Otevřít hlavní menu
Cytomegalovirus: obrázek cytomegaloviru s hlavními stavebními prvky virové částice: kapsidou (která obsahuje genom) a virovým obalem. Obrázek je názorný, protože v tomto případě je obal velice volný a nepřiléhá ke kapsidě; to je však mezi viry spíše výjimečné

Virový obal je membrána (lipidová dvouvrstva), která obaluje virové částice některých virů. Viry, které mají virový obal, se označují jako obalené viry.

Obsah

VznikEditovat

Virový obal vzniká vypučením virové kapsidy z buněčné membrány, zpravidla v pozdních fázích dozrávání virionů. K obalení virů může docházet v době, kdy je už kapsida zcela sestavená, nicméně někdy sestavení kapsidy a virového obalu probíhají zároveň (u ortomyxovirů). Virový obal navíc může vzniknout prakticky z jakékoliv buněčné membrány. Velmi často jí je přímo cytoplazmatická membrána (Arenaviridae, Filoviridae, Orthomyxoviridae, Paramyxoviridae, Retroviridae, Rhabdoviridae, Togaviridae). Jindy se viriony obalují membránou původem z endoplazmatického retikula (Flaviviridae, Hepadnaviridae), z Golgiho aparátu (Bunyaviridae) či z váčků mezi Golgi a ER (Coronaviridae, Poxviridae) či dokonce z membrány jaderného obalu (Herpesviridae).[1]

StrukturaEditovat

V membráně (lipidické dvouvrstvě), která je tvořena převážně fosfolipidy a dalšími lipidy, jsou přítomny četné virové membránové proteiny (nejčastěji glykoproteiny).[1]

Fosfolipidové složeníEditovat

Fosfolipidové složení virových membrán je poměrně proměnlivé a závisí zejména na tom, z jaké buněčné membrány pochází virový obal (jiné fosfolipidy jsou typické pro plazmatickou membránu, jiné pro endoplazmatické retikulum, …). Viry zřejmě tolerují široké spektrum různých membrán s odlišným zastoupením jednotlivých fosfolipidů. Studie ukazují, že celá řada virů pučí ze zvláštních okrsků membrány, známých jako lipidové rafty. Tyto oblasti mají vysoké zastoupení tzv. sfingolipidů (sfingomyelin, sfingoglykolipidy) a cholesterolu. Bylo prokázáno, že příslušné viry jsou opravdu obohacené těmito typy membránových lipidů.[2]

Membránové proteinyEditovat

Membránové proteiny umožňují virům např. vazbu na povrchové receptory, fúzi s membránou buňky, jíž se chystají infikovat, dále jsou významné pro skládání virových částic a rovněž umožňují vazbu na kapsidu či na matrixové proteiny.[1] Může se jednat jak o membránové proteiny integrální uvnitř lipidické dvouvrstvy, tak i o proteiny periferní. Často jsou glykosylované a mají SS můstky, což naznačuje, že prošly enzymatickou mašinérií uvnitř endoplazmatického retikula a Golgiho aparátu. V membráně virového obalu dokonce mohou být i kanály, např. M2 kanál chřipkového viru.[2]

ReferenceEditovat

  1. a b c C K Navaratnarajah, R Warrier, R J Kuhn. Assembly of Viruses: Enveloped Particles. In: Mahy, Brian W. J.; Regenmortel, Marc H. V. Encyclopedia of Virology. 3. vyd. [s.l.]: Elsevier, 2008. ISBN 978-0-12-373935-3.
  2. a b MAHY, Brian W J; VAN REGENMORTEL, Marc H V. Desk Encyclopedia of General Virology. [s.l.]: Elsevier, 2010. ISBN 978-0-12-375146-1. 

,