Viktorie Švédská

švédská korunní princezna, dcera krále Karla XVI. Gustava

Viktorie Švédská, korunní princezna, vévodkyně västergötlandská (švédsky Victoria, Sveriges kronprinsessa, hertiginna av Västergötland[1]; celým jménem Victoria Ingrid Alice Désirée[1]; * 14. července 1977, Stockholm[2]) je dcera Karla XVI. Gustava a Silvie Švédské a následnice švédského trůnu.

Viktorie
švédská korunní princezna
Portrét
Korunní princezna Viktorie
Úplné jménoVictoria Ingrid Alice Désirée
Titulyvévodkyně västergötlandská
Křest27. září 1977
Narození14. července 1977 (46 let)
Stockholm, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
PředchůdceKarel XVI. Gustav
Sňatek19. června 2010
ManželDaniel Švédský
PotomciEstelle Silvia Ewa Mary
princ Oscar Carl Olof
DynastieBernadotte
OtecKarel XVI. Gustav
MatkaSilvia Švédská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Švédská královská rodina
Švédská královská rodina
Král
Královna

Princezna Birgitta


Pokud nastoupí na trůn, stane se čtvrtou švédskou vládnoucí královnou po Markétě Dánské, Kristýně Švédské a Ulrice Eleonoře Švédské.[3]

Životopis editovat

Původ editovat

Pochází z rodu Bernadotte.[4] Od roku 1979 je korunní princeznou.[3] V následnictví je před svým mladším bratrem. Její postavení bylo formálně stvrzeno s účinností od 1. ledna 1980, kdy přestal být upřednostňován mužský potomek.[5] Přes svého otce je i 196. dědičkou v pořadí na britský trůn.[6] Pokřtěna byla 27. září 1977 a jejími kmotry byli norský král Harald V., strýc z matčiny strany Ralf Sommerlath, nizozemská královna Beatrix a Viktoriina teta Désirée, baronka Silfverschiöld.[2][7]

Vzdělání editovat

Absolvovala státní základní školu a gymnázium ve Stockholmu. V letech 19961997 studovala na francouzské Université Catholique de l'Ouest v Angers, na podzim 1997 pak následoval zvláštní studijní program jako součást práce pro švédský parlament.[2] V průběhu let 19982000 žila Viktorie ve Spojených státech, kde studovala různé předměty na Yaleské univerzitěConnecticutu. V květnu 1999 působila na švédské ambasádě ve Washingtonu a v červnu a září 2002 na newyorském sídle Organizace spojených národů.[2]

Po studiu Švédské akademie národní obrany absolvovala studijní program ve Švédské mezinárodní agentuře rozvojové spolupráce (Sida). V roce 2003 pokračovala její studia návštěvou nejen švédských podniků, ale i absolvováním povinné vojenské služby. V roce 2005 studovala na Stockholmské univerzitě. Od září 2006 do června 2007 absolvovala program ministerstva zahraničních věcí pro diplomaty. V roce 2007 soukromě studovala francouzštinu a absolvovala stáž ve stálém zastoupení Švédska při Evropské unii.[2] V červnu 2009 získala titul bakaláře na Uppsalské univerzitě.[8]

Soukromý život editovat

 
Korunní princezna Viktorie, choť princ Daniel a dcera Estelle, červen 2013

V červenci 1995 učinila při příležitosti svých osmnáctých narozenin své první veřejné vystoupení, neboť od tohoto dne může vystupovat jako hlava státu v případě, že se její otec – panovník nenachází v zemi.[9][10] V den jejích narozenin – zvaný Viktoriin den – se konají každoročně veřejné oslavy.[11]

Její první přítel byl Daniel Collert, který pocházel ze stejných společenských kruhů a byl její spolužák. Jejich přátelský vztah se prohloubil v polovině devadesátých let. V roce 1998 se přestěhovala do Spojených států a překonala anorexii a Collert se přestěhoval s ní.[12] V září 2000 byl její vztah s Collertem veřejně potvrzen v jejím rozhovoru u příležitosti výstavy Expo 2000.[13] Dvojice se rozešla v roce 2001.[14]

V květnu 2002 informoval švédský deník Expressen, že Viktorie má nového přítele – Daniela Westlinga, který byl jejím osobním trenérem.[15] Již od počátku bylo zřejmé, že Westlingovi není zájem médií příjemný. V únoru 2009 se objevily informace o přípravě sňatku. Švédská právní úprava stanovuje, že v případě, kdy se král obrátí na vládu se žádostí o schválení sňatku, musí vláda sňatek schválit. V případě sňatku, který nebyl odsouhlasen, dochází ke ztrátě následnického práva.[16] Dne 24. února 2009 vláda sňatek korunní princezny a Daniela Westlinga schválila.[17] Dnem sňatku, jehož se zúčastnilo přes tisíc hostů včetně aristokratů z celého světa, byl 19. červen 2010, kdy její rodiče oslavili své 34. výročí svatby.[18]

Dne 23. února 2012 se jim narodila dcera Estelle Silvia Ewa Mary, která se stala po své matce druhá v pořadí následnictví na švédský trůn. Ve středu 2. března 2016 ve 20:28 přišel na svět druhý potomek – syn Oscar Carl Olof.[19]

Vyznamenání editovat

Švédská vyznamenání editovat

  •   Královský rodinný řád krále Karla XVI. Gustava
  •   Pamětní medaile jubilea krále Karla XVI. Gustava – 30. dubna 1996
  •   Pamětní medaile rubínového jubilea krále Karla XVI. Gustava – 15. září 2013

Zahraniční vyznamenání editovat

Vývod z předků editovat


Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Victoria, Crown Princess of Sweden na anglické Wikipedii.

  1. a b Sveriges Kungahus. H.K.H. Kronprinsessan Victoria [online]. [2010] [cit. 2010-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-23. (švédsky) 
  2. a b c d e Sveriges Kungahus. Biography [online]. [2010] [cit. 2010-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-29. (anglicky) 
  3. a b HUI LIN, Joy. Victoria Ingrid Alice Desiree – Future Monarch of Sweden. S. 28 (52). Swedish Bulletin [online]. 2010 [cit. 2010-06-21]. S. 28 (52). Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  4. Sveriges Kungahus. The Bernadotte Dynasty [online]. [2010] [cit. 2010-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-29. (anglicky) 
  5. BRICARDOVÁ, Isabelle. Monarchie moderní Evropy: Lexikon panovnických rodů. Praha: Brána, 2002. ISBN 80-7243-143-9. S. 328. 
  6. CONRADI, Peter. The next Queen Victoria, the glamour model and a right royal scandal. The Sunday Times [online]. 2010-03-23 [cit. 2010-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. The bridal couple: Crown Princess Victoria of Sweden [online]. [2009] [cit. 2010-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-13. (anglicky) 
  8. Sveriges Kungahus. Kronprinsessan tar examen vid Uppsala universitet [online]. 2009-06-02] [cit. 2010-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-29. (švédsky) 
  9. Sveriges Kungahus. H.R.H. Crown Princess Victoria [online]. [2010] [cit. 2010-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-29. (anglicky) 
  10. Ustanovení čl. 3 Hlavy 5 Ústavy Království Švédska [online]. [cit. 2010-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-15. (anglicky) 
  11. Victoriadagen [online]. [cit. 2010-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-19. (anglicky) 
  12. Pojkvännerna. Aftonbladet [online]. 2003-01-12 [cit. 2010-06-21]. Dostupné online. (švédsky) 
  13. Victoria bekräftar: Daniel är min pojkvän. Aftonbladet [online]. 2000-09-04 [cit. 2010-06-21]. Dostupné online. (švédsky) 
  14. Freund gab Trennung bekannt. News.at [online]. 2001-08-11 [cit. 2010-06-21]. Dostupné online. (německy) 
  15. Victoria & Daniel - ett par sedan 2002. Expressen [online]. 2009-02-24 [cit. 2010-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-14. (švédsky) 
  16. Ustanovení čl. 5 Následnického řádu [online]. [cit. 2010-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-28. (anglicky) 
  17. VARIN, Andra. Sweden's Crown Princess Victoria to Wed Commoner. AOL News [online]. 2010-06-17 [cit. 2010-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. CRAIG, Olga; O'MAHONY, Paul. Sweden celebrates the wedding of Crown Princess Victoria. Telegraph.co.uk [online]. 2010-06-19 [cit. 2010-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Archivovaná kopie. www.kungahuset.se [online]. [cit. 2016-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 
  20. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. 
  21. 10542/AB XXIV. GP - Anfragebeantwortung, s. 1133 Dostupné online
  22. Archivovaná kopie. web.archive.org [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-25. 
  23. DOU 6/09/2007 - Pg. 7 - Seção 1 | Diário Oficial da União | Diários Jusbrasil. Jusbrasil [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (portugalsky) 
  24. Cancelaria Ordinelor. canord.presidency.ro [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. 
  25. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. 
  26. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat