Virulence je individuální vlastnost patogenu (např. bakterie či viru), která vyjadřuje stupeň patogenity určitého mikrobiálního kmene ve srovnání s ostatními kmeny daného druhu. Také lze říci, že jednotlivé kmeny jsou různě virulentní.[1]

Virulence se určuje například podle schopnosti mikroorganismu vyvolat onemocnění či v rámci něho usmrtit hostitele. Kmeny, které mají tak nízkou virulenci, že téměř nezpůsobují onemocnění, ačkoli daný druh patogenní je, se nazývají avirulentní. Daná vlastnost se nazývá avirulence.[1]

Význam

editovat

Mimo zřejmý fakt, že virulentnější kmeny způsobují vážnější onemocnění, je důležitý také fakt, že z méně virulentních kmenů se vychází při přípravě živých očkovacích látek. Pro tento účel se uměle snižuje virulence určitých druhů; tento proces se nazývá atenuace. Atenuaci prováděl již Louis Pasteur, a to na viru vztekliny, později Calmette a Guérine (vakcína proti bakteriím Mycobacterium, původci TBC) či také Sabin (vakcína proti obrně).[1]

Reference

editovat
  1. a b c VOTAVA, Miroslav. Lékařská mikrobiologie obecná. Brno: Neptun, 2001. ISBN 80-902896-2-2. 

Literatura

editovat
  • VOTAVA, Miroslav. Lékařská mikrobiologie obecná. 2., přeprac. [a rozšíř. ] vyd. Brno: Neptun, 2005. 351 s. ISBN 80-86850-00-5.

Externí odkazy

editovat