Vladimir Šestakov

sovětský a ruský zápasník

Vladimir Zaripzjanovič Šestakov (rusky Владимир Шестаков), (* 30. ledna 1961 v Lesoučastoku, Sovětský svaz) je bývalý sovětský a ruský zápasníkjudista, stříbrný olympijský medailista z roku 1988.

Vladimir Šestakov
Narození30. ledna 1961 (61 let)
Bardymsky District
Alma materVšeruská akademie vnějšího obchodu
Povoláníjudista a trenér
OceněníŘád čestného odznaku
zasloužilý trenér Ruska
zasloužilý mistr sportu SSSR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Judo na LOH
stříbro LOH 1988 střední váha
Mistrovství světa v judu
bronz MS 1985 polostřední váha

Sportovní kariéraEditovat

Jako většina ruských judistů začínal v 11 letech se sambem. Své sportovní začátky má spojené s městem Kueda. S judem se seznámil během základní vojenské služby a po návratu z vojny se mu naplno věnoval. Připravoval se v Permu pod vedením Valerije Luzina. V roce 1982 se stal širším členem seniorské reprezentace v polostřední váze, ve které byl reprezentační jedničkou Šota Chabareli. V roce 1985 se mu Chabareliho podařilo z této pozice sesadit a na mistrovství světa bral třetí místo. V roce 1986 však utrpěl vážné zranění kolene a po návratu jeho místo zaujal hvězdný Bašir Varajev.

Do olympijského roku 1988 šel o váhu nahoru do střední váhy. Této váze vládl Bělorus Vitalij Pesňak, na jehož místo si brousili zuby Alexandr Sivcev a talentovaný Viktor Poddubnyj. Na začátku roku 1988 se s ním nepočítalo, navíc potom co neuspěl na domácím mistrovství. Na jaře však odjel na světový pohár do Maďarska, kde porazil západevropskou špičku v čele s Francouzem Canu a Rakušanem Seisenbacherem a turnaj vyhrál. První konkurent o olympijské hry v Soulu Sivcev odpadl v květnu, po nezdaru na mistrovství Evropy v Pamploně (skončil bez medaile). Podubného trenéři zlákali do polotěžké váhy, ve které se Sovětská jednička Koba Kurtanydze nestihál zotavit ze zranění. Na světovém poháru v Tbilisi, se tak o nominaci rozhodovalo mezi ním a Pesňakem. Bělorusovi se turnaj na rozdíl od něho nevydařil a nominaci do Soulu nakonec tvrdě vybojoval. Tyden před olympijskými hrami si však během přípravy natrhl stehenní sval. Jeho trenér Luzin z obavy aby o nominaci nepřišel vážnost zranění zatřel. Na olympijském turnaji měl za úkol nastoupit k prvnímu zápasu a odstoupit kvůli zranění. V prvním kole proti němu stál neznámý téměř dvoumetrový amatér z Fidži Basalusalu. Přišlo mu škoda prohrát zápas s neznámým sportovcem a po postupu do druhého kola se v dalších kolech probránil až do finále. Rozhodčí pro něho zvedali praporky a ve finále proti Rakušanu Seisenbacherovi měli opět praporky připravené. Hantei však počtvrté v řadě nedopadl a získal stříbrnou olympijskou medaili.

V roce 1992 byl opět v plné síle bojovat o letenku na olympijské hry v Barceloně, ale nominaci prohrál s Olegem Malcevem. Vzápětí ukončil sportovní kariéru. Věnoval se trenérské a funkcionářské práci. Jako trenér působil například několik let v Bari v Itálii. Po návratu do Ruska byl jedno období zvolen za prezidenta Ruské judistické federace.

VýsledkyEditovat

Turnaj 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992
24 25 26 27 28 29 30 31
polostřední střední váha
Olympijské hry 2.
Mistrovství světa 3.
Mistrovství Evropy 5. 7.

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat