Vladimir (Agibalov)
Vladimir (světským jménem: Vladimir Viktorovič Agibalov; * 17. dubna 1966, Tomsk) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup novokuzněcký a taštagolský.
| Jeho Přeosvícenost Vladimir | |
|---|---|
| Biskup novokuzněcký a taštagolský | |
| Církev | Ruská pravoslavná církev |
| Diecéze | Novokuzněck |
| Jmenování | 15. srpna 2014 |
| Předchůdce | German (Kokel) |
| Zasvěcený život | |
| Sliby | 27. července 2014 |
| Svěcení | |
| Jáhenské svěcení | 8. srpna 1992 světitel Antonij (Čeremisov) |
| Kněžské svěcení | 13. července 1994 světitel Sofronij (Buďko) |
| Biskupské svěcení | 1. září 2014 světitel Kirill |
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | Vladimir Viktorovič Agibalov (Владимир Викторович Агибалов) |
| Země |  Rusko |
| Datum narození | 17. dubna 1966 (58 let) |
| Místo narození | Tomsk, Ruská sovětská federativní socialistická republika |
| Národnost | ruská |
| Alma mater | Kemerovský státní institut Pravoslavná humanitní univerzita svatého Tichona |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodil se 17. dubna 1966 v Tomsku.[1]
Roku 1983 dokončil střední školu č. 84 v Kemerovu. Stejného roku nastoupil na fakultu historie Kemerovského státního institutu. Roku 1984 byl povolán do vojenské služby. Sloužil ve městě Oral v Kazašské sovětské socialistické republice. Po návratu pokračoval ve studiu, které dokončil roku 1990 s diplomem učitele historie a společenských věd.[1]
V letech 1990–1991 pracoval jako starší inženýr sociologické laboratoře Kemerovského technologického institutu potravinářského průmyslu.[1]
Dne 8. srpna 1992 byl biskupem krasnojarským a jenisejským Antonijem (Čeremisovem) rukopoložen na diákona a 13. července 1994 biskupem Sofronijem (Buďkem) na jereje a byl ustanoven duchovním a ključarem (zástupce představeného chrámu) katedrálního chrámu Ikony Matky Boží Znamení v Kemerovu.[1]
Roku 1995 začal dálkově studovat na Pravoslavném teologickém institutu svatého Tichona.[1]
Roku 2000 byl povýšen na protojereje.[1]
Dne 25. července 2014 jej Svatý synod zvolil biskupem novokuzněckým a taštagolským.[2]
Dne 27. července 2014 byl v Pantelejmonovském monastýru ve vesnici Bezrukovo představeným monastýru igumenem Pimenem (Saprykinem) postřižen na monacha se jménem Vladimir na počest svatého mučedníka Vladimira (Bogojavlenského), metropolity kyjevského a haličského. O den později byl v katedrálním chrámu v Kemerovu metropolitou kemerovským a prokopěvským Aristarchem (Smirnovem) povýšen na archimandritu.[3]
Dne 15. srpna 2014 byl v chrámu Všech svatých monastýru Danilov oficiálně jmenován biskupem[4] a 1. září proběhla v Donském monastýru jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli patriarcha moskevský Kirill, metropolita petrohradský a ladožský Varsonofij (Sudakov), metropolita kemerovský a prokopěvský Aristarch (Smirnov), metropolita stavropolský a něvinnomysský Kirill (Pokrovskij), arcibiskup sergijevo-posadský Feognost (Guzikov), biskup solněčnogorský Sergij (Čašin) a biskup mariinský a jurginský Innokentij (Větrov).[5]
Reference editovat
- ↑ a b c d e f Moskevský patriarchát
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 25 июля 2014 года
- ↑ Протоиерей Владимир Агибалов, избранный епископом Новокузнецким и Таштагольским, пострижен в монашество и возведен в сан архимандрита
- ↑ Состоялось наречение архимандрита Владимира (Агибалова) во епископа Новокузнецкого и Таштагольского и архимандрита Нектария (Селезнева) во епископа Ливенского и Малоархангельского
- ↑ В праздник Донской иконы Божией Матери Предстоятель Русской Церкви совершил Литургию в Донском ставропигиальном монастыре и возглавил хиротонию архимандрита Владимира (Агибалова) во епископа Новокузнецкого и Таштагольского
Externí odkazy editovat
- (rusky) Oficiální stránky eparchie