Volby do zastupitelstva Kroměříže 1923

Volby do zastupitelstva Kroměříže 1923 proběhly 16. září 1923.

Průběh volebEditovat

Původně se mělo volit již o rok dříve, ale v celé zemi byl zastupitelům prodloužen ze tří na čtyři roky, aby i tak vláda nechala tyto volby nechat uskutečnit „neochotně a bez nadšení, jen z povinnosti, již nebylo možno obejít. Počínala si se známou onou zdráhavostí, jíž se vyznačuje ten, kdo při nějakém podniku podle svého odhadu může jen ztratit, nikoliv získat.“[1]

Volilo se celkem 36 zastupitelů, o něž soupeřilo celkem 10 kandidátních listin: v roce 1919 vítězná Československá sociálně demokratická strana dělnická, jakož i z ní se o rok později oddělivší Komunistická strana Československa, dále Československá strana lidová, Československá národní demokracie, Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská, Československá strana socialistická, Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, zástupci místních německé, resp. židovské komunity a Trhovci a maloobchodníci.[2][3]

Strany konaly tradičně před volbami pro občany veřejné schůze: 8. září to byli socialisté, lidovci a živnostníci, od den později komunisté (jejich táboru lidu se jako hlavní řečník účastnil budoucí soudce Mezinárodního soudního dvora v Haagu Bohuslav Ečer), jedenáctého sociální demokraté a následujícího dne posléze národní demokraté. Jejich deník Haná na konto agitace lidovců, kteří mj. spílali ostatním stranám za stav obecních financí, stejně jako ony tak před minulými volbami v téže záležitosti činily jim, že i městské zastupitelstvo svolalo do Nadsklepí kvůli tomu před volbami veřejnou schůzi, tři dny před volbami napsal: „Kroměřížští lidovci posílení řečmi nedělní manifestace, houževnatě vrhají se do volebního boje. (...) Mnohde ovšem ukážou jim dvéře, jinde vyslechnou a slušně odbudou. Myslí-li pánové z lidového tábora, že tímto způsobem volby vyhrají, jsou na omylu."[4]

Politický dopadEditovat

Na celostátní scéně přinesly volby propad vlivu a síly pro socialistické strany, sociální demokraty a československé socialisty[5], což se projevilo i v Kroměříži, kdy den před hojně připomínanými padesátými narozeninami zdejšího významného rodáka Maxe Švabinského sociální demokraté ztratili osm mandátů (komunisté jich nově získali pět) a socialisté další dva. Dva mandáty ztratili také národní demokraté starosty Josefa Jedličky. Triumfovali naopak lidovci, kteří posílili o čtyři mandáty a dosáhli nejvyššího procentního zisku hlasů, jakého po roce 1918 do dnešních dnů v komunálních volbách v Kroměříži nějaká strana dosáhla. Haná k výsledkům voleb, krom toho, že výsledek voleb označila za úspěch národních demokratů, kteří získali oproti roku 1919 o 33 hlasů více (volilo celkově zhruba o 1 700 voličů více), při jejich dalším hodnocení napsala, že „výsledek volební je velmi poučný a přinutí jistě veškeré pokrokové strany k horlivé spolupráci a agitační agilnosti. Musí si vzít příklad z lidovců a komunistů, jež nezaháleli v celém období funkčním a připravovali se všemožně na tuto volební kampaň.“[4]

Ve funkci starosty setrval národní demokrat Josef Jedlička.

Výsledky hlasováníEditovat

Strana Počet hlasů (abs.) % Zastupitelé
Československá strana lidová 3 107 34,50 13
Komunistická strana Československa 1 291 14,33 5
Československá národní demokracie 1 288 14,30 5
Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská 759 8,43 3
Československá strana socialistická 728 8,08 3
Československá sociálně demokratická strana dělnická 690 7,66 3
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu 417 4,63 2
Němečtí voličové 417 4,63 2
Národní židé 209 2,32 0
Trhovci a maloobchodníci 101 1,12 0
Celkem 9 007 100,00 % 36

Zvolení zastupiteléEditovat

Do zastupitelstva byly zvoleny tyto osobnosti:[6]


Československá strana lidová:

  • Dr. Metoděj Barták - advokát
  • P. Ladislav Janča - vikář
  • Jan Holub - centrální ředitel
  • Jan Kutňák - rolník
  • Jan Melichar - profesor státní reálky
  • Florián Černý - mistr mlékařské školy
  • Jan Slaměník - stavitel
  • František Nábělek - rolník
  • Josef Vách - strojník
  • P. Alois Šebela - vikář
  • Augustin Motal - vrchní revizor státních drah
  • František Žemlík - lékárník
  • Emil Pilz - majitel krejčovského závodu

Komunistická strana Československa:

  • Bedřich Zelinka - úředník nemocenské pokladny
  • Josef Onderka - stolař
  • Vilém Studnička - typograf
  • Alois Polišenský - tovární dělník
  • Františka Hrabálková - švadlena

Československá národní demokracie:

  • Josef Jedlička - starosta a správce učitelského ústavu
  • Cyril Gardavský - ředitel obchodní školy
  • MUDr. Augustin Mlčoch - lékař
  • Marie Frintová - choť podplukovníka v.v.
  • František Vrtílek - holič

Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská:

  • Antonín Svoboda - obchodník
  • Jakub Lacina - cukrář
  • Rudolf Ordelt - obchodník

Československá strana socialistická:

  • Alois Hrabánek - odborný učitel
  • Josef Třasoň - solicitátor
  • Ludvík Doležal - topič

Československá sociálně demokratická strana dělnická:

  • Jan Jelínek - kontrolor nemocniční pokladny
  • Bohumil Mucha - obuvník
  • Josef Krejčiřík - vrchník průvodčí ve vlaku

Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu:

  • Josef Indrák - rolník
  • Josef Chvapil - vrchní zem. zahradník

Německé sdružení:

  • Dr. Alois Czap - advokát
  • Anton Krampl - správce důchodkové kontroly

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Peroutka, F.: Budování státu, Svazek IV. 1922-23. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1991, 3. vydání. (česky) 
  2. Morava-Slezsko, Národní listy, 17. 9. 1923, č. 253, roč. 63, st. 2.
  3. Ostatní Morava, Rovnost, 17. 9. 1923, č. 255, roč. 39, st. 3.
  4. a b Vojtěch Navrátil: Kroměřížské komunální volby před lety. Díl 2.: Jak měli být pánové z lidového tábora na omylu, Kroměřížan.cz, 1. 8. 2014.
  5. Klimek, A.: Velké dějiny zemí Koruny české, Svazek XIII. 1918-1929. Praha: Paseka, 2000. ISBN 80-7185-328-3. (česky) 
  6. Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva města Kroměříže, 6. 10. 1923.

LiteraturaEditovat

  • FOJTŮ, Nelly. Samospráva města Kroměříže 1918-1938. Brno, 2016 [cit. 2019-08-08]. 72 s. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Jiřina Štouračová. Dostupné online.