Wikipedie

Vickers Windsor

britský těžký bombardér, 1943

Vickers Windsor byl návrhem britského čtyřmotorového těžkého bombardéru s dlouhým doletem z období 2. světové války, který navázal svou konstrukcí na letouny Vickers Wellington a Vickers Warwick. Za jeho návrhem jsou konstruktéři Barnes Wallis a Rex Pierson ze společnosti Vickers-Armstrongs v Brooklands.[1] Typ Windsor vznikl jako reakce na ministerskou specifikaci B.3/42.[2]

Vickers Windsor
1. prototyp Vickersu Windsor
1. prototyp Vickersu Windsor
Určenítěžký bombardér
VýrobceVickers-Armstrongs
Konstruktérská skupinaBarnes Wallis a Rex Pierson
První let23. října 1943
Vyřazeno15. března 1946
Charaktervyřazeno, objednávka zrušena
UživatelRoyal Air Force
Vyrobeno kusů3
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstrukce editovat

 
Vickers Windsor používal geodetickou konstrukci jako letoun Vickers Wellington na obrázku.

Letoun měl podobně jako některé předchozí letouny Vickersu geodetickou konstrukci trupu i křídla.[3][4][5] Křídlo letounu mělo eliptický tvar půdorysu o rozpětí 117 stop a 2 palcích (35,71 m). Podvozek letounu byl záďového typu s ostruhovým kolečkem. Hlavní podvozek byl zatažitelný a skládal ze čtveřice jednoduchých kol, které se zatahovaly směrem dozadu do motorových gondol. Každé kolo do jedné ze čtyř gondol. Letoun byl poháněn pístovými motory Rolls-Royce Merlin. První letoun motory Merlin 65, pozdější Merlin 85. V návrzích existovala i možnost, že letoun bude poháněn motory Merlin 100, Bristol Hercules nebo Rolls Royce Clyde I.[6]

Třetí prototyp byl vybaven barbetami na vnějších motorových gondolách s dvojicí 20mm kanónů v každé barbetě, které byly ovládány vzdáleně.[7]

Vznik a vývoj editovat

Společnost Vickers se snažila prosadit s letouny, které využívaly geodetickou konstrukci trupu. Reagovala tak návrhem na specifikaci B.13/36, kterou vyhrál letoun Short Stirling. Další příležitost se naskytla se specifikací B.1/39, ale ani ta nevyšla pro Vickers dobře.[5] Společnost se dočkala až u specifikace B.5/41, která požadovala výškový těžký bombardér s přetlakovou kabinou pro posádku a schopností létat rychlostí 555 km/h ve výšce 9 450 m. Změny v projektu vedly k vypsání nové specifikace B.3/42, která už neobsahovala přetlakovou kabinu. Na základě této specifikace pak firma Vickers představila Typ 447, který dostal jméno Windsor.[5]

Byly postaveny pouhé tři exempláře letounu. První prototyp vzlétl 23. října 1943, druhý prototyp absolvoval svůj první let 15. února 1944, třetí prototyp vzlétl 11. července 1944.[1] První prototyp DW506 byl poškozen při nouzovém přistání 2. března 1944. Jeho části posloužily pro testování částí.[5][8] Letouny byly testovány až do konce války, kdy byla plánovaná sériová výroba 300 kusů zrušena.[1]

Program letounu byl definitivně zrušen 15. března 1946.[6][5] Druhý letoun DW512 byl zničen v červenci 1946.[6][5] Všechny letouny byly sešrotovány.[9]

Varianty editovat

  • Type 447 (DW506) – první prototyp, poháněný čtveřicí motorů Rolls-Royce Merlin 65 o výkonu 1 315 koní (981 kW).
  • Type 457 (DW512) – druhý prototyp, poháněný čtveřicí motorů Rolls-Royce Merlin 85 o výkonu 1 315 koní (981 kW).
  • Type 461 (NK 136) – třetí prototyp, poháněný čtveřicí motorů Rolls-Royce Merlin|Rolls-Royce Merlin 85 o výkonu 1 315 koní (981 kW). Vybaven dvojicí barbet s kanónovou výzbrojí, které se nacházely na koncích vnějších motorových gondol. Byly dálkově ovládané z ocasní části letounu.
  • Type 479 – projektová varianta letoun poháněná čtveřicí motorů Bristol Hercules [6]
  • Type 601 (NN673) – rozestavěný letoun poháněný čtveřicí motorů Rolls Royce Clyde I [6]

Specifikace editovat

Technické údaje[1]

Výkony

  • Maximální rychlost: 510 km/h ve výšce 7 000 m
  • Dolet: 4 651 km s nákladem 3 628 kg pum
  • Dostup: 8 305 m[6]

Výzbroj

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b c d Vickers Windsor [online]. BAE Systems [cit. 2022-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Vickers Windsor [online]. worldwarphotos [cit. 2022-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Vickers aircraft since 1908, s. 386-387,563.
  4. ↑ Vickers Windsor and design study [online]. [cit. 2022-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c d e f Vickers Windsor - bomber [online]. aviastar [cit. 2022-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c d e f g h Kites, birds & stuff - vickers aircraft., s. 107.
  7. ↑ Third prototype Vickers Type 461 Windsor at Wisley airfield | World War Photos [online]. [cit. 2022-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Vickers Windsor [online]. World War Photos [cit. 2022-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Vickers Wellington, Warwick, & Viking [online]. [cit. 2022-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura editovat

  • STEMP., P. D. Kites, birds & stuff - vickers aircraft.. [Place of publication not identified]: Lulu Com, 2011. 162 s. ISBN 9781447805618. (anglicky) 
  • PLESZAK, Frank. The High Peak Dambuster: Sergeant Jack Marriott DFM. [s.l.]: Air World, 2022. 272 s. ISBN 9781399097499. (anglicky) 
  • BROWN, Eric Melrose. Wings on my sleeve. London: Hachette UK, 2008. 304 s. ISBN 9780297856900. (anglicky) 
  • ANDREWS, C. F.; MORGAN, E. B. Vickers aircraft since 1908. London: Putnam, 1988. Dostupné online. ISBN 0-85177-815-1. (anglicky) 
  • BUTTLER, Tony. British secret projects : fighters & bombers, 1935-1950. Hinckley: Midland, 2004. ISBN 1-85780-179-2. (anglicky) 
  • MASON, Francis K. The British bomber since 1914. London: Putnam, 1994. ISBN 0-85177-861-5. (anglicky) 
  • MURRAY, Iain Robert. Bouncing-bomb man : the science of Sir Barnes Wallis. Sparkford: Haynes, 2009. 288 s. ISBN 978-1-84425-588-7. (anglicky) 
  • SWANBOROUGH, Gordon. British aircraft at war 1939-45. St Leonards-on-Sea: HPC, 1997. ISBN 0-9531421-0-8. (anglicky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vickers_Windsor&oldid=23803306“