Vilemína Nerudová

česká houslista

Wilhelmine Maria Franziska Neruda (používala jméno Wilma, 21. března 1838, Brno[2]15. dubna 1911, Berlín) byla významná moravská houslistka z hudebnické rodiny.

Vilemína Nerudová
Portrét od George Frederica Wattse
Narození 21. března 1838
Brno
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 15. dubna 1911 (ve věku 73 let)
Berlín
Německé císařstvíNěmecké císařství Německé císařství
Manžel(ka) Ludvig Norman (1864–1869)
Charles Hallé (od 1888)
Děti Francis Louis Eugene Norman-Neruda
Felix Wilhelm Waldemar Norman-Neruda
Rodiče Josef Neruda
Příbuzní František Xaver Neruda[1], Amálie Wickenhauserová-Nerudová a Alois Neruda (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodila se v Brně do hudebnické rodiny. Její otec Josef byl varhaníkembrněnské katedrále a také další předkové měli pověst mimořádných muzikantů.

Vilemína hru na housle studovala nejprve u svého otce, následně u Leopolda Jansy ve Vídni a poté u Eduarda Hanslicka. Již od svých pěti let koncertovala po Evropě. Hrávala se svými sourozenci – houslistkou Marií a violoncellistou Viktorem (toho po jeho smrti zastupoval další z bratrů, František).

Vilemína koncertovala například i ve Švédsku, kde se jí dostalo uznání od tamního krále. Patřila k interpretkám houslových sonát Edvarda Griega v Anglii. Tou dobou ale působila ve Švédsku. Na konci sedmdesátých let 19. století však tuto zemi opustila a odstěhovala se na Britské ostrovy. I zde patřila k významným houslistkám a koncertovala po celé Evropě. Mezi její příznivce patřeil také princ z Walesu, pozdější anglický král Eduard VII., jenží jí věnoval zámek v Asolu u Benátek.

Závěr života strávila pedagogickým působením v Berlíně, kde v roce 1911 zemřela.

Manželství a rodinaEditovat

V letech 1864 až 1869 byla provdána za švédského dirigenta a skladatele Ludviga Normana, s nímž měla dvě děti. Později, v letech 1888-1895 byla vdaná za Charlese Hallého.

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat