Vrba vlnatá

druh rostliny

Vrba vlnatá (Salix lanata) je subarktický až arktický druh vrby, vyskytující se hojně v polárních oblastech Sibiře, Skandinávie, Islandu, na Faerských ostrovech a v nejsevernějších oblastech Skotska. Ze Špicberk jsou známy pouze samčí rostliny.[2]

Jak číst taxoboxVrba vlnatá
alternativní popis obrázku chybí
Vrba vlnatá (Salix lanata)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řád malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď vrbovité (Salicaceae)
Rod vrba (Salix)
Binomické jméno
Salix lanata
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

Vrba vlnatá je keř nepřesahující většinou výšku 1 metru (v severním Norsku až 3 m[2]). Hlavním rozpoznávacím znakem jsou plstnaté listy a stonky, ze stonků věkem se odění může vytrácet. Listy jsou řapíkaté, s okrouhlou čepelí širokou 2–4 cm a dlouhou 2–7 cm, zašpičatělou na konci a celistvým okrajem a podepřen dvěma palisty.

Rostliny jsou dvoudomé, kvetou v červenci až srpnu. Samčí květ obsahuje dvě tyčinky a samičí květ má 2–4 větvenou bliznu.[2]

Plodem je žlutá až červená tobolka o velikosti 5×2 mm.[2]

EkologieEditovat

Roste hojně v tundře v širokém spektru biotopů: od arktických trávníků až po kamenná pole.[2][3] Častá je v místech, kde zůstává neroztátý sníh poměrně dlouhou dobu v rámci sezóny.[4]

RozmnožováníEditovat

Vrba vlnatá je dvoudomá, vytváří jedince oddělených pohlaví. Je proto obligátně cizosprašná a opylována je nejspíš pouze hmyzem.[5] Semena jsou opatřena chmýrem a šíří se tak účinně větrem.

Mimo to se často množí klonálně pomocí oddenků.[6]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2020.3. 10. prosince 2020. Dostupné online. [cit. 2020-12-30]
  2. a b c d e Salix lanata - The Flora of Svalbard. svalbardflora.no [online]. [cit. 2019-11-15]. Dostupné online. 
  3. SALIX LANATA L. – vrba / vŕba | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-11-15]. Dostupné online. 
  4. Salix lanata | Online Atlas of the British and Irish Flora. www.brc.ac.uk [online]. [cit. 2019-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. TOTLAND, Ørjan; SOTTOCORNOLA, Matteo. Pollen limitation of reproductive success in two sympatric alpine willows (Salicaceae) with contrasting pollination strategies. American Journal of Botany. 2001, roč. 88, čís. 6, s. 1011–1015. Dostupné online [cit. 2019-11-15]. ISSN 1537-2197. DOI:10.2307/2657082. (anglicky) 
  6. ARADOTTIR, Asa. Clonal variability of native willows (Salix pylicifolia and Salix lanata) in Iceland and implications for use in restoration. ICELANDIC AGRICULTURAL SCIENCES [online]. 2007 [cit. 2019-11-15]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat