Wikipedie

Vladimír Křístek

český stavební inženýr, vysokoškolský učitel stavby betonových konstrukcí a mostů, vědecký pracovník

Vladimír Křístek (15. října 1938, Praha – 9. září 2020, Praha)[1] byl český stavební inženýr a univerzitní profesor. Byl mezinárodně uznávaným odborníkem na statiku betonových nosných konstrukcí, na problematiku mostních konstrukcí, sám také v tomto oboru přispěl s několika novými teoriemi a přístupy k řešení výpočetních problémů (teorie lomenic, relaxační metoda). Profesor Křístek napsal velké množství odborných článků i monografií – část v češtině a většinu v angličtině, kromě toho přednášel na stavební fakultě ČVUT (FSv ČVUT), kde působil pět let jako proděkan a 15 let jako vedoucí katedry betonových konstrukcí a k úspěšnému dokončení studia dovedl velké množství doktorandů.

prof. Ing. Vladimír Křístek, DrSc., dr.h.c., FEng.
Narození15. října 1938
Praha
Úmrtí9. září 2020 (ve věku 81 let)
Praha
Alma materKalifornská univerzita v Berkeley (1979)
Fakulta stavební ČVUT
Povolánívysokoškolský učitel, stavební inženýr, statik a učitel
OceněníStátní cena Klementa Gottwalda
ChoťMUDr. Vladimíra Křístková
Funkceproděkan (1989–1994)
viceprezident (2005–2011)
Webpeople.fsv.cvut.cz/~kristvla
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Působil též jako soudní znalec a byl členem mnoha společenských organizací v oboru stavebnictví.[2]

Život editovat

Vladimír Křístek se narodil v Praze v roce 1938 do rodiny československého legionáře Františka Křístka a jeho manželky Antonie Křístkové (roz. Duškové),[3] kvůli původu mu tak nebylo z politických důvodů umožněno studovat teoretické obory, o které měl zájem – chemii či astrofyziku.[1][2] Měl si vybrat mezi hornictvím a hutnictvím, nakonec mu ale bylo umožněno studium na stavební průmyslové škole, kde roku 1957 odmaturoval s vyznamenáním.[1][2][4] Nastoupil na faktultu stavební ČVUT, kterou absolvoval roku 1962 opět s výborným prospěchem.[1][2][4] Již během studia publikoval v odborném časopise Inženýrské stavby články zaměřené na v té době se mohutně rozvíjející předpjatý beton – řešil mj. problematiku dotvarování a smršťování u betonových konstrukcí se změnou statického systému během výstavby.[1][2] Zaměřil se zejména na teoretické řešení aktuálních problémů výzkumu betonových konstrukcí – chování komorových nosníků, reologie betonu, štíhlé tlačené prvky, materiálová nelinearita – to vše za použití nastupující výpočetní techniky.[2][4] V rámci své diplomové práce již představil relaxační metodu – nový přístup k řešení konstrukcí se změnou statického systému.[2] Po absolvování povinné vojenské služby (u sportovního oddílu) nastoupil jako asistent na katedru mechaniky FSv.[1][2][4] Během necelého roku složil všechny potřebné zkoušky pro aspiranturu a odevzdal disertační práci s názvem Tenkostěnné pruty komůrkového přetvořujícího se průřezu.[1] Po získání titulu kandidáta věd (CSc.) v roce 1967 přestoupil z katedry mechaniky na katedru betonových konstrukcí a mostů FSv, kde se stal vědeckým pracovníkem.[1][2][4] V pouhých 30 letech se i díky uvolnění politických poměrů habilitoval a stal se docentem.[1][2]

Ve svých 32 letech celosvětovém kongresu betonářské asociace FIP konaném v Praze roku 1970 přednesl jednu z osmi hlavních (vyzvaných) kongresových přednášek na téma „Teorie a výzkum tenkostěnných předpjatých nosníků“.[2][4][5] To mu společně s články a monografiemi publikovanými v angličtině zahraničí otevřelo dveře na mnohé zahraniční univerzity, kde působil jako hostující výzkumník a profesor.[1][2] Jednalo se o studijní a pracovní pobyty na těchto univerzitách:[1][2][4][6] Kalifornská univerzita v Berkeley (1979), univerzita Cardiff (1981, 1986, 1988, 1989 a 1992), univerzita v Dortmundu (1982, 1984 a 1985), Severozápadní univerzita (1985, 1999, 2000), Univerzita ve Stuttgartu (1989), univerzita v Lutychu (1990), Helsinská technická univerzita (1991, 1992 a 1994), Milánská polytechnika (1992), Národní technická univerzita v Athénách (1993), univerzita v Oulu (1994), Mezinárodní centrum mechanických věd v Udine (1994).

V roce 1974, když mu bylo 36 let, odevzdal disertační práci, nicméně její obhajoba byla z politických důvodů zdržována – Křístek nikdy nebyl členem KSČ – takže vědecký titul doktor věd (DrSc.) získal až roku 1977 (i tak byl v Československu jedním z nejmladších nositelů tohoto akademického titulu), posléze se stal vedoucím vědeckým pracovníkem.[1][2][4] Výjimečné bylo i to, že byl roku 1987 jmenován profesorem v oboru betonových nosných konstrukcí – byl tak na fakultě prakticky jediným profesorem, který nebyl komunistou.[1][2][4]

Po Sametové revoluci pak byl i díky tomu jmenován proděkanem pro vědecko-výzkumnou činnost (1989–1994) a vedoucím katedry betonových konstrukcí a mostů (1989–2004).[1][2][4] Od roku 1990 byl členem vědecké rady FSv ČVUT a od roku 1997 členem vědecké rady celého ČVUT.[1] Po roce 1989 dále rozvíjel mezinárodní spolupráci započatou již v předchozím období.[2] Až do konce života byl předsedou Oborové rady doktorského studia FSv ČVUT.[4]

V roce 1991 založil projekční firmu Křístek, Trčka a spol., s. r. o., jejímž byl společníkem.[1][2][4] Byl zakládajícím členem a členem rady Inženýrské akademie České republiky, v letech 2005–2011 působil jako viceprezident Českého svazu stavebních inženýrů (ČSSI), byl čestným členem České betonářské společnosti (ČBS), působil jako předseda oborové komise technických věd Grantové agentury České republiky (GA ČR).[1][2][4]

Křístek řešil spíše teoretické problémy mostů, jako konzultant se podílet na návrzích mj. těchto staveb: Nuselský most, dálniční most Hvězdonice, most přes Sedlický potok, estakáda Beroun, rekonstrukce Karlova mostu, Lochkovský most, most Šmejkalka.[2][4] Byl řešitelem více než 100 národních i mezinárodních grantů.[7] Úzce spolupracoval s Konrádem Hrubanem, Karlem Rektorysem, Jiřím Klimešem, Luborem Jandou, Jaroslavem Procházkou, Milošem Kvasničkou, Miroslavem Škaloudem, Zdeňkem Šmerdou, J. Kunrtem a Shotou Urushadzem.[2][4]

Odborně se zabýval zejména problematikou mostů z předpjatého betonu – aplikoval svou teorii lomenic, relaxační metodu (z ní vycházející program TM 18 vyvinul Ivan Sitař), řešil dlouhodobé chování mostů z předpjatého betonu, smykové ochabnutí komorových nosníků, stabilitu tlačených štíhlých prvků a tlačených pásů, vliv objemových změn, tzv. dýchání mostních lamelových pásnic, ve středu jeho zájmu však byly zejména tenkostěnné komorové konstrukce – komorové nosníky a jejich prostorové působení.[1][2][4] Zaobíral se taktéž problematikou ekoduktů.[8]

Vladimír Křístek byl čestným členem České betonářské společnosti (ČBS)[9] a České společnosti pro mechaniku (ČSM). Byl rovněž členem expertních skupin Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD)[10] a členem správní rady nadačního fondu Stínové ŘSD.[11]

V roce 2016 Křístek kritizoval fungování placených publikací v impaktovaných časopisech a argumentoval, že systém impaktů je pro odborné technické publikace nevhodný.[12][13] Na oboru stavitelství oceňoval především viditelnost výsledků práce a možnost uplatnění širokého spektra osobností v rámci oboru.[2] Prosazoval navrhování robustních konstrukcí – takových, kde i velký rozptyl vstupních podmínek výrazně neovlivní statické chování konstrukce – a požadoval větší součinnost projektantů s pracovníky údržby mostů při navrhování mostů tak, aby docházelo ke zvyšování životnosti mostů.[2]

Okolí na Křístkovi oceňovalo přátelský a kolegiální přístup, vstřícnost ke studentům a vlídný humor.[7][14][4] Křístek vychoval velké množství doktorandů a byl celosvětově uznávaným odborníkem ve svém oboru.[4] Žil na Praze 6[15] a ve volném čase jezdil na svou chatu ve středních Čechách, kolem které se vydával na pěší i cyklistické výlety.[14][4] Jeho manželkou byla neuroložka MUDr. Vladimíra Křístková.[16]

Vladimír Křístek zemřel náhle 9. září 2020 v Praze.[1][14]

Dílo editovat

Vladimír Křístek publikoval přes 750 článků v odborných časopisech a 11 monografií, jako příklad z nich lze jmenovat:[1][4][17]

  • Křístek, Vladimír. Tapered Box Girders of Deformable Cross Section. In: Journal of the Structural Division. Vol. 96, Issue 8 (August 1970). American Society of Civil Engineers. doi JSDEAG.0002661
  • Křístek, Vladimír. Půdorysně zakřivené tenkostěnné pruty uzavřeného tuhého průřezu. Aplikace matematiky, Vol. 12 (1967), No. 4, 278–299. Praha: Matematický ústav Akademie věd. (online)
  • Křístek, Vladimír. Tenkostěnné pruty nevyztuženého komůrkového průřezu. ČSAV. Praha. 1968.
  • Křístek, Vladimír. Šmerda, Zdeněk. Teorie výpočtu komůrkových nosníků. SNTL, 1974. 239 s.
  • Křístek, Vladimír. Teoretické problémy betonových konstrukcí a mostů. Praha : Vydavatelství ČVUT, 1980. 107 s.
  • Křístek, Vladimír. Šmerda, Zdeněk. Dotvarování a smršt̕ování betonových prvků a konstrukcí. SNTL, 1978. 229 s.
  • Janda, Lubor. Křístek, Vladimír. Kvasnička, Miloš. Procházka, Jaroslav. Štíhlé betonové tlačené pruty. Praha: SNTL. 1983. 229 s.
  • Křístek, Vladimír. Theory of Box Girders. Wiley and Sons. New York, Chichester, Brisbane, Toronto. 1979.
  • Křístek, Vladimír. Šmerda, Zdeněk. Creep and Shrinkage of Concrete Elements and Structures. Elsevier. Amsterdam, Oxford, New York, Tokyo. 1988.
  • Křístek, Vladimír. Škaloud, Miroslav. Advanced Analysis and Design of Plated Structures. Elsevier, Amsterdam, Oxford, New York, Tokyo. 1991.
  • Křístek, Vladimír. Škaloud, Miroslav. Stability Problems of Steel Box Girder Bridges. ČSAV. Praha. 1981.
  • Bažant, Zdeněk P. Křístek, Vladimír. Mathematical Modeling of Creep and Shrinkage of Concrete: Effects of Shear Lag and Randomness of Material Creep Properties on Deflections and Stresses in Prestressed Concrete Box Girder. John Wiley and Sons. Chichester, New York, Brisbane, Toronto, Singapore. 1988.
  • Křístek, Vladimír. Plated Structures – Stability and Strength: Shear Lag in Box Girders. Applied Science Publishers. Elsevier. London. 1983.
  • Křístek, Vladimír. Studnička, Jiří. Composite Steel-Concrete Structures: Composite Girders with Deformable Connection. Applied Science Publishers. Elsevier. London. 1988.
  • Křístek, Vladimír. Kadlec, Lukáš. 3D Analysis of Bridges Changing Structural Systems – An Easy Design Tool. In: Applied Mechanics and Materials (Volume 796), s. 69–75. 2015-10-09. doi 10.4028/AMM.796.69

Ocenění editovat

Za svou vědeckou činnost obdržel Vladimír Křístek mnoho vyznamenání a ocenění:[1][4][7] 2× Státní cena – za rozvoj metod analýzy komorových mostů a za přínosy ve výzkumu vlivů objemových změn betonu, 2× Medaile MŠMT, 2× cena ČSAV, 2× Felberova medaile ČVUT, cena ČSSI, cena České matice technické a SNTL, čestné uznání ministra dopravy, medaile prof. Bažanta. Vladimír Křístek se dostal i na americký seznam Who is who.[1]

Roku 2014 obdržel čestný doktorát na Vysoké škole stavební Ljubena Karavelova v Sofii.[18][17][19]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v VÍTEK, Jan L.; KOHOUTKOVÁ, Alena; VRÁBLÍK, Lukáš. Odešel prof. Ing. Vladimír Křístek, DrSc., dr. h. c., FEng.. Beton TKS. 2020-10-17, roč. 20, čís. 5, s. 62–63. Dostupné online. ISSN 1213-3116.  Archivováno 26. 10. 2020 na Wayback Machine.
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x FRIEDLOVÁ, Silvia. Svou úrovní jsme srovnatelní s předními zahraničními pracovišti. ASB Portal [online]. Jaga Media, 2009-02-02 [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. ISSN 1214-7486. 
  3. ↑ https://prabook.com/web/vladimir.kristek/414049
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u VÍTEK, Jan L. Prof. Vladimír Křístek slaví osmdesátiny. Beton TKS. 2018-10-15, roč. 18, čís. 5, s. 66–67. Dostupné online. ISSN 1213-3116.  Archivováno 20. 3. 2021 na Wayback Machine.
  5. ↑ VÍTEK, Jan. Historie předpjatého betonu. 1. vyd. Praha: ČKAIT, 2016. 320 s. ISBN 978-80-87438-84-8. Kapitola Společenské organizace a jejich činnost, s. 301. 
  6. ↑ https://conference.vsu.bg/index.php?pid=83
  7. ↑ a b c http://zpravy.ckait.cz/vydani/2020-05/nekrolog-prof-ing-vladimir-kristek-drsc-feng/
  8. ↑ Archivovaná kopie. www.selmy.cz [online]. [cit. 2021-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-30. 
  9. ↑ https://www.cbsbeton.eu/cz/hlavni-stranka/archvi-betonarskych-uterku/90-betonarsky-76-mostarsky-uterek-rekonstrukce-zeleznicniho-mostu-v-praze-hostivari
  10. ↑ Pověřená generální ředitelka ŘSD ČR Soňa Křítková rozhodla o spolupráci na řešení situace ohledně mostů SO 228 a SO 229 dálnice D47 s inspekční a certifikační společností TÜV NORD GROUP, resp. její českou pobočkou. ŘSD 10. 10. 2014. www.rsd.cz [online]. [cit. 2021-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-30. 
  11. ↑ http://www.stinoversd.cz/opencms/export/sites/srsd.cz/Download/skenovani0003.pdf
  12. ↑ KŘÍSTEK, Vladimír. Reakce na titul AB3/2016 [online]. Akademie věd ČR, 2016-03-29 [cit. 2022-12-16]. Dostupné online. 
  13. ↑ http://abicko.avcr.cz/miranda2/export/sitesavcr/data.avcr.cz/abicko/aktuality/pdfka/Ohlasy_titul_3_2016.pdf
  14. ↑ a b c https://www.csm.cz/uvod/spolecenska-rubrika/smutecni-oznameni/
  15. ↑ Prof. Ing. Vladimír Křístek, Dr.Sc. (dostupné v archivu)
  16. ↑ https://30let.ckait.cz/osobnost-13-prof-ing-vladimir-kristek-drsc-dr-h-c-feng.html
  17. ↑ a b https://conference.vsu.bg/index.php?pid=83
  18. ↑ https://concrete.fsv.cvut.cz/zamestnanci?id=kristek
  19. ↑ https://conference.vsu.bg/_upload/SOFIA-PPT%20_%20NOV-76pp_compressed.pdf

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vladimír_Křístek&oldid=23528616“