Otevřít hlavní menu

Vlasta Kálalová

česká entomoložka a lékařka

Vlasta Kálalová-di Lottiová (26. října 1896, Bernartice[1]15. února 1971, Písek[2]) byla česká lékařka, která se specializovala na tropické nemoci a entomologii. V letech 19251933 působila v Bagdádu, kde léčila i členy královské rodiny. Přispěla k výzkumu tropických nemocí a rozšířila rovněž sbírku Národního muzea o vzácné exempláře exotického hmyzu.

Vlasta Kálalová
Vlasta Kálalová (1924)
Vlasta Kálalová (1924)
Narození 26. října 1896
Bernartice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 15. února 1971 (ve věku 74 let)
Písek
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Univerzita Karlova
Ocenění Řád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm III. třídy, in memoriam (1992)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vlasta Kálalová u T. G. M., Lány, podzim 1923

Obsah

Život a díloEditovat

Mládí a příprava na cestyEditovat

Narodila se v Bernarticích u Tábora v učitelské rodině. V sedmnácti letech mluvila anglicky, francouzsky, rusky, italsky, španělsky, německy a turecky. Zvolila si lékařskou fakultu, kde si vybrala chirurgickou specializaci.

Její život ovlivnila přednáška profesora Jaroslava Hlavy na téma exotická parazitologie, který se v ní zmínil o potřebě zřízení speciálního pracoviště pro výzkum tropických chorob v Damašku či Bagdádu.

Pro splnění svého snu studovala arabštinu a perštinu, předplatila si turecký lékařský časopis, aby si osvojila medicínské názvosloví. Jako přípravu na exotické podnebí podnikala v nejparnějších dnech mnohakilometrové pochody. Napsala několik bezvýsledných žádostí o půjčku a zdálo se, že její sen se uskutečnit nepodaří. Prezidentova dcera Alice Masaryková, zakladatelka Československého červeného kříže, jí sjednala schůzku s T. G. Masarykem. Tehdy osmadvacetiletá lékařka vyprávěla o svých potížích se sháněním peněz a zmínila se i o tom, že má nějaké úspory. „Ty si schovejte, budete je potřebovat. Můj právní zástupce už má příkaz k úhradě výloh vaší cesty,“ prohlásil k jejímu velkému překvapení prezident. Postupně jí pro uskutečnění velkých plánů půjčil 244 tisíc korun, které během tří let dokázala do posledního haléře splatit.[3] Ještě v roce 1924 odcestovala do Cařihradu na Kliniku Omara Paši.

Pobyt v Bagdádu 1924–1932Editovat

Sehnat místo v některé z nečetných nemocnic bylo nemožné. Řešením byla pouze soukromá praxe. Kálalová se usadila v Bagdádu, kde ordinovala především pro muslimské pacientky, které se nesměly odhalit před cizím mužem. Mohla si tak brzy dovolit svou praxi rozšířit a 15. března 1925 otevřela v Bagdádu československou nemocnici.[4] Koupila budovu v centru zvanou Burazanliu neboli Dům trubačů, kde založila sanatorium neboli mustausaf s dvaceti lůžky a téměř sedm let jej úspěšně vedla. Operovala i složité případy. Její pověst se dostala až k panovníkovi emírovi Fajsalovi I. a Kálalová brzy léčila i některé členy královské rodiny.

Během pobytu v Iráku přispívala Vlasta Kálalová i k výzkumu tropických nemocí, jejichž vzorky posílala do Prahy. Když se ozvalo Národní muzeum s prosbou o pomoc při rozšiřování sbírky exotického hmyzu, stala se Kálalová také nadšenou entomoložkou a objevila i několik nových druhů. Zoologickému oddělení Národního muzea v Praze poslala sbírku obsahující půl milionu exemplářů. Starověké památky z její pozůstalosti jsou též ve sbírkách Náprstkova muzea.[5]

RodinaEditovat

Po svatbě s vnukem italských přistěhovalců, úředníkem státní správy v Iráku Giorgiem di Lottim se manželům narodily dvě děti – Radbor a Drahomila Lydia. Kálalová ihned po porodu začala opět pracovat v nemocnici. Onemocněla však horečkou dengue a byla několik měsíců upoutána na lůžko.

Návrat do ČechEditovat

Roku 1932 se vrátila do Čech, kde se po několika letech uzdravila. Velkou útěchou a zadostiučiněním pro ni byl zájem T. G. Masaryka. „Udělala jste v cizině Československu dobré jméno. A takový kus práce, že by to leckterý mužský nezastal,“ prohlásil tehdy prezident.[6]

Okupaci v letech 1939–1945 prožila v rodných Bernarticích, kde si otevřela soukromou ordinaci. Dne 8. května 1945, poslední den druhé světové války v Evropě, ustupující němečtí vojáci postříleli celou její rodinu. Sama unikla smrti jenom proto, že ji, ležící v tratolišti krve, vrazi považovali za mrtvou. Bezprostředně po tragédii se Kálalová věnovala pomoci válkou postižených mladých lidí, později začala znovu cestovat (USA, Norsko, SSSR, Itálie, ...). Své lingvistické znalosti rozšířila na čtrnáct jazyků. Přednášela na mnoha místech v Evropě i ve Spojených státech.

Žádost Klementu GottwaldoviEditovat

Statečný postoj projevila MUDr. Vlasta Kálalová, když osobním dopisem žádala tehdejšího prezidenta Klementa Gottwalda, aby nepodepsal trest smrti pro Miladu Horákovou. Svůj postoj zdůvodnila právě tím, že jí nacisté zabili manžela a dvě děti. Obdobně vystoupila i ve prospěch dalších zatčených.[7]

Závěr životaEditovat

Když Vlasta Kálalová-di Lottiová v únoru 1971 zemřela, veřejnost o její existenci většinou nevěděla. Její úmrtí včetně životopisných údajů zaznamenaly Zdravotnické noviny.[8]

OceněníEditovat

 
Pamětní deska na rodném domě MUDr. Vlasty Kálalové-Di Lotti v Bernarticích (odhalena v roce 1992)
  • Všeobecně známou se Vlasta Kálalová stala až díky životopisné knize Ilony Borské. Spisovatelka stihla ještě v posledních letech lékařčina života zapsat a zaznamenat obrysy pohnutého příběhu a v roce 1978, po osmi letech od jejího skonu, vyšel poprvé životopisný román Doktorka z domu Trubačů. Tato kniha se v roce 2009 zařadila hlasováním čtenářů na 70. místo ze sta nejoblíbenějších knih v anketě Kniha mého srdce.[9]
  • Jejím jménem byla pojmenována planetka 66934, objevená roku 1999.[11]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. SUŠEROVÁ, Jaroslava. Milevské noviny. 2. listopad 2011, s. 7. 
  3. Konec války přežila jen díky tomu, že dělala na zemi mrtvou
  4. Lidé, města, Naplnění snu: vybudování československé nemocnice v Bagdádu
  5. Národní muzeum: Výroční zpráva 2007, s. 26. www.nm.cz [online]. [cit. 2017-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-31. 
  6. BORSKÁ, Ilona. Doktorka z domu Trubačů. 3. necenzurované. vyd. Praha: Motto, 2016. 269 s. ISBN 978-80-267-0760-8. 
  7. Ústav pro studium totalitních režimů, Pavlína Formánková: „Vypořádali jsme se s Horákovou, vypořádáme se i s americkým broukem!“/V „hledáčku“ Státní bezpečnosti
  8. (dostupné online v NK ČR). Zdravotnické noviny. 25. 2. 1971, s. 2. Dostupné online. 
  9. Kniha mého srdce: Pořadí od 13. do 100. místa
  10. Pražský hrad: Řád TGM - Seznam vyznamenaných
  11. Vyhledávání v databázi jmen planetek objevených na Kleti, písmeno K

Externí odkazyEditovat