Vincenc Šembera (poslanec Říšského sněmu)
Vincenc Šembera, též Čeněk Šembera (24. února 1788 Blatná[2][3] – ?1860[1]), byl rakouský politik české národnosti z Čech, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.
| Vincenc Šembera | |
|---|---|
| Poslanec Říšského sněmu | |
| Ve funkci: 1848 – 1849 | |
| Narození | 24. února 1788 (patrně datum křtu) Blatná  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 1860 (ve věku 71–72 let)[1] |
| Choť | Ludvika Hamerník[1] |
| Děti | Vincenc Šembera |
| Náboženství | římskokatolické[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie editovat
Narodil se v Blatné. Působil jako právník v Pacově.[3] Byl zemským advokátem.[4] Roku 1849 se uvádí jako Vinzenz von Schembera, justiciár v Pacově.[5][6]
Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Pelhřimov. Tehdy se uváděl coby justiciár.[7] Řadil se k sněmovní pravici.[8] Na podzim 1848 patřil mezi poslední čtyři české poslance z Čech, kteří neodjeli ze stále se radikalizující Vídně a zasedali nadále v nyní již kusém parlamentu dominovaném německou liberální levicí. Uvádí se jako méně významný poslanec.[9] Později se účastnil i schůzí parlamentu po jeho přesunu do Kroměříže.
Po roce 1848 byl terčem udání, ve kterém je líčen jako člověk beze všech zásad, jenž se dává vésti pouze svým osobním prospěchem. Už v době před rokem 1848 se veřejně opozičně profiloval. Chválil Karla Havlíčka Borovského a jeho politické a národní názory. Měl prý velký vliv na pacovské obyvatelstvo.[10] V roce 1860 byla městská školní knihovna v Blatné díky jeho odkazu značně rozšířena.[3]
Jeho synem byl statkář a politik Vincenc Šembera.[4]
Manželka Ludvika, roz. Hamerníková zemřela 2. listopadu 1851.[11]
Sňatek Vincence a Ludviky – 11. února 1828 v Pacově.[12]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d Parlamentarier 1848 – 1918 [online]. Republik Österreich Parlament [cit. 2020-10-16]. Heslo Šembera (Schembera), Vincenc (Čeněk, Vinzenz). Dostupné online. (německy)
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Blatná
- ↑ a b c Městská lidová knihovna Blatná [online]. bbkult.net [cit. 2016-03-04]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b NAVRÁTIL, Michal. Nový český sněm, 1901-07: s životopisy a podobiznami. [s.l.]: Nákl. V. Krausa, 1902. 352 s. Dostupné online. S. 329.
- ↑ Jurende's Vaterländischer Pilger: Geschäfts- und Unterhaltungsbuch für alle Provinzen des österreichischen Kaiserstaates. [s.l.]: J. P. Sollinger, 1849. Dostupné online. S. 33. (německy)
- ↑ KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 159. (německy)
- ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2016-03-04]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2016-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.
- ↑ Činnost Jonáka za revolučních událostí v roce 1848 a 1849 [online]. zamekkrinec.cz [cit. 2016-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.
- ↑ Osvěta: listy pro rozhled v umění, vědě a politice, Svazek 49. [s.l.]: Tiskem E. Grégra, nákl. vlastním, 1919. Dostupné online. S. 610.
- ↑ HANKOVEC, Martin. DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 18.06.05. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2018-06-12]. Dostupné online.
- ↑ HANKOVEC, Martin. DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 18.06.05. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2018-06-12]. Dostupné online.