Volia veža
hora ve Vysokých Tatrách
Volia veža (polsky Wołowa Turnia) je pohraniční štít v hlavním hřebeni Vysokých Tater. Ve skupině zvané Volí chrbát je nejvýraznější. Mezi horolezci je populární 200metrová jihozápadní stěna s pevnou plotnovitou skálou.
Volia veža | |
---|---|
Mírně vlevo najvyšší Volia veža, doprava Žabia veža a Žabí kôň | |
Vrchol | 2370,5 m n. m. |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Slovensko Polsko |
Pohoří | Vysoké Tatry |
Souřadnice | 49°10′47″ s. š., 20°4′27″ v. d. |
Volia veža | |
Prvovýstup | Katherine Bröske, Simon Häberlein 1905 |
Hornina | žula |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Topografie
editovatOd Žabí veže ji odděluje Východní Volia štrbina, od Rohatej vežičky na západě Velká Volia štrbina. Jihozápadní stěnou strmě spadá do Žabí doliny, 400metrovou severo-severovýchodní stěnou do kotle Mořského Oka. Oběma stěnami vede množství horolezeckých cest.[1]
Několik výstupů v jihozápadní stěně
editovat- 1905 Katherine Bröskeová a Simon Häberlein od Východní Voliej štrbiny s obcházením hřebene, I.
- 1927 „Jižní žebro“ Janusz Chmielowski, A. Ferens, Mieczyslaw Swierz, III.
- 1931 Wiesław Stanisławski a J. Staszel, V.
- 1935 „Štáflovka“ Vlasta Štáflová, Karel Čábelka a J. Šabata, V.
- 1962 M. Eštok a Ladislav Janiga, VI A2 (6+).
Dvě cesty má Arno Puškáš – pilířem a komínem, po jedné Michal Orolin (7/7 +), Jarýk Stejskal, ze severu Zbigniew Korosadowicz, Pavel Pochylý a další přední horolezci.
Galerie
editovat-
Zleva Žabí kôň, Žabia veža a Volia veža.
-
Volí chrbát z Polska, Volia veža vlevo.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Volia veža na slovenské Wikipedii.
- ↑ PUŠKÁŠ, Arno. Vysoké Tatry, horolezecký sprievodca, diel VII, Žabie sedlo - Laliové sedlo hlavní hrebeň Vysokých Tatier. 1. vyd. Bratislava: Šport, 1981. 290 s.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Volia veža na Wikimedia Commons
- Několik lehčích cest s popisy
- Štáflovka ve Vysokých Tatrách