Otevřít hlavní menu

Atletická kariéraEditovat

První úspěchy v roce 1967Editovat

Výrazněji se prosadil ve svých 20 letech, když vybojoval stříbrnou medaili v běhu na 400 metrů (45,1/45,13) na Panamerických hrách, které v roce 1967 pořádal kanadský Winnipeg. Na stejných hrách vybojoval zlatou medaili jako člen štafety USA na 4×400 metrů (3:02,0).

Ve stejném roce reprezentoval Matthews americký kontinent na premiérovém utkání Amerika-Evropa (9.–10. srpna 1967) v kanadském Montrealu – na 400 m zvítězil v čase 45,0 před pozdějším olympijským vítězem Lee Evansem a byl členem vítězné štafety na 4×400 m (3:03,6).

V roce 1967 byl také druhý na mistrovství USA (AAU) v Bakersfieldu – opět za Evansem, a v červnu 1968 byl na stejném mistrovství v kalifornském Sacramentu znovu druhý těsně za Evansem (oba 45,0 sekundy), čímž jen potvrdil pozici amerického muže č. 2 v běhu na 400 metrů – to mu samozřejmě dávalo značné naděje pro blížící se olympijské hry v Mexiku.

Rok 1968 a olympijské hry v MexikuEditovat

V srpnu 1968 vytvořil Matthews na vysokohorské dráze v Echo Summit, pozdějším dějišti americké kvalifikace pro olympijské hry v Mexiku, nový světový rekord – 44,4 sekundy. Nemohl však být oficiálně uznán, protože Matthews použil místo treter s hřeby obuv s neschválenými „štětičkami“ (ze stejného důvodu nebyly uznány světové rekordy Johna Carlose 19,7/19,92 na 200 m a Lee Evanse 44,0 na 400 metrů, dosažené brzy nato na stejném stadionu při olympijské kvalifikaci atletů USA).

Na kvalifikaci amerických atletů v září 1968 v Echo Summit doběhl ovšem Matthews v čase 44,8 dosti překvapivě až na čtvrtém místě za Evansem (44,0), Larrym Jamesem (44,1) a Ronaldem Freemanem (44,4) – a pro individuální olympijský závod na 400 m se nekvalifikoval. Čtvrté místo mu však zajistilo účast na olympijských hrách alespoň ve štafetě, a na olympijské hry do Mexika tak odcestoval. Ve štafetě na 4×400 metrů tým USA nejdříve v rozběhu vyrovnal olympijský rekord (3:00,7), ve finále potom Matthews společně s Larrym Jamesem, Jamesem Freemanem a Lee Evansem vybojoval zlatou medaili a stal se spolutvůrcem nového světového rekordu 2:56,1 (2:56,16), který byl vyrovnán až v roce 1988 a překonán teprve v roce 1992 na olympijských hrách v Barceloně – a stal se tak nakonec nejdéle přežívajícím z tehdejší mexické záplavy světových rekordů.

Rok 1972 a olympijské hry v MnichověEditovat

Po mexických hrách Matthews aktivní činnosti zanechal, v roce 1969 ukončil studium historie a oženil se. K atletice se vrátil až v květnu 1972.

Na olympijské hry do Mnichova v roce 1972 se už na individuální čtvrtce kvalifikoval (třetí místo na federální olympijské kvalifikaci v Eugene), ale do Mnichova rozhodně nepřiletěl jako kandidát na zlatou medaili – odborníci favorizovali především Wayneho Colletta a někteří i Johna Smitha. Na rozdíl od olympijských her v roce 1968 však teď měl Matthews možnost uspět jak v individuálním běhu, tak i ve štafetě na 4×400 metrů.

Dokonale se mu to podařilo v individuálním závodě, kde časem 44,66 vytvořil nové elektricky měřené osobní maximum a vybojoval zlatou medaili. Částečně mu to usnadnilo i svalové zranění, které ve finálovém běhu utrpěl jeho krajan John Smith a které Smithovi znemožnilo olympijské finále dokončit.

Další Matthewsovo olympijské účinkování v Mnichově ovšem ukončil protest obou Afroameričanů při vyhlašování vítězů v běhu na 400 metrů – interpretovaný jako upozornění na postavení černošského obyvatelstva v USA.

Samotné finále běhu se odbývalo v už tak dosti zjitřené atmosféře, dva dny po útoku vražedného komanda (5. září 1972 ráno) na izraelské sportovce v mnichovské olympijské vesnici - a běželo se v důsledku narušení olympijského programu o den později, než původně mělo (a s dlouhým, třídenním, odstupem od semifinále). Jak Matthews, tak i jeho stříbrný krajan Wayne Collett přišli na stupně vítězů nikoli v povinných teplácích a teniskách, ale Collett bosky, v trenýrkách a tričku se startovním číslem, ve kterém běžel finále, Matthews potom v propocené a z kalhot vystrčené mikině, přes kterou měl nedbale přehozenou nezapnutou teplákovou bundu. Oba černí Američané si poté stoupli na nejvyšší stupínek, k vlajce USA se otáčeli bokem, nesledovali ceremoniál, povídali si, brali do ruky a prohlíželi si Matthewsovu zlatou medaili, dělali nejrůznější grimasy, hrbili se a Matthews si mnul bradu. A především – neposlouchali s náležitou úctou hymnu USA.[1]. To bylo bráno jako politický manifest a oba dostali od MOV (stejně jako jejich krajané Tommie Smith a John Carlos po medailovém ceremoniálu běhu na 200 metrů na olympijských hrách 1968 v Mexiku) zákaz dalšího startu na olympiádě, což znemožnilo start štafety USA na 4×400 metrů: po diskvalifikaci obou medailistů a po zranění Johna Smitha zbyl Spojeným státům už jenom jediný štafetový běžec (Lee Evans) a při jejich neúčasti si zlatou medaili odnesla štafeta Keni.

Profesionální dráhaEditovat

Tím atletická kariéra Vincenta Matthewse v podstatě skončila. Přesto se na dráze ještě objevil – v roce 1973, jako člen americké profesionální atletické skupiny ITA. V profesionálním angažmá opět závodil se starými přáteli ze zlaté olympijské štafety z Mexika (Lee Evans, Larry James) a zakotvili tu i jiní slavní sprinteři druhé poloviny šedesátých let (Jim Hines, Melvin Pender, John Carlos, Jean-Louis Ravelomanantsoa). V halové sezóně 1973 běžel Matthews 440 yardů za 48,2 sekundy, 500 yardů za 56,5 sekundy a 500 metrů za 1:03,6 minuty. A zatímco Lee Evans či Larry James vydrželi v profesionálním angažmá až do poloviny sedmdesátých let, Vincent Matthews už po roce 1973 nepokračoval.

Světové rekordy Vincenta MatthewseEditovat

  • 400 m 44,4 (Echo Summit 31.8.1968) - neuznán pro nepovolený druh obuvi
  • štafeta 4x400 m 2:56,1 / 2:56,16 (Mexico City 20.10.1968), VINCENT MATTHEWS, Ronald Freeman, Larry James, Lee Evans

Nejlepší nížinný výkon všech dobEditovat

Čas 44,66 sekundy, kterým Matthews zvítězil na olympijských hrách v Mnichově, byl sice daleko za tehdy platným světovým rekordem Lee Evanse (43,86), byl ovšem nejlepším elektronicky měřeným nížinným časem v běhu na 400 m všech dob (předtím západní Němec Karl Honz - 44,70 sekundy, s ruční časomírou ovšem Wayne Collett, 44,1 sekundy, na olympijské kvalifikaci USA 9.7.1972 v Eugene). Matthewsův nížinný rekord překonal v roce 1976 na olympijských hrách v Montrealu časem 44,26 sekundy Kubánec Alberto Juantorena.

Výkony Vincenta Matthewse v jednotlivých sezónáchEditovat

400 mEditovat

rok výkon pořadí svět nejlepší elektronicky měřený výkon
1965 47,8
1966 45,9x 12=
1967 45,0 45,15
1968 44,4 3= 44,86
1969 --- --- ---
1970 --- --- ---
1971 --- --- ---
1972 44,66 5

= stejného výkonu dosáhli dva atleti či více atletů

x výkon na 440 yardů minus 0,3 sekundy

Nejlepší výkony Vincenta MatthewseEditovat

400 mEditovat

výkon pořadí místo datum závod
44,4 1 Echo Summit 31.8.1968
44,66 1 Mnichov 7.9.1972 olympijské hry
44,7 1 Mnichov 24.8.1972 předolympijský mítink
44,86 4 Echo Summit 14.9.1968 kvalifikace atletů USA pro olympijské hry v Mexiku
44,8 1 Los Angeles 4.6.1972
44,8x 4 Los Angeles 9.6.1972
44,8 2 (semifinále) Eugene 7.7.1972 kvalifikace atletů USA pro olympijské hry v Mnichově
44,94 1 (semifinále) Mnichov 4.9.1972 olympijské hry
44,9 3 Eugene 9.7.19872 kvalifikace atletů USA pro olympijské hry v Mnichově
45,13 2 Winnipeg 30.7.1967 Panamerické hry

x výkon na 440 yardů minus 0,3 sekundy

Vincent Matthews v atletických tabulkách své dobyEditovat

světové tabulky v běhu na 400 m mužů v roce 1968Editovat

výkon atlet pořadí místo datum
43,8 Lee Evans (USA), 1947 1 Mexico City 18.10.1968
43,9 Larry James USA), 1947 2 Mexico City 18.10.1968
44,4 Vincent Matthews (USA), 1947 1 Echo Summit 31.8.1968
44,4 Ronald Freeman (USA), 1947 3 Mexico City 18.10.1968
44,9 Wayne Collett (USA), 1949 1 (semifinále) Echo Summit 13.9.1968
44,9 Martin Jellinghaus (SRN), 1944 1 (semifinále) Mexico City 17.10.1968
45,0 Amadou Gakou (Senegal), 1940 4 Mexico City 18.10.1968
45,1 Emmett Taylor (USA) 2 Los Angeles 30.6.1968
45,2x David Morton (USA) 1 Fort Worth 4.5.1968
45,2 Michael Mondane (USA) 2 (semifinále) Echo Summit 13.9.1968
45,2 James Kemp (USA), 1944 5 Echo Summit 14.9.1968
45,2 Harold Francis (USA) 6 Echo Summit 14.9.1968
45,2 Tommie Smith (USA), 1944 1 Victoria 28.9.1968

dlouhodobé světové tabulky v běhu na 400 m mužů k 31.12.1968Editovat

výkon atlet pořadí místo datum
43,8 Lee Evans (USA), 1947 1 Mexico City 18.10.1968
43,9 Larry James (USA), 1947 2 Mexico City 18.10.1968
44,4 Vincent Matthews (USA), 1947 1 Echo Summit 31.8.1968
44,4 Ronald Freeman (USA), 1947 3 Mexico City 18.10.1968
44,5+ Tommie Smith (USA), 1944 1 San Jose 20.5.1967
44,6x Adolph Plummer (USA), 1938 1 Tempe 25.5.1963
44,9 Otis Davis (USA), 1932 1 Řím 6.9.1960
44,9 Carl Kaufmann (SRN), 1936 2 Řím 6.9.1960
44,9 Michael Larrabee (USA), 1933 1 Los Angeles 12.9.1964
44,9x Theron Lewis (USA), 1944 1 Soiux Falls 4.6.1966
44,9x Wendell Mottley (Trinidad a Tobago), 1941 1 Kingston 11.8.1966
44,9 Wayne Collett (USA), 1949 1 (semifinále) Echo Summit 13.9.1968
44,9 Martin Jellinghaus (SRN), 1944 1 (semifinále) Mexico City 17.10.1968

světové tabulky v běhu na 400 m mužů v roce 1972Editovat

výkon atlet pořadí místo datum
44,1 Wayne Collett (USA), 1949 1 Eugene 9.7.1972
44,2 Fred Newhouse (USA), 1948 1 (semifinále) Eugene 7.7.1972
44,3 John Smith (USA), 1950 2 Eugene 9.7.1972
44,6+ Lee Evans (USA), 1947 1 Los Angeles 15.4.1972
44,66 Vincent Matthews (USA), 1947 1 Mnichov 7.9.1972
44,70 Karl Honz (SRN), 1951 1 Mnichov 21.7.1972
44,92 Julius Sang (Keňa), 1948 3 Mnichov 7.9.1972
44,9x Steve Williams (USA), 1953 1 El Paso 13.5.1972
45,13 Charles Asati (Keňa), 1946 4 Mnichov 7.9.1972
45,1x Edesel Garrison (USA), 1950 1 Palo Alto 20.5.1972
45,1 Larance Jones (USA), 1951 2 Eugene 3.6.1972

dlouhodobé světové tabulky v běhu na 400 m mužů k 31.12.1972Editovat

výkon atlet pořadí místo datum
43,8 Lee Evans (USA), 1947 1 Mexico City 18.10.1968
43,9 Larry James (USA), 1947 2 Mexico City 18.10.1968
44,1 Wayne Collett (USA), 1949 1 Eugene 9.7.1972
44,2x John Smith (USA), 1950 1 Eugene 26.6.1971
44,2 Fred Newhouse (USA), 1948 1 (semifinále) Eugene 7.7.1972
44,4 Vincent Matthews (USA), 1947 1 Echo Summit 31.8.1968
44,4 Ronald Freeman (USA), 1947 3 Mexico Cirty 18.10.1968
44,4x Curtis Mills (USA) 1 Knoxville 21.6.1969
44,5+ Tommie Smith (USA), 1944 1 San Jose 20.5.1967
44,6x Adolph Plummer (USA), 1938 1 Temnpe 25.5.1963

x výkon na 440 yardů minus 0,3 sekundy

+ mezičas v běhu na 440 yardů

Vincent Matthews v ročních žebříčcích (world rankings) časopisu Track & Field NewsEditovat

400mEditovat

rok pořadí
1967 2. místo
1968 4. místo
1969 x
1970 x
1971 x
1972 1. místo

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Ernst Elert: Leichtathletik 1969, Ein Statistisches Jahrbuch, Deutscher Verband für Leichtathletik der DDR, str. 24, 50-51
  • Athletic Track and Field Statistics, Annual 1973, Verlag Bartels & Wernitz KG, Berlin 65, str. 7, 44-46