Vildštejn

hrad přestavěný na zámek v Česku
Tento článek je o hradu v okrese Cheb. Další významy jsou uvedeny na stránce Vildštejn (rozcestník).

Vildštejn (německy Wildstein) je románský hrad přestavěný na zámekokrese Cheb. Nachází se na kamenném ostrohu nad potokem Sázek ve městě Skalná. Je chráněn jako kulturní památka.[1]

Vildštejn
Zámek v původním předhradí
Zámek v původním předhradí
Základní informace
Slohrománský
gotický
Výstavbaokolo roku 1200
Přestavba15. a 16. století, 1783
Další majiteléTrautenbergové
Wilhelmové
Wolkenstein-Trostburgové
Poloha
AdresaSkalná čp. 81 a 275, Skalná, ČeskoČesko Česko
UlicePod Hradem
Souřadnice
Vildštejn
Vildštejn
Další informace
Rejstříkové číslo památky39688/4-119 (PkMISSezObr)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Hradní jádro

Hrad vznikl okolo roku 1200 a patří tedy k nejstarším českým hradům. Prvním známým majitelem byl Gerold uváděný k roku 1224. O rok později byl pánem hradu Vojtěch Nothaft.[2] Rod Nothaftů držel hrad do roku 1299, poté ho prodali Janu Rabovi z Mechelsgrünu. Jeho potomci měli panství v držení až do roku 1349, kdy ho prodali rodu Frankengrünerů z Chebu, které v držení panství po sto letech roku 1439 vystřídali Gumerauerové. Od nich koupili hrad i panství Šlikové, po deseti letech pak Wirspergové a v roce 1596 Trautenbergové, kterým panství patřilo až do roku 1799. V letech 1799–1884 na panství hospodařili Wilhelmové, poté až do první světové války Wolkenstein-Trostburgové a do druhé světové války továrnická rodina Geipelů.

Na počátku 15. století byl hrad poprvé zásadně rozšířen, v 16. století bylo částečně zastavěno nádvoří. Kolem roku 1783 byl v předhradí postaven dvoukřídlý zámek.

Krátce po roce 1607 hrad Vildštejn odkoupili Trautenbergové, kterým hrad přestal vyhovovat. Proto si v roce 1783 vystavěli v jeho předhradí zámek. Trautenbergové však se svými poddanými nevycházeli právě nejlépe, neboť jim ukládali nadměrné roboty. Navíc vedli s Chebem spory o právo várečné. Po roce 1799 docházelo k častému střídání majitelů – Wilhelmové, Wolkenstein-Trostburgové, továrník Geipel a jeho rodina – ovšem nikdo z nich se zde výrazněji nepodepsal. Hrad přestal jako šlechtické sídlo sloužit již krátce po založení zámku (od roku 1843 byl hrad využíván jako sladovna), zámek to samé čekalo v polovině 19. století. Nejprve sloužil měšťanům jako obytná budova, později i k hospodářským účelům. Ve druhé polovině 20. století patřil pod státní statek a chátral. Teprve v roce 1985 se započalo s celou rekonstrukcí hradního areálu. Od roku 1999 je hrad v soukromém vlastnictví.

Od roku 2001 je hrad přístupný veřejnosti. V přízemí hradu se nachází malý a velký rytířský sál, kde je zřízena restaurace Hodovna s tradiční česku kuchyní a domácí výrobou uzenin. V románské kapli, která je původní částí hradu jsou uloženy ostatky ženy, které zde byly v roce 1987 nalezeny zazděné v komínové šachtě. V prvním patře byl zřízen pseudorománský sál, kde se konají kulturní akce, konference, svatby a další. Celé druhé poschodí je vyhrazeno pro hasičské muzeum se značným množstvím pozoruhodných historických exponátů.

V rámci republikového programu Náš venkov 2020 získala obec Skalná za rekonstrukci hradu cenu Patria Nostra.[3]

ArchitekturaEditovat

Hrad byl vystavěn v románském slohu s prvky štaufské hradní architektury jako vodní hrad. Od okolí jej oddělovalo umělé jezero. Později byl goticky a částečně renesančně přestavěn, románské prvky jsou ale zachovány. V předhradí vznikl ještě zámeček ve slohu barokního klasicismu.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-02]. Identifikátor záznamu 151723 : Hrad Wildstein. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Skalná, s. 501. 
  3. DOLANSKÁ, Jitka. Hrad Vildštejn povstal z trosek. Skalná za to dostala cenu Patria Nostra. idnes.cz [online]. 2020-10-16 [cit. 2020-10-18]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat