Vladimír Jedenáctík

český herec, hudební pedagog a operní pěvec

Vladimír Jedenáctík (18. července 1905 Brno[1]9. srpna 1980 Praha) byl český herec, operní pěvec – basista a hudební pedagog.

Vladimír Jedenáctík
Narození18. července 1905
Brno
Úmrtí9. srpna 1980 (ve věku 75 let)
Praha
Alma materKonzervatoř Brno (1924–1925)
Povoláníherec, zpěvák, pedagog a hudební skladatel
ZaměstnavateléNárodní divadlo Brno (1926–1942)
Národní divadlo (1942–1973)
Oceněnízasloužilý umělec (1958)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Základy klavírní hry a zpěvu získal od své matky, žačky Leoše Janáčka.[2] Otec byl tajemníkem Zemského divadla Brno.[3] Studoval obchodní akademii v Brně a během studia improvizoval na klavír během promítání němých filmů v brněnských kinech.[3] Kvůli výdělku pro rodinu hrál také v Bohém baru.[3] Po soukromém studiu hry na klavír a studiu zpěvu u Valentina Šindlera a Máši Fleischerové studoval ještě rok (do června 1924 do září 1925)[3] na brněnské konzervatoři, kde také v roce 1926 složil státní zkoušku z klavíru, sborového a sólového zpěvu. Již jako mladý účinkoval v brněnském ochotnickém dělnickém divadle Bratrství[4]. Od roku 1926 pak působil v brněnské opeře Zemského divadla na záskok od 1. září 1927 s trvalou smlouvou.[3] Po posledním představení Dvořákovy opery Čert a Káča 11. listopadu 1941 přešel v roce 1942 do pražského Národního divadla, kde byl v angažmá do 31. prosince 1973, kdy odešel do důchodu.[3]

Kromě velmi dobré pěvecké techniky oplýval i velkým hereckým nadáním, které dobře uplatnil v československém filmu (vytvořil přes 20 rolí) a později i v Československé televizi. V letech 19521959 vyučoval hereckou výchovu na katedře operní režie a zpěvu na HAMU.

Za svůj život nastudoval téměř 200 operních rolí, z toho přes 100 v pražském Národním divadle.[2]

Ocenění editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Matrika 17372, sn. 183 [online]. MZA [cit. 2022-10-20]. Dostupné online. 
  2. a b Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 188
  3. a b c d e f Český hudební slovník. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-12. 
  4. Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 30, ISBN 80-204-0493-7

Literatura editovat

Externí odkazy editovat