Vinařská oblast je geograficky vymezené území (v terminologii legislativy Evropské unie stanovená pěstitelská oblast), na kterém je povoleno pěstovat vinnou révu pro výrobu vína a dalších produktů. Vymezení jednotlivých vinařských oblastí v daném státě provádí příslušná legislativa (obvykle vinařský zákon). Tato legislativa většinou také stanovuje seznam odrůd vinné révy, které se v jednotlivých vinařských oblastech smějí pěstovat. Vinařské oblasti mohou být rozděleny na vinařské podoblasti. Dále bývá pro každou vinařskou oblast či podoblast stanoven seznam vinařských obcí a viničních tratí, v nichž smějí být zakládány vinice.

Vinařské oblasti v Česku (stav v letech 2010–2018)
Vinařská oblast Čechy
     podoblast mělnická
     podoblast litoměřická
Vinařská oblast Morava
     podoblast mikulovská
     podoblast slovácká
     podoblast velkopavlovická
     podoblast znojemská

Cílem těchto regulačních opatření je zabránit výsadbě vinic v nevhodných regionech a polohách.

Vinařské oblasti na Moravě a v Čechách

editovat

Víno je v Česku produkováno především na jižní a jihovýchodní Moravě, kde se nachází 96 % rozlohy českých vinic; roztroušené vinice je ale možné najít i v Čechách. Tradice moravského vína sahá přinejmenším do dob Velkomoravské říše, ovšem existují teorie o tom, že se na Moravě víno pěstovalo již o několik staletí dříve. Nejrozšířenější odrůdy jsou Müller Thurgau, Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský. Každoročně jsou pořádány oslavy vína, vinobraní, největší v republice jsou ve Znojmě, Mikulově, Brně, Velkých Žernosekách a Mělníku.

V Česku od května 2004 existují dvě vinařské oblasti:

Tyto oblasti se dělí na vinařské podoblasti, kterých je celkem šest (mikulovská, velkopavlovická, slovácká a znojemská na Moravě; mělnická a litoměřická v Čechách). Toto uspořádání přinesl vinařský zákon č. 321/2004 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č. 254/2010 Sb.

Před účinností tohoto zákona byly v Česku dva vinařské regiony (český a moravský), které obsahovaly šestnáct vinařských oblastí (pražská, mělnická, roudnická, žernosecká, mostecká a čáslavská v českém vinařském regionu; brněnská, bzenecká, mikulovská, mutěnická, velkopavlovická, znojemská, strážnická, kyjovská, uherskohradišťská a Podluží v moravském vinařském regionu). Toto uspořádání bylo zavedeno vinařským zákonem č. 115/1995 Sb.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat