Vojtěch Sapík

český sochař a medailér

Vojtěch Sapík (* 8. dubna 1888, kolonie Kamenec[1] ve Slezské Ostravě5. července 1916, Boratim pod Dubnem[2], Ukrajina) byl český sochař a medailér.

Vojtěch Sapík
sochař Vojtěch Sapík
sochař Vojtěch Sapík
Narození8. dubna 1888
kolonie Kamenec ve Slezské Ostravě
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí5. července 1916 (ve věku 28 let)
Boratim pod Dubnem
Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolánísochař a medailér
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se v chudé rodině v někdejší hornické kolonii Kamenec ve Slezské Ostravě. V útlém dětství mu zemřela maminka a tři sourozenci. Ve čtrnácti se začal učit štukatérem ve firmě Ladislava Jirotky a krátce také u olomouckého sochaře Hladíka. Odtud společně s bratry odešel do Prahy ke známé pražské štukatérské firmě Štrunc a Mára. Zároveň studoval na Uměleckoprůmyslové škole v ateliéru Josefa Drahoňovského (1906–1909) a u prof. Stanislava Suchardy (1909–1912). Od roku 1909 byl členem výtvarného odboru Umělecké besedy.[3]

Po opuštění školy veřejně kritizoval výuku. Byl úspěšný v soutěžích na sochařské zakázky a získal řadu stipendií. V roce 1911 zvítězil v soutěži o sportovní cenu Národních listů a získal stipendium, které mu umožnilo navštívit Paříž a ateliér Antoine Bourdella. Roku 1913 díky dalšímu stipendiu pobýval v Itálii a na ostrově Capri se setkal s T. G. Masarykem a Maximem Gorkým. Vytvořil zde také portrét Maxima Gorkého.

Těsně před válkou byl pozván do bulharského Slivenu aby zhotovil pomník místního národního hrdiny z bojů proti Turkům Hadžiho Dimitara. V lednu 1915 narukoval k 31. zeměbraneckému pluku z Uničova. V té době pracoval na návrhu pomníku padlým v Těšíně a snažil se u vídeňského ministerstva války získat místo ve zvláštním oddělení pro umělce, aby nemusel na frontu, ale ještě v létě odcestoval do Haliče. Nějaký čas se mu dařilo zůstávat v zázemí improvizovaného ateliéru, kde měl pracovat na bustě císaře Františka Josefa I. pro důstojnickou jídelnu. Padl na ruském bojišti v Haliči v době Brusilovovy ofenzivy u obce Boratimi pod Dubnem 5. července 1916.[4]

Dílo editovat

 
Ferdinand Laub, Kinského zahrada (1912)

Realizace editovat

  • 1908 Jan Amos Komenský, Ostrava Svinov
  • 1908 Nová doba, Vědění a busta Jana Amose Komenského, někdejší měšťanská škola (dnes Fakulta umění Ostravské univerzity) na ul. Podlahova, Ostrava
  • 1908 Vzdělání, tympanon na průčelí ZUŠ Dobroslava Lidmily, Ostrava Svinov
  • ? (1894–1920) Píle a Moudrost, fasáda školy (dnes součást Janáčkovy konzervatoře) na ul. Žerotínova, fasáda Střední umělecké školy na ul. Poděbradova, Moravská Ostrava

Známá díla (výběr) editovat

Zastoupení ve sbírkách editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

Literatura editovat

  • Rumjana Dačevová a kol., Karáskova galerie, Památník národního písemnictví Praha 2012, ISBN 978-80-87376-01-0
  • Kateřina Janásová, Korespondence Vojtěcha Sapíka. In: Hlasy muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm: vlastivědný časopis Nový Jičín: Muzeum Novojičínska Roč. 29, č. 1-4 (2012), s. 42-49.
  • Eva Petrová, Umělecká beseda 1863 – 2003, Život, 1 (22), 2005, s. 23-27
  • Hartmann, Antonín. Vojta Sapík. 1. vyd. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958. 17 s., [26] s. obr. příl. Nové prameny; sv. 14.
  • Katalog 17. členské výstavy MSVU, posmrtné výstavy díla ostravského sochaře Vojtěcha Sapíka, Moravská Ostrava 1934
  • Rada Vlastimil, Jubilejní výstava Umělecké besedy 1933, kat. 51 s., Umělecká beseda, Praha 1933
  • Moderní galerie v Praze, kat. 80 s., Moderní galerie, Praha 1926

Externí odkazy editovat