Presbyopie

(přesměrováno z Vetchozrakost)

Presbyopie, neboli starším českým názvem stařecká vetchozrakost (český název se prakticky nepoužívá, i vzhledem k tomu, že příliš zdůrazňuje stáří pacienta, ačkoliv se vyskytuje již ve věku, kdy se jen málokdo cítí být staříkem) je oční vada, která se objeví u každého člověka ve vyšším věku jako projev přirozené degenerace materiálu oční čočky. První příznaky presbyopie se objevují přibližně kolem 45. roku věku a uvádí se, že kolem 60 let se situace často stabilizuje a dále se již podstatněji nemění. Není to tedy oční vada v pravém smyslu slova, ale spíše přirozený důsledek stárnutí organizmu.

Zhoršení zraku ke stáří jde ruku v ruce s potřebou brýlí a to hlavně na čtení.

Vznik onemocnění editovat

Oko při pohledu na blízko akomoduje, čočka svojí pružností zvyšuje svoji optickou mohutnost a umožňuje zaostření na blízko. V průběhu života se ale v čočce, krom jiných změn, usazují látky bílkovinné povahy, které mají za následek snížení její pružnosti, a tedy zhoršení schopnosti zaostřit na blízko. Vzniká stařecká vetchozrakost. Doba nástupu obtíží závisí hlavně na tom, jaký je zrak před jejím vznikem.

Typy léčby editovat

Bezzásahová léčba editovat

Při dalekozrakosti (hypermetropie) a nošení plusových brýlí (spojky) se projevují obtíže jako první a lidé si nejdříve chodí pro brýle „na čtení“. To jsou opět spojky, ale silnější než předtím. Často jsou potřeba i brýle „na střední vzdálenosti“. Ve vyšším věku potřebují brýle na čtení lidé s emetropií, tedy s „normálním zrakem“, kteří doposud brýle nenosili.

U krátkozrakých se projevuje vada nejpozději. Ve stáří se jim zdánlivě zlepší zrak a na blízko si svoje dosavadní minusové brýle (rozptylky) sundavají. Jako ostatní ale časem potřebují i oni brýle nejen na dálku, ale i na blízko a často i na střední vzdálenosti.

Brýle, které se používají, jsou buď určeny na jednu vzdálenost, ale pak jsou potřeba často dvoje, nebo i troje (i vícery). Dále existují brýle, které kombinují dvě a více čoček s rozdílnou mohutností v jedné, známé jako bifokály nebo trifokály. Někdy jsou konstruovány jako čočka s postupnou změnou ohniska, kdy se mění ohnisko plynule při pohledu dolů nebo opět nahoru.

Chirurgický zákrok editovat

Další možností je operačně, za pomocí laseru, změnit optickou mohutnost rohovky a tím i celého oka, a dosáhnout tak snížení potřebného množství brýlí jen na jedny či dvoje. Existuje i možnost chirurgicky změnit ostrost každého oka jinak, takže jedním je vidět ostře na dálku a druhým na blízko. Zde je nutno velmi pečlivě pomocí kontaktních čoček vyzkoušet, jak by toto řešení pacientovi vyhovovalo. Ne každý se s tímto řešením dobře vyrovná. Také je nutno zvážit riziko případných pooperačních komplikací.

Poslední možností je implantace zvláštní nitrooční čočky. Výměna původní čočky z důvodu presbyopie se nazývá PRELEX (presbyopia lens exchange). Speciální nitrooční čočka ale může být implantována i během běžné operace katarakty.

Multifokální nitrooční čočky, pracují buďto na základě difrakce – difrakční multifokání čočky, nebo na základě refrakce – refrakční multifokální čočky. V obou případech je pacient po implantaci schopen vidět ostře na všechny vzdálenosti zároveň. Z počátku se proto může objevit pocit nevolnosti.

Difrakční čočky mají na povrchu soustředné vrypy které fungují jako ohybová mřížka. Na sítnici vytvoří dva obrazy – jeden z blízkých z druhý ze vzdálených předmětů. Difrakční čočky pracují pouze s nultým a prvním difrakčním maximem a proto jsou schopny zužitkovat pouze 80 % přicházejícího světla. Častým problémem jsou dysfotoptické jevy halo a glare.

Refrakční multifokální čočky mají obvykle tvar pěti soustředných kroužků. Tyto kroužky mající různé dioptrie umožňují vidět ostře na všechny vzdálenosti, tedy i na střední. Díky střídání kroužků na blízko a na dálku jsou navíc nezávislé na velikosti zornice. Dysfotoptické jevy jsou méně časté než u difrakčních čoček. Multifokální čočky jsou kontraindikovány pacientům s astigmatismem. Nejnovější multifokální čočky se proto vyrábějí zároveň i jako torické.

Akomodační čočky představují nejmodernější metodu korekce presbyopie. Jejich funkce je inspirovaná samotným procesem akomodace v oku. Dosahuje se s nimi menší addice, zato však zachovávají přirozené vidění jako s původní čočkou. Výskyt dysfotoptických jevů i jiných komplikací je minimální a pacienty jsou subjektivně vnímány velmi pozitivně.

Etymologie editovat

Slovo pochází z řeckého πρέσβυς presbys "starý člověk" (srovnej presbyter) a ὤψ ōps "vidění" (GEN ὠπός ōpos)[1][2])

Reference editovat

  1. Presbyopia [online]. Dictionary.reference.com [cit. 2013-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 April 2013. (anglicky) 
  2. Presbyopia [online]. Etymonline.com [cit. 2017-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 August 2017. (anglicky) 

Literatura editovat

  • Chudobová, L. Možnosti korekce presbyopie.Brno: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, 2007. Dostupné online
  • Presbyopie: Praktická příručka pro asistenty. CIBA VISION (UK) Limited, a Novartis company, 2009. Dostupné online

Externí odkazy editovat