Vinylesterové pryskyřice

Vinylesterové pryskyřice jsou syntetické pryskyřice vznikající esterifikacemi epoxidových pryskyřic kyselinou akrylovou nebo methakrylovou.[1] V jejich struktuře se nacházejí vinylové skupiny, které jsou náchylné k polymerizacím, z tohoto důvodu se k ním často přidávají inhibitory. Vzniklý diester se následně rozpouští v reaktivním rozpouštědle, například styrenu, za vzniku 35–45% roztoku. Polymerizaci spouštějí radikály, vytvořené působením ultrafialového záření nebo organickými peroxidy.

Bis-GMA, vinylester odvozený od bisfenol A-diglycidyletheru

Vinylesterové pryskyřice patří mezi termosety, lze je použít jako náhrady polyesterů a epoxidůtermosetových polymerních matricích u kompozitních materiálů, jejich vlastnosti jsou přechodem mezi vlastnostmi polyesterů a epoxidů. Vinylesterové pryskyřice mají menší viskozitu než polyesterové a epoxidové.

Výroba a použití editovat

Vinylesterové pryskyřice se díky odolnosti vůči korozi a absorpci vody využívají v námořním průmyslu.

Vinylestery pro laminování se vyrábějí s použitím methylethylketonperoxidu. Mají lepší mechanické vlastnosti než polyestery a horší než epoxidy.

Většina syntetických pryskyřic, například vinylové, epoxidové a polykarbonátové, vzniká z bisfenolu A; proces začíná jeho alkylací epichlorhydrinem.[2]

Byly vyvinuty obnovitelné prekurzory vinylesterových pryskyřic.[3]

Reference editovat

  1. Ha Q. Pham; Maurice J. Marks. Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. Weinheim: Wiley-VCH, 2012. ISBN 978-3527306732. DOI 10.1002/14356007.a09_547.pub2. Kapitola Epoxy Resins. 
  2. Jacqueline I. Kroschwitz. Kirk-Othmer Encyclopedia of Chemical Technolog. [s.l.]: [s.n.], 1998. ISBN 978-0-471-52695-7. S. 8. 
  3. Santosh K. Yadav; Kevin M. Schmalbach; Emre Kinaci; Joseph F. Stanzione; Giuseppe R. Palmese. Recent advances in plant-based vinyl ester resins and reactive diluents. European Polymer Journal. 2018, s. 199–215. DOI 10.1016/j.eurpolymj.2017.11.002.