Vilémov (okres Chomutov)
Obec Vilémov (německy Willomitz), pro rozlišení označovaná jako Vilémov u Kadaně, se nachází v okrese Chomutov, kraj Ústecký. Žije zde 567[1] obyvatel.
| Vilémov | |
 Náměstí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0422 563439 |
| Kraj (NUTS 3) | Ústecký (CZ042) |
| Okres (LAU 1) | Chomutov (CZ0422) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Kadaň |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální výměra | 18,83 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 50°18′4″ s. š., 13°18′44″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 567 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 297 m n. m. |
| PSČ | 431 53 až 431 54 |
| Zákl. sídelní jednotky | 4 |
| Části obce | 4 |
| Katastrální území | 2 |
| Adresa obecního úřadu |
Náměstí 1 Vilémov 43154 Vilémov u Kadaně |
| Starosta | Bohuslav Kreuz |
|
Oficiální web: www | |
| Email: vilemov@obce-cv.cz | |
 | |
  Vilémov | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
NázevEditovat
Název vesnice je odvozen ze jmen jejích zakladatelů, kterými byli bratři Vilém starší a Vilém mladší z Egerberka. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Wilemow (1342), Wylhelmycz (1352), de Wilemowa (1398), de Wylemowicz (1404), de Wylemow (1437), na Vilémově (1522) nebo Willomicz (1593).[2]
HistorieEditovat
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1342.
Asi jeden kilometr východně od Vilémova byl důl Stamm, druhý největší hnědouhelný důl pětipeské pánve. Nacházel se v místech starších dolů Ferdinand a Karel, které zde krátce fungovaly po polovině 19. století a ročně dobývaly asi 300 tun uhlí. Koncem 19. století zde pětipeské těžařstvo Union otevřelo důl Ferdinand Karel Vojtěch, později přejmenovaný na důl Svatopluk a v roce 1921 na Stammverk podle nového majitele F. Stamma. Těžná šachta se nacházela v blízkosti vilémovského nádraží. Dvacet až třicet horníků tu z hloubky až 60 m dobývalo sloj mocnou až 8 m. Důl byl uzavřen během hospodářské krize v roce 1934 poté, co se v něm celkově vytěžilo až 600 000 tun uhlí.[3]
Severovýchodně od Vilémova existoval od roku 1918 důl Evžen vilémovského hnědouhelného těžařstva se sídlem ve Stuttgartu. Zaměstnával až čtrnáct horníků, kteří v pracovali v podobných podmínkách jako u dolu Stamm. Evžen byl uzavřen v roce 1921 s celkovou produkcí pouhých 10 000 tun. Mezi Vilémovem a Radonicemi se od poloviny 19. století nacházel komplex tří dolů patřících rodině Willmitzerů. Těžba se postupně přesouvala ze starších dolů Josef a Karel směrem k východu, kde se u silnice do Podlesic nacházel důl Mikuláš uzavřený až v roce 1913. Doly zaměstnávaly maximálně dvacet horníků a produkovaly až sedm tisíc tun uhlí ročně. Celková těžba se odhaduje na 300 000 tun uhlí.[3]
ObyvatelstvoEditovat
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1108 obyvatel (z toho 535 mužů). Kromě 36 Čechů a 22 cizinců byli všichni německé národnosti. Většina z nich se hlásila k římskokatolické církvi, ale bylo tu také šestnáct evangelíků, šest židů a jeden člověk bez vyznání.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 zde žilo 983 obyvatel, z nichž bylo šest cizinců, 94 lidí československé, 878 německé a pět jiné národnosti. Deset obyvatel bylo bez vyznání, šestnáct se jich hlásilo k evangelické, dvanáct k československé, čtyři k izraelské a jeden k jiné církvi. Ostatní byli římskými katolíky.[5]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 854 | 1 029 | 1 141 | 1 050 | 971 | 1 108 | 983 | 609 | 645 | 558 | 527 | 447 | 440 | 428 |
| Domy | 146 | 158 | 159 | 170 | 165 | 170 | 184 | 161 | 155 | 138 | 121 | 135 | 137 | 138 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Zahořany. | ||||||||||||||
PamětihodnostiEditovat
- Na hřbitově stojí původně renesanční kostel svatého Mikuláše a Jména Panny Marie z roku 1612. V 18. století prošel barokní úpravou. Naproti kostelu je renesanční hřbitovní kaple s náhrobkem Viléma z Doupova.[8]
- Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice
- Severně od kostela stojí barokní patrová budova fary.[8]
- Dům čp. 1
- Usedlosti čp. 37 a 52
- Zámek Vilémov
OsobnostiEditovat
- Vlastimil Kopecký (1912–1967), fotbalista
ReferenceEditovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 545.
- ↑ a b BÍLEK, Jaroslav; [[Ladislav Jangl|JANGL, Ladislav]]; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 146–148.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 134.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293.
- ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Vilémov, s. 229.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilémov ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Vilémov v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Vilémov – důl Stamm na webu Zaniklé obce a objekty po roce 1945
