Viktor Styrczea

(přesměrováno z Viktor von Styrczea)

Viktor von Styrczea, též Styrcea nebo Stârcea (2. února 1839 Krasna[1]10. října 1908 Černovice[1][2]), byl rakouský šlechtic a politik z Bukoviny, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Viktor Styrczea
Viktor Styrczea
Viktor Styrczea
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1879 – 1895
Poslanec Bukovinského zemského sněmu
Ve funkci:
??? – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíHohenwartův klub
(Klub konzervativců)

Narození2. února 1839
Krasna
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí10. října 1908
Černovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
DětiJohann Styrczea
PříbuzníEugen Styrcea (sourozenec)
Ioan Mocsony-Stârcea (vnuk)
Náboženstvípravoslaví
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie editovat

Pocházel ze starobylého moldavského bojarského rodu. Působil jako statkář.[1]

Byl i politicky aktivní. Zasedal jako poslanec Bukovinského zemského sněmu.[3] Poprvé se zmiňuje jako zemský poslanec roku 1881, kdy uspěl v doplňovací volbě.[4] Působil rovněž jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil ve volbách roku 1879 za kurii velkostatkářskou v Bukovině, II. voličský sbor. Mandát zde obhájil i ve volbách roku 1885 a volbách roku 1891. Rezignaci oznámil na schůzi 21. února 1895.[5] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako rytíř Victor von Styrcea, statkář, bytem Černovice.[6] Na Říšské radě se po volbách roku 1879 uvádí jako federalista,[7] po volbách roku 1885 coby člen Hohenwartova klubu.[8] Po volbách roku 1891 se pak Hohenwartův klub přejmenoval na Klub konzervativců a Styrczea do něj opět vstoupil, třebaže při povolebních poradách navrhoval název Spojená pravice.[9]

Zemřel v říjnu 1908. Pohřben byl v rodné obci Krasna po rozloučení v pravoslavném kostele.[2]

Jeho syn Johann Styrczea (nar. 1867) byl rakouským vyslancem v Chile a Peru.[2]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 173. (německy) 
  2. a b c Aristokratie und Gesellschaft. Sport und Salon. Říjen 1908, roč. 11, čís. 42, s. 5. Dostupné online. 
  3. Czernowitz. Vorarlberger Landes-Zeitung. Červenec 1890, čís. 158, s. 1. Dostupné online. 
  4. České noviny. Srpen 1881, čís. 197, s. 2. Dostupné online. 
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&page=488&size=45
  7. Das Vaterland, 11. 7. 1879, s. 1-2.
  8. Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 1–2. Dostupné online. 
  9. Telefonické zprávy Nár. listů. Národní listy. Duben 1891, roč. 31, čís. 98, s. 1. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat