Vnitřní fixace

chirurgický úkon

Vnitřní fixace (interní fixace) je chirurgický úkon, který se obvykle (na rozdíl od zevní fixace) používá při operativní léčbě (osteosyntéze) „méně“ komplikovaných zlomenin kostí. Jde o ortopedický/traumatologický operační přístup, při kterém je celý osteosyntetický implantát (hřeb, dlaha, šroub, drát nebo svazek drátů, cerkláž atp.) kryt měkkými tkáněmi nebo uložen na povrchu či uvnitř kosti. Po ukončení léčby zůstává implantát ve většině případů trvale uvnitř těla.

Příklad využití vnitřní fixace při osteosyntéze (rtg. snímek - subtrochanterická liniová zlomenina femuru s aplikací intramedulárního hřebu v umělé kosti resp. subtrochanterická zlomenina s interfragmentem resp. tříštivá zlomenina proximálního femuru).[1]

Vnitřní fixace je také stále důležitým tématem v biomechanice.

Operativní přístupy vnitřní fixaceEditovat

Existuji dva hlavní přístupy k vnitřní fixaci:

  • ORIF (anglicky Open Reduction Internal Fixation, česky otevřená repozice a vnitřní fixace).
  • CRIF (anglicky Closed Reduction Internal Fixation, česky uzavřená repozice a vnitřní fixace).

V mnoha případech se lékařské indikace pro vnitřní fixaci překrývají s indikací pro zevní fixaci.

Materiály používané při vnitřní fixaciEditovat

Hlavním požadavkem na materiály používané při vnitřní fixaci je biokompatibilita.

Běžně používané materiály implantátů patří především chirurgická nerezová ocel a chirurgické titanové slitiny. Dále se používají slitiny kobaltu a chrómu, čistý titan nebo plasty aj.

Zvláštní pozornost je také věnována kvalitě a úpravě povrchu implantátů (např. anodizace atp.).

Historie vnitřní fixaceEditovat

Koncept vnitřní fixace pochází z poloviny 19. století. Vnitřní fixace se stala "rutinní" záležitostí v polovině 20. století.

Na začátku 20. století významně ovlivnil rozvoj vnitřní fixace belgický chirurg Albin Lambotte, používal různé druhy vnitřní osteosyntézy, od cerkláží přes šrouby až po dlahy.

Významným mezníkem bylo založení švýcarské společosti AO (Arbeitsgemeinschaft für Osteosynthesefragen, česky Společnost pro otázky osteosyntézy) v roce 1958.

Příklady aplikace vnitřní fixaceEditovat

ReferenceEditovat

  1. FRYDRÝŠEK, Karel. Biomechanika 1. 1. vyd. Ostrava: VSB – Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical Engineering, 2019. 461 s. ISBN 978-80-248-4263-9. 
  2. FRYDRÝŠEK, Karel; PLEVA, Leopold, et al. Biomechanika 2. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 2021 (v tisku). 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

 
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.