Otevřít hlavní menu

Vratislav (syn Přemysla Otakara I.)

český princ

Vratislav (před 1181 – po 1225) byl nejstarší syn českého knížete a krále Přemysla Otakara I. a jeho první manželky Adléty Míšeňské.

Vratislav (syn Přemysla Otakara I.)
Rodiče Přemysl Otakar I. a Adléta Míšeňská
Příbuzní Přemysl, Václav I., Vladislav, Judita Přemyslovna, Anežka Česká, Anna Lehnická, Dagmar Dánská a Božislava Přemyslovna (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
otec Přemysl Otakar I.
matka Adléta Míšeňská
sestra Dagmar Dánská
sestra Božislava
sestra Hedvika

Obsah

ŽivotEditovat

Datum narození Přemyslova prvorozence není úplně jasné. Svatba Vratislavových rodičů proběhla patrně v roce 1180.[1]

Přemysl Otakar sice v roce 1192 nastoupil na český knížecí stolec, ale jen na krátko, protože už po roce byl sesazen zradou šlechty. Poté se účastnil bojů v Říši, jeho cílem bylo získat dostatečnou podporu pro návrat na český trůn. V roce 1197 se Přemyslovi znovu podařilo nastoupit na český trůn. Manželku s dětmi však již za sebou do Čech nepustil a zavrhl i již dospělého Vratislava, ačkoli Přemyslovi bylo té době už minimálně čtyřicet let a svým činem riskoval, že přijde o dědice. Vratislav byl totiž nejen Přemyslovým nejstarším dítětem, ale tehdy také jeho jediným synem. Přemysl Otakar dokonce svého prvního syna z druhého manželství, který se narodil v roce 1200, pojmenoval stejně jako toho prvorozeného - Vratislav.

Adléta Míšeňská se sice svých práv a také nástupnických práv svého syna dovolávala i u papeže, jediným výsledkem jejího krátkého návratu na Pražský hrad kolem roku 1204-1205 bylo manželství dcery Markéty s dánským králem Valdemarem II. Odvolací proces se pak táhl až do Adlétiny smrti v roce 1211.

Roku 1212 udělil Ota IV. Brunšvický na naléhání Dětřicha Míšeňského[2] Vratislavovi Čechy v léno.

... rozhodnutím knížat odňal království české králi Otakarovi a v přítomnosti županů a mnohých šlechticů země vyznamenal šesti praporci jeho syna...
— Kolínská kronika[3]

Což byla součást tehdejšího boje o německý trůn a snaha o získání spojence míšeňského markraběte Dětřicha v tomto boji. Jednalo se však pouze o demonstrativní akt a Vratislav neměl reálné šance na zisk české koruny. V roce 1216 zajistil český král nástupnictví svému druhému synovi s Konstancií Uherskou, Václavovi.

Poslední zmínka o Vratislavovi je z roku 1225, kdy se objevuje jako svědek na listině Ludvíka IV. Durynského ve Weissensee. Jeho další osudy ani datum a místo úmrtí a pohřbu nejsou známy.

GenealogieEditovat


OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. FRIEDRICH, G. (edd.): Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae, Tomus 2, Inde ab a. 1198 usque ad a. 1230, Praha 1912, č. 20 a 55. Srov. ŽEMLIČKA, Josef. Přemysl Otakar I. Panovník, stát a česká společnost na prahu vrcholného feudalismu. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1990. 361 s. ISBN 80-205-0099-5, s.60.
  2. ŽEMLIČKA, Josef. Přemysl Otakar I. Panovník, stát a česká společnost na prahu vrcholného feudalismu. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1990. 361 s. ISBN 80-205-0099-5. S. 127. Dále jen Přemysl Otakar I.. 
  3. WIHODA, Martin. Zlatá bula sicilská. Podivuhodný příběh ve vrstvách paměti. Praha: Argo, 2005. 316 s. ISBN 80-7203-682-3. S. 65. Dále jen Zlatá bula sicilská. 

PramenyEditovat

  • Friedrich, G. – Kristen, Z.: Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. Tomi 3, fasc. 2. inde a mense iunio A. 1238 usque ad exeuntem A. 1240, Praha 1942.
  • Genealogia Wettinensis, edd. Ehrenfeuchter, E., MGH SS, Tomus 23, Stuttgart - New York 1964, s. 226-230.

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat