eaba0768. Dostupné online. DOI 10.1126/sciadv.aba0768. (anglicky) 
  6. Study shows erosion of ozone layer responsible for mass extinction event. phys.org [online]. 2020-05-27 [cit. 2021-11-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. KATZ, Cheryl. New Theory for What Caused Earth's Second-Largest Mass Extinction. National Geographic Magazine [online]. 2015-09-11 [cit. 2021-11-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. FIELDS, Brian D.; MELOTT, Adrian L.; ELLIS, John; ERTEL, Adrienne F.; FRY, Brian J.; LIEBERMAN, Bruce S.; LIU, Zhenghai. Supernova triggers for end-Devonian extinctions. S. 21008–21010. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2020-09-01. Roč. 117, čís. 35, s. 21008–21010. Dostupné online. DOI 10.1073/pnas.2013774117. (anglicky) 
  9. LU, Man; LU, YueHan; IKEJIRI, Takehito; HOGANCAMP, Nicholas; SUN, Yongge; WU, Qihang; CARROLL, Richard. Geochemical Evidence of First Forestation in the Southernmost Euramerica from Upper Devonian (Famennian) Black Shales. S. 7581. Scientific Reports [online]. 2019-12. Roč. 9, čís. 1, s. 7581. Dostupné online. DOI 10.1038/s41598-019-43993-y. (anglicky) 
  10. JONES, Adam. Troublesome trees: spread of forests contributed to ancient extinction. phys.org [online]. 2019-06-19 [cit. 2021-11-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat