Wikipedie

Viničná

ulice v Praze

Viničná je název ulice v Praze 2 – Nové Město. Začíná na křižovatce s Apolinářskou a končí na křižovatce Viničná × Kateřinská × U Nemocnice × Lípová.[1] Ulice je v celé délce vydlážděna jak na chodnících po obou stranách tak ve vozovce.

Viničná
Viničná ze severu (zima 2010)
Viničná ze severu (zima 2010)
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 2
ČtvrťNové Město
Poloha50°4′21,03″ s. š., 14°25′28,27″ v. d.
Další údaje
Délka276 m[zdroj?]
Počet adres6
Kód ulice477851
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

Viničná začíná na křižovatce s Apolinářskou. Před Viničnou je krátká ulička a schodiště jdoucí dolů na Albertov do Studničkovy. Vlevo se nachází lichá čísla, vpravo sudá. Hned první rohový dům vlevo je mateřská školka, napravo stojí kamenný sloup se soškou světce.[2] Za mateřskou školkou vlevo je vjezd do skladových prostor Národního divadla.[zdroj?] Následuje opět vlevo jedna z budov Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která nestojí v ulici, ale ve dvoře. Napravo se táhne zeď Kateřinské zahrady až na konec ulice. Vedle Viničné 5 patří i Viničná 7 k Přírodovědecké fakultě. Tato budova už ovšem lícuje s chodníkem. Sídlí zde i Česká zoologická společnost a Hrdličkovo muzeum člověka.[1]

Ulice se od svého počátku svažuje dolů na sever.[1] Těsně před koncem je vlevo autobusová stanice Větrov, kde zastavuje autobus číslo 148.[3] Další významnou budovou vlevo je pak neurologické klinika (číslo 9). Následuje napravo zastávka Větrov v opačném směru a branka do Kateřinské zahrady. Zde je též v zahradě umístěná jediná adresa vlevo, Viničná 2, která také patří k neurologické klinice. Ulice se mírně stáčí na západ a končí v křižovatce Viničná x Kateřinská x U Nemocnice x Lípová.[1]

Název editovat

Ulice odkazuje na vinice, které se v této oblasti nacházely ve 14. století.[4]

Historie editovat

Původně se zde nacházela zeleň,[5] západně od současné Viničné šla jiná ulice nazývaná Větrník[6] či německy Windberg Gasse.[7] Název ulice byl odvozen od Větrné hory, tedy návrší na kterém se nachází dnešní kostel svatého Apolináře.[8] Větrná ulice spojovala křižovatku Apolinářská x Viničná s křižovatkou Benátská x Kateřinská x Pod Větrovem, respektive končila v dnešním slepém ukončení Kateřinské (Kateřinská čo. 2)[9].[7]

Viničná je poprvé zmíněna na Polohopisném plánu hlavního města Prahy, který vyšel v roce 1869. V té době zde již stál dům čp. 1[P 1], areál malíren Národního divadla čo.3,[10] 9[P 2] a po celé východní délce se táhla dnešní Kateřinská zahrada, kde se již nacházela budova Psychiatrické kliniky[11], kostel svaté Kateřiny[11] a objekt Neurologické kliniky[11].[12] V roce 1879 byla postavena budova přírodovědecké fakulty (čo. 7) a v roce 1889 druhý objekt čo. 5.[13]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Dnešní mateřská školka Praha 2, Viničná.
  2. ↑ Dnešní neurologická klinika na rohu s Kateřinskou.

Reference editovat

  1. ↑ a b c d Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-02-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-02-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-02-09]. Dostupné online. 
  4. ↑ ČAREK, Jiří; HLAVSA, Václav; JANÁČEK, Josef. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška. [s.l.]: Orbis S. 441. (Czech) 
  5. ↑ Hubner, 1769.
  6. ↑ Juttnerův plán Prahy 1816.
  7. ↑ a b Stabilní katastr.
  8. ↑ Čarek, J. S. 84.
  9. ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. 
  10. ↑ Poche
  11. ↑ a b c Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. 
  12. ↑ Polohopisný plán, Mayr.
  13. ↑ LAŠŤOVKA, Marek; BÁRTA, Zbyšek; BASTL, Ondřej. Pražský uličník: Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství 2. díl (O-Ž). [s.l.]: Libri ISBN 978-80-85983-25-8. S. 404. 

Literatura editovat

  • EDERER, Antonín. Ulice a uličky Nového Města pražského a Vyšehradu. Praha: Milpo Media, 2007. 152 s. ISBN 978-80-87040-05-8. S. 108. 
  • LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. S. 404. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Viničná&oldid=22664124“