Vidnava (zámek)
Zámek s parkem stojí v Kostelní ulici čp. 1 v blízkosti kostela svaté Kateřiny jižně od náměstí ve Vidnavě v okrese Jeseník. Byl zapsán do seznamu kulturních památek ČR před rokem 1988[1] a je součástí městské památkové zóny Vidnava.[2]
| Zámek Vidnava s parkem | |
|---|---|
.JPG) | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční architektura |
| Poloha | |
| Adresa | Vidnava,  Česko |
| Ulice | Kostelní |
| Souřadnice | 50°22′14,16″ s. š., 17°11′5,32″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40852/8-1200 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
První písemná zmínka pochází z listiny vydané vratislavským biskupem Tomášem II. Zarembou v r. 1291, ve které byla potvrzena privilegia udělená jeho předchůdcem Tomášem I. Kozlowarogou někdy v letech 1266–1267 prvnímu fojtovi a lokátorovi Rüdigerovi Heldoremu z Vestfálska. Heldore vybudoval tvrz mimo městské opevnění. K němu náležel velký hospodářský dvůr a pravobřežní území ve směru k Nové Malé Kraši, které bylo až do roku 1976 osadou Vidnavské Fojtství. Při stavbě městského opevnění byla tvrz začleněna do systému opevnění a navazovala na jihozápadní část opevněného kostela. Tvrz je výslovně poprvé uváděna v listině z roku 1371, kdy ji koupili Jan z Byzan a Šimek z Kalkova. Sídlo fojta bylo vypáleno v roce 1428 husity a v roce 1468 za česko-uherských válek. V roce 1472 bylo fojtství prohlášeno za dědičné po meči. Patřilo mezi lenní statky, takže fojt musel pro vratislavského biskupa vykonávat správu svěřeného majetku. V roce 1498 fojt žádal biskupa o snížení platů z důvodů zcela zničeného fojtství. V roce 1512 fojt Wolfram Schoff obdržel privilegium dědičnosti fojtství i po přeslici. V letech 1552–1558 mělo fojtství v držení město Vidnava. V roce 1559 bylo odkoupeno obchodníkem Jáchymem Reideburgem, který tvrz přestavěl na renesanční zámek se dvěma nárožními věžemi. V období třicetileté války fojtství pustlo. V roce 1667 zámeček obdržel vrchní biskupský výběrčí daní Jindřich z Gilgenheimu, jeho potomci (rytíři Hentschelové z Gilgenheimu) drželi fojtství až do roku 1906, kdy jej prodali městu Vidnava. Město mělo v zámku správu majetku a byty. Asi od roku 1933 zde umístilo městské muzeum a archív. Po roce 1945 zámek pustl, na čas byl využíván jako sýpka obilí. V letech 1967–1974 byl opraven pro Základní uměleckou školu ve Vidnavě (od roku 1992 ZUŠ Karla Ditterse Vidnava). Při opravách v roce 1971 bylo odkryto na věžích sgrafito.[3][4][5][6][7][8]
Na západní straně se dochovala ohradní zeď s pozdně gotickým portálem z 15. století ve tvaru oslího hřbetu. Část zdi, která sousedila s farním kostelem, se zřítila v roce 1758. Severní zeď byla zbořena po roce 1906. Na hradební zdi je osázena pamětní deska skladatele Eduarda Schöna, rodáka ze Světlé Hory, který skládal pod pseudonymem Engelsberg.[3][4] V zahradě zámku je památník světových válek.
Popis editovat
Zámek je jednopatrová stavba s nárožními dvoupatrovými rizality (rohovými předstupujícími věžemi) postavený z lomového kamene, hladce omítaný. Střecha sedlová valbová, rizality jsou zastřešeny stanovou střechou.[9] Zámek má obdélníkový půdorys 26 x 13 m, věže čtvercový půdorys 7× 7 m.[10] Na jižní straně je napojen na zbytky městské hradby.[5]
Hlavní průčelí je hladké zakončeno korunní římsou, která přechází na rizality v podobě kordonové římsy. V přízemí je průčelí pětiosé s pravoúhlým vchodem. V patře je pět okenních os s pravoúhlými okny. Pravá fasáda je hladká, levá má čtyři okenní osy, zadní má šest nepravidelně rozmístěných okenních os. Rizality (věže) mají po jednom okně v průčelí i v bocích, v přízemí i v patře. Okna mají zalamovaná ostění s návojovou a podokenní římsou. Zbytky sgrafit se dochovaly na věžích ve druhém patře.[9]
Interiér editovat
V přízemí v hale je zachováno klenutí třemi poli křížové hřebínkové klenby. Žebra jsou štuková profilovaná. V hale jsou dva portálky se zalamovaným ostěním. Nad jednoramenným schodištěm je valená klenba, nad odpočívadlem je klenba křížová. V patře vede do pravého křídla sedlový portálek. Ostatní místnosti jsou plochostropé. Přístup do věží je z druhého patra sedlovými portály.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-16]. Identifikátor záznamu 152936 : zámek s parkem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ 2204 (Pk)
- ↑ a b Vidnavský zámek byl původně příbytkem fojta. Olomouc [online]. 2017-03-02 [cit. 2019-02-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Vidnava-zámek. www.turistika.cz [online]. [cit. 2019-02-16]. Dostupné online.
- ↑ a b KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Svazek VIII. díl, V-Ž. Praha: Libri, 2011. 8 svazků (891 s.). ISBN 8085983125, ISBN 9788085983128. OCLC 36941725 S. 261, 262.
- ↑ LENOCH, Jaromír. Památky obce Vidnava, politický okres Jeseník (Slezsko).. www.soupispamatek.com [online]. [cit. 2019-02-10]. Dostupné online.
- ↑ HEIMRICHOVÁ, Radvana; LUDVÍK, Marcel. Hrady a zámky na Moravě. Praha: Olympia, 1987. 239 s. 27-012-87. S. 222.
- ↑ Historie - Město Vidnava. www.vidnava.cz [online]. [cit. 2019-02-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Detail dokumentu - G0276609. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-02-16]. Dostupné online.
- ↑ zámek Vidnava, Vidnava. www.hrady.cz [online]. [cit. 2019-02-16]. Dostupné online.
Literatura editovat
- KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VIII. díl, V-Ž. 1. vyd. Praha: Libri, 2011. 891 s. ISBN 80-85983-12-5.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Vidnava s parkem na Wikimedia Commons - Seznam kulturních památek ve Vidnavě
