Mongolský vpád na Rus

Mongolský vpád na Rus
	konflikt: Mongolský vpád do Evropy
	Čingischánova tažení
Trvání	1237–1242
Místo	východní Evropa, dnešní oblasti Ruska, Ukrajiny a Běloruska
Výsledek	porážka ruských knížectví
Změny území	ruská knížectví se stala vazaly Zlaté hordy
Strany
Mongolská říše; Brodníci	Kyjevská Rus Vladimirsko-suzdalské knížectví Jaroslavské knížectví; Rostovské knížectví; ; Kyjevské knížectví; Haličsko-volyňské knížectví; Novgorodská republika; Smolenské knížectví; Turovsko-pinské knížectví; Černigovské knížectví; Rjazaňské knížectví; Perejaslavské knížectví; Kumánsko-kypčacká konfederace; Volžské Bulharsko; Mordvinské knížectví; Alanie; Adygejci (Čerkesové); národy Severního Kavkazu;
Velitelé
Bátú-chán; Möngke-chán; Sübetej; Jebej; Boroldaj; Berke; Orda-chán; Kadan; Šajban; Güjük-chán	Mstislav Mstislavič; Mstislav III. Kyjevský; Daniel Haličský; Mstislav II. Svjatoslavč; Jurij II. Vsevolodovič †; Vsevolod Konstantinovič †; Vasilko Konstantinovič †; Köten; Bačman
Síla
1236: 35 000 mongolských jezdců; 40 000+ turkických spojenců; 1223: cca 20 000 jezdců	1236: 25 000–50 000 mužů (posádky, bojovníci)
Ztráty
neznámé	500 000 (tj. 6–7 % ruské populace)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jako mongolský vpád na Rus (rusky Монголо-татарское нашествие, mongolsko-tatarská invaze) je označováno podrobení ruských knížectví vojsky chána Bátú v letech 1237 až 1240.

Mongolové vpadli do Kyjevské Rusi ve 13. století a zničili mnoho měst včetně Rjazaně, Kolomny, Moskvy, Vladimiru a Kyjeva. Šlo o část mongolské invaze Evropy.

Tažení předznamenala bitva na řece Kalce v roce 1223, která vyústila v mongolské vítězství nad silami několika ruských knížectví. Mongolové však ustoupili. Vpád na Rus v plném rozsahu následoval v letech 1237 až 1240 pod vedením Bátúa. Byla ukončena nástupnickým procesem po smrti chána Ögedeje. Většina ruských knížectví byla Mongoly podrobena a stala se součástí Zlaté Hordy. Některá byla v područí až do roku 1480.

Invaze usnadněná začátkem rozpadu Kyjevské Rusi ve 13. století měla nedozírné následky na dějiny východní Evropy, včetně rozdělení východních Slovanů na tři národy a území, novodobé Rusko, Ukrajinu a Bělorusko,^[1] a na vzestup Moskevského knížectví.

Reference editovat

↑ Boris Rybakov, Киевская Русь и русские княжества XII-XIII вв. (Kievan Rus' and Russian Princedoms in 12th and 13th Centuries), Moscow: Nauka, 1993. ISBN 5-02-009795-0.

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mongolský vpád na Rus na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Boris Rybakov, Киевская Русь и русские княжества XII-XIII вв. (Kievan Rus' and Russian Princedoms in 12th and 13th Centuries), Moscow: Nauka, 1993. ISBN 5-02-009795-0.

[1]