Otevřít hlavní menu

Vratislav Bělík (20. července 1900 Rouchovany[1]17. října 1988 Mikulov[2]) byl český národopisný spisovatel, věnoval se zejména Horácku a Podhorácku.

Vratislav Bělík
Vratislav Bělík 1900.jpg
Narození 20. července 1900
Rouchovany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 17. října 1988 (ve věku 88 let)
Mikulov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Mikulov
Povolání spisovatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vratislav Bělík podpis 1933.jpg

Obsah

ŽivotEditovat

Lidové tradice Bělikovi učarovaly již v mládí. Navštěvoval obecnou školu v Rouchovanech (1906–1911), studoval na 1. české státní reálce v Brně (1911–1918). Začínal jako učitel matematiky, deskriptivní geometrie a kreslení na měšťance v Moravském Krumlově (1918–1922), svá mladá učitelská léta prožil na české měšťance ve Znojmě (1922–1938). Ve Znojmě byl také členem Sokola, v jeho divadelním souboru pilně ochotničil. Sokol pořádal i hody, kde byl Vratislav Bělík prvním stárkem. Po záboru pohraničí odešel dělat ředitele školy do Mohelna (1938–1945). Po válce učil až do důchodu ve Vladislavi (1945–1960). Důchod prožil v Mikulově (1960–1985) a v Břeclavi (1985–1988). Dne 17.10.1988 v Břeclavi umírá, pohřben je v Mikulově. V roce 1922 vybudoval v Rouchovanech s R. Pavlíčkem muzeum, v roce 1931 navrhl a pomohl pořídit rouchovanské kroje, jeho přičiněním byla zakoupena Národní galerií gotická soška Madony rouchovanské. Od roku 1946 působil jako národopisný referent pro třebíčský okres.[3] Publikoval řadu článků[4] o výročních obyčejích a krojích[5], ale i o lidových řemeslech[6] nebo nářečí.[7] Přispíval do sborníků, novin a časopisů[8]; z nich lze uvést: Od Horácka k Podyjí[9], Vlastivědný sborník Vysočiny[10], Jiskra[11], Vlastivědný věstník moravský[12].

Z dílaEditovat

 
Exlibris Vratislava Bělíka
  • Horácký zpěvník, Havlíčkův Brod 1954;
  • Povídání z Horácka, Havlíčkův Brod 1956;
  • Horácký lidový vzor v kreslení na národní a osmileté střední škole, Havlíčkův Brod 1959;
  • Horácká chasa I., II. a III., Třebíč 1965, 1966, 1967, o dospívající horácké mládeži na Třebíčsku, Náměšťsku, Moravskobudějovicku, Moravskokrumlovsku a Znojemsku;
  • Vzory horáckých výšivek pro nové použití, Třebíč 1979;
  • Vzory na horáckých kraslicích, Třebíč 1981;
  • O lidovém stavebnictví na Vysočině, Třebíč 1983;
  • Horácký kroj, Třebíč 1985.

Jedinou vadou studií V. Bělíka je dobově poplatná snaha distancovat se od náznaků náboženské symboliky v lidové výzdobě, kterou nahrazuje odkazy na starořeckou či pohanskou úctu k živlům.
Bělikovy tvorby využil Bohuslav Pernica ve svém cyklu o zvycích a folklóru na Horácku a Podhorácku.

BetlémyEditovat

Bělíkovo "štědrovečerní stádo“ obsahovalo 11 oveček a jednoho pastýře a bylo zhotoveno z hliněného základu.[13]

Přátelství s Vítězslavem NezvalemEditovat

Vratislav Bělík se v mládí přátelil s Vítězslavem Nezvalem[14], měli i společnou lásku Anežku Průškovou ze Šemíkovic. Anežka se jim v roce 1918, kdy měli před maturitou, provdala. Dochovala se korespondence Vratislavu Bělíkovi.[15][16]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Rouchovany
  2. Za Vratislavem Bělíkem, národopisné aktuality 1989 č.4
  3. Vratislav Bělík v databázi systému abART
  4. Vratislav Bělík, národopisné aktuality 1985 č.4
  5. Bělík, V.: Jak se u nás odívají. In: Karásek, J. – Kriebel, O.: Moravsko Krumlovsko a Hrotovsko. Vlastivědný sborník. Moravský Krumlov – Hrotovice 1925, str. 219-230
  6. Lidová kultura O-Ž: Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska, Etnologický ústav AVČR 2007, 3. svazek, 23
  7. Vratislav Bělík - Nářeční texty ze západní Moravy, Listy filologické, roč. 73, čís. 1 (1949), str. 26-31
  8. Bibliografie okresu Znojmo, Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1992
  9. Od Horácka k Podyjí - vlastivědný sborník západní Moravy online ročníky č.2 - č.14 (1924-1938)
  10. Vlastivědný sborník Vysočiny, obsahy jednotlivých čísel Muzeum Vysočiny Jihlava
  11. Jiskra, týdeník komunistické strany třebíčského kraje, online roky 1945-1960
  12. Vlastivědný věstník moravský, online od roku 1946
  13. Jihlavské betlémy v minulosti a současnosti, 2009, str. 51 Muzeum Vysočiny Jihlava
  14. Vítězslav Nezval - Z mého života, 1959, str. 135
  15. Jiří Svoboda - Přítel Vítězslav Nezval. Čs. spisovatel Praha 1966, s. 92
  16. Depeše z konce tisíciletí - korespondence Vítězslava Nezvala, 1981, str. 22

LiteraturaEditovat

  • ZEJDA, R., HEDBÁVNÝ, M., JINDRA, P., BENDA, P., RICHTER, K. Osobnosti Třebíčska. 1. vyd. Třebíč : Akcent, 2000. 227 s. ISBN 80-7268-104-4. 231 s.

Externí odkazyEditovat