Otevřít hlavní menu

Viktor Pivovarov

ruský výtvarník žijící v Praze

Viktor (Vitalij Dmitrijevič) Pivovarov (* 14. ledna 1937, Moskva) je ruský výtvarník žijící v Praze.

Viktor Pivovarov
Viktor Pivovarov (2015)
Viktor Pivovarov (2015)
Narození 14. leden 1937
Moskva
Alma mater Moskevská státní univerzita tisku Ivana Fedotova
Povolání malíř
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Viktor Dmitrievič Pivovarov se narodil v Moskvě (tehdejším Sovětském svazu). V letech 1951-1957 navštěvoval Kalininovo moskevské umělecko-průmyslové učiliště. V roce 1962 absolvoval umělecké oddělení Moskevského polygrafického institutu u A. Gončarova.[1]

V roce 1971 byl na Mezinárodní výstavě knižního umění v Lipsku oceněn zlatou medailí za ilustrace ke knize F. M. Dostojevského Sen směšného člověka. Od roku 1982 žije v Praze. Je laureátem Ceny Revolver revue za rok 1999.[2]

Jeho první manželka Irina Michajlovna Pivovarova je básnířka a autorka dětských knih.[3] Syn Pavel Viktorovič Pepperštejn je literát, kritik a teoretik umění.

Ocenění ve vlastiEditovat

Ruské zdroje označily Viktora Pivovarova za "klasika moskevského konceptualismu"; v Moskvě mu byly uspořádány tři velké výstavy:[4]

  • Они (Oni) 2011, Moskevské muzeum současného umění
  • Едоки лимонов (Jedlíci citronů) 2006, v Moskevském muzeu současného umění
  • Шаги механика (Mechanikovy kroky) 2004, v Treťjakovské galerii a Ruském muzeu

Menší výstavy děl Viktora Pivovarova se konaly v Moskvě v letech 1993 a 1996.

DíloEditovat

V roce 1967 vytvořil sérii monotypů "Pokušení svatého Antonína", kterou považuje za počátek svého díla.[1] Ilustroval přes padesát dětských knih, před přesídlením do Prahy vytvořil ilustrace k ruskému překladu povídky Anička skřítek a Slaměný Hubert (Анечка Невеличка и Соломенный Губерт)[5] od Vítězslava Nezvala. Byl ilustrátorem více než padesáti knih a spolupracoval s časopisy Murzilka (Мурзилка) a Vesjolye kartinki (Весёлые картинки).

V roce 1989 vyšel v Československém spisovateli v Praze výběr z poezie Borise Pasternaka Hvězdný déšť, na kterém se podílel jako ilustrátor.

Zastoupení ve sbírkáchEditovat

  • Národní galerie v Praze
  • Galerie umění Karlovy Vary
  • Oblastní galerie v Liberci
  • Galerie výtvarného umění v Náchodě
  • Muzeum a designu Benešov
  • Muzeum Dostojevského, Sankt Petěrburg
  • State Russian Museum (Русский музей), St. Petersburg
  • Státní Treťjakovská galerie, Moskva
  • Úřad městské části Praha 8, odbor kultury, Praha

Výstavy v České republice a ČeskoslovenskuEditovat

  • Cake and Lemmon Eaters, 2014, Rudolfinum, Praha[6]
  • Oni, 2011, Moravská galerie v Brně, Brno
  • Šváb k večeři, 2009, Galerie Jiřího Švestky, Praha
  • Oni, 2009, Východočeská galerie, Pardubice
  • Lišky a slavnosti, 2005, AP Ateliér Josefa Pleskota, Praha
  • Temné pokoje, 2004, Galerie Pecka, Praha
  • Morče a kouzelník, 2004 Galerie ad astra, Kuřim
  • Eidos s kapkou krve, 2001, Galerie Ztichlá klika, Praha
  • Některé podrobnosti melancholie, 1998, Galerie Šternberk, Šternberk
  • Ost-trava, 1998, Výstavní síň Sokolská 26, Ostrava
  • Nebeský Chelm, 1998, Galerie Václava Špály, Praha
  • Metempsychóza, 1997, Národní technické muzeum, Praha
  • Soňa a andělé, 1996, Galerie Rudolfinum, Praha
  • Metempsychóza, 1996, Galerie U Dobrého pastýře, Brno
  • Hry na vodě, 1996, Galerie Sýpka, Brno
  • I’m Animal, 1995, Window Gallery, Praha
  • Neztracené iluze, 1995, Galerie Ruce, Praha
  • Skupina Jauza, 1995, Galerie Ve Dvoře, Veselí nad Moravou
  • Kresby a akvarely, 1994, Galerie Planá, Planá u Mariánských Lázní
  • Neomezené možnosti malby, 1992, Galerie Behémót, Praha
  • Malé radosti velkého smutku, 1992, Kulturní centrum Opatov, Praha
  • Obraz a text, 1990, Dům umění města Brna, Brno
  • Retrospektivní výstava, 1989, Lidový dům ve Vysočanech, Praha
  • Kresby a akvarely, 1988, Kulturní centrum Opatov, Praha
  • Výstava ilustrací, 1987, Památník národního písemnictví, Praha
  • Kresby a akvarely, 1984, Ústav makromolekulární chemie, Praha
  • Obrazy 1981–1984, 1984, Ústřední kulturní dům železničářů, Praha

Další výstavy Viktora Pivovarova se konaly v Německu, Rakousku, Maďarsku, USA, Itálii a Slovensku.[7] [p 1]

Literární tvorbaEditovat

Viktor Pivovarov je autorem několika knih, které vyšly v ruštině. Řadu knih též ilustroval.[8]

Z jeho vlastní literární tvorby byla do češtiny přeložena kniha Velké a malé (Albatros, 1982)[9]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Články a rozhovory týkající se Viktora Pivovarova přinesla Revolver Revue č. 22/1993 (rozhovor Ničeho jsem se nedotýkal a kompot jsem nepil), 20/1992 (Pivovarův text o fotokolážích Roberta Portela), č. 25/1994 (montáž kreseb, výstřižků, textů a fotografií ) a v č. 36/1997 (článek o Andreji Platonovovi), č. 94/2014 (v rámci rubriky Ateliéry)

ReferenceEditovat

  1. a b gif.ru Viktor Pivovarov (rusky)
  2. Revolver revue.cz, Viktor Pivovarov
  3. Katalog UV Karlsruhe, Pivovarova: Odnaždy Katja s Manečkoj. kvk.bibliothek.kit.edu [online]. [cit. 2015-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-08. 
  4. časopis Russkij kommersant, 4.2.2011. www.kommersant.ru [online]. [cit. 2015-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-05. 
  5. V.Pivovarov: Anička skřítek a Slaměný Hubert (Анечка Невеличка и Соломенный Губерт, ilustrace, 1980)
  6. Cake and Lemon Eaters. Viktor Pivovarov a Ged Quinn, Rudolfinum 2014. www.galerierudolfinum.cz [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-08. 
  7. Databáze Artlist, Viktor Pivovarov
  8. Databáze NK ČR, Autor:Pivovarov, Viktor
  9. Databáze NK ČR, Pivovarov, Viktor: Velké a malé

Externí odkazyEditovat