Otevřít hlavní menu

Vincenc (Čeněk) Dvořák (21. ledna 1848, Dušejov[1]6. května 1922, Záhřeb) byl český fyzik a univerzitní profesor působící v Chorvatsku, je považován za zakladatele moderní chorvatské fyziky.

Vincenc Dvořák
Vincenc Dvořák
Vincenc Dvořák
Narození 21. ledna 1848
Dušejov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 6. května 1922 (ve věku 74 let)
Záhřeb
Království JugoslávieKrálovství Jugoslávie Království Jugoslávie
Příčina úmrtí karcinom žaludku
Místo pohřbení Mirogoj, Záhřeb
Národnost česká
Alma mater Karlo-Ferdinandova univerzita
Zaměstnavatel Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Titul

rektor Univerzity v Záhřebu (1893/1894)

děkan Filozofické fakulty Univerzity v Záhřebu (1881/1882, 1891/1892)

čestný člen Jednoty českých matematiků a fyziků

mimořádný člen Královské české společnosti nauk

dopisující člen České akademie věd a umění císaře Františka Josefa I.

člen Jihoslovanské akademie věd a umění

člen Francouzsky fyzická společnost

člen Société internationale des électriciens
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Dvořák navštěvoval Latinské a německé gymnázium v Jihlavě, po maturitě se rozhodl pro studium matematiky a fyziky na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde ho vyučoval mj. prof. Ernst Mach, jehož asistentem se stal v r. 1871. Promoval r. 1873, habilitoval se v r. 1874, krátce přednášel na pražské univerzitě, avšak r. 1875 odchází na nově zřízenou Univerzitu Františka Josefa I. v Záhřebu.

V Záhřebu vybudoval zcela nový fyzikální kabinet, který se později stal základem fyzikální katedry, angažoval se v rozšiřování profesorského sboru, jehož členem se stal nejeden Čech. Na záhřebské univerzitě zastával funkce děkana, rektora i prorektora a po dlouhá léta vedl kabinet fyziky. Dopisoval si s Ernstem Machem, který jej považoval za jednoho ze svých nenadanějších studentů, či s Františkem Josefem Studničkou. Za svou manželku pojal šlechtičnu Zoru Špun-Strižićovu, vnučku Ivana Mažuraniće a dceru Napoleona Špun-Strižiće.

Dvořák působil v oblastech akustiky a optiky (také se zabýval hydrodynamikou a historií fyziky), hledal analogie mezi akustickými a elektromagnetickými jevy; podařilo se mu napodobit různé formy elektromagnetického přitahování a odpuzování vibracemi vzduchu, byl po něm pojmenován tzv. Dvořákův-Rayleighův efekt, Dvořákovo akustické odpuzování či Dvořákův obvod. Byl nadaným experimentátorem, experimentoval s Helmholtzovy rezonátory, Kundtovou trubicí a sestavoval akustické mlýnky; zúčastnil se několika výstav a odborných sjezdů - v Budapešti na miléniové výstavě obdržel medaili. Brzy po objevu rentgenového záření získal rentgenovou trubici a pořídil s ní v Chorvatsku vůbec první rentgenové snímky. Publikoval více jak 60 odborných prací v češtině, chorvatštině či němčině a působil v několika vědeckých společnostech (viz infobox).

Roku 1911 odchází do penze, obdržel Řád Františka Josefa třídy komtur, a jelikož byl znamenitým houslistou (s tím souvisí jeho záliba v akustice), stal se jedním z členů vedení Chorvatského hudebního ústavu; byl mecenášem hudební kultury v Záhřebu (hudebnímu ústavu v závěti odkázal 140 000 korun). Zemřel bezdětný ve věku 74 let na následky rakoviny žaludku, jeho ostatky byly pochovány na chorvatském hřbitově Mirogoj, avšak v 70. letech 20. století byly pro neplacení taxy přesunuty na anonymní pohřebiště.

ZajímavostiEditovat

  • Dvořákovo jméno se vyskytuje v několika mutacích - Vincenc Dvořák, Čeněk Dvořák, Vinko Dvořák, Vinko Dvoržak.
  • V rámci chorvatského televizního cyklu HAZU portreti o Dvořákovi vznikl krátkometrážní televizní dokument.
  • Po Dvořákovi byla pojmenována skalní stěna na vrcholu Velkého Risnjaku (1528 m n. m.) - byl aktivním členem chorvatského horolezeckého družstva.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

Vytvořeno a zdrojováno na základě práce SOČ - Vincenc Dvořák (1848-1922) od Filipa Jelínka.

  1. Matriční záznam o narození a křtu

LiteraturaEditovat

  • Jelínek, Filip: Vincenc Dvořák (1848-1922). Praha, 2012. Středoškolská odborná činnost. Soukromé gymnázium ALTIS.
  • Jelínek, Filip: Vincenc Dvořák, dušejovský rodák a zakladatel chorvatské fyziky. Jihlavské listy. 04.05.2012, XXIII/35, s. 12. ISSN 1212-740X.
  • Hanžek, Branko: Přehled kulturních, literárních a školních otázek: Ročník XXI. Daruvar: Jednota, 2001. s. 62-66. ISSN 1330-3880.
  • Šindler, Gustav: Vinko Dvořák - český fyzik v Chorvatsku. In: Československý časopis pro fyziku. A 34 (1984), s. 168-174.
  • Záviška, František: Almanach České akademie věd a umění. Ročník XXXIII. Praha: Česká akademie věd a umění, 1923. s. 98-102.
  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl VIII. Praha: J. Otto, 1894. s. 296.
  • Masarykův slovník naučný: lidová encyklopedie všeobecných vědomostí. Díl II. Praha: Československý kompas, 1926. s. 467.
  • 160. obljetnica rođenja Vinka Dvořáka: zbornik radova sa znanstvenog skupa održanoga 22. listopada 2008. Zagreb: Hrvatska akademija znanosti i umjetnosti, 2009. ISBN 978-953-154-900-4.

Externí odkazyEditovat