Otevřít hlavní menu

Vlasta Štáflová

československá horolezkyně, publicistka a spisovatelka knížek pro děti

Vlasta Štáflová, rozená Košková (1. dubna 1907 Petrovice u Rakovníka14. února 1945 Praha-Vinohrady), byla česká spisovatelka pohádek a dívčích románů, publicistka, horolezkyně a manželka Otakara Štáfla.

Vlasta Štáflová
Vlasta Štáflová
Vlasta Štáflová
Rodné jméno Vlasta Košková
Narození 1. dubna 1907
Petrovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 14. února 1945 (ve věku 37 let)
Praha-Vinohrady
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtí bombardování Prahy při náletu spojeneckých letadel během druhé světové války
Povolání spisovatel
Známá jako česká horolezkyně a spisovatelka
Manžel(ka) Otakar Štáfl
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska na symbolickém tatranském hřbitově u Popradského plesa pod stěnou Ostrvy připomínající manžele Štáflovy

Obsah

ŽivotEditovat

S manželem jezdili často na horské túry do Vysokých Tater, kde její manžel namaloval mnoho obrazů a ona sama se věnovala horolezeckým výstupům v tatranských stěnách. Byla členkou slovenského horolezeckého spolku JAMES. Na Hrubé Skále lezla za druhé světové války s Joskou Smítkou.

Od 1. dubna 1929 byli manželé Štáflovi nájemci chaty u Popradského plesa.[1] Iniciovali vznik Symbolického cintorína u Popradského plesa pod západní stěnou Ostrvy, kde mají také od roku 1947 pamětní tabuli. Oba zahynuli 14. února 1945, kdy byl ateliér v Mánesově ulici na Vinohradech zasažen bombou spojeneckých letadel.

Je po ní pojmenována Vlastina stěna v lezecké oblasti Srbsko u Berouna a Věž Vlasty Štáflové v Příhrazských skalách v Českém ráji. Několik desetiletí se také udržel umělý název Věž Vlasty ve Vysokých Tatrách, ale poté se autoři průvodců vrátili k přirozenějšímu pojmenování Ihla v Patrii.

DíloEditovat

  • Dana (Děvčátko, Kamarádka, Studentka, Skautka)
  • Deník patnáctileté
  • Hore zdar!
  • Kamzíček
  • Kavče z Dračích skal
  • Reflexy na hladině – Tatranské nálady
  • Se zatajeným dechem
  • Uličnice
  • Zorka, tuláček
  • Halo, kamaráde!

Publicistika v časopisechEditovat

  • Zora
  • Krásy Slovenska
  • Slovenský východ
  • Vysoké Tatry

HorolezectvíEditovat

Nejvýznamnějším výstupem jejího života je Štáflovka[2] na Volí věž ve Vysokých Tatrách, kterou vylezla s Karlem Čabelkou a Ladislavem Šabatou 9. července 1935. Cesta je dodnes jedna z nejoblíbenějších v celém pohoří. Na pískovcích vylezla nejtěžší prvovýstup Východní spára[3] na Strubichovu věž v Hruboskalském skalním městě spolu s Vladimírem Procházkou starším 10. května 1940.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Otakar Štáfl – Turistické informační centrum Vysočiny
  2. Štáflovka ve Vysokých Tatrách
  3. Východní spára Strubichova věž

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat