Vesna Vulovičová
Vesna Vulovičová (srbsky: Весна Вуловић; 3. ledna 1950 Bělehrad – 23. prosince 2016 tamtéž)[1] byla jugoslávská letuška, která v roce 1972 přežila havárii letu JAT 367 a následný pád v troskách letadla z výšky 10 050 metrů, což představuje podle Guinnessovy knihy světový rekord při přežití volného pádu bez padáku z největší výšky.[2][3]
| Vesna Vulovičová | |
|---|---|
| Narození | 3. ledna 1950 Bělehrad  Jugoslávie |
| Úmrtí | 23. prosince 2016 (ve věku 66 let) Bělehrad  Srbsko |
| Místo pohřbení | Bělehradský nový hřbitov |
| Národnost | srbská |
| Povolání | palubní průvodčí |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Let JAT 367 editovat
K této události došlo dne 26. ledna 1972 v 17.01 hod. nad Srbskou Kamenicí v Československu, když v zavazadlovém prostoru jugoslávského letadla na lince JAT 367, ve kterém Vulovičová byla letuškou, explodovala nálož. K atentátu se údajně přihlásila chorvatská, protisrbsky orientovaná, fašistická organizace Ustaša, jejíž členové provedli po druhé světové válce více než dvě desítky teroristických akcí proti Jugoslávii.[3] Následkem exploze se letoun DC-9 rozlomil a zřítil k zemi, a Vesna byla jediná z 28 osob, jež byly na palubě letadla, která přežila.[4] Vulovičová při jednom z pozdějších rozhovorů uvedla, že se nacházela ve střední části letadla.[5] Tuto informaci měla ale pouze z doslechu, neboť ji postihla měsíc trvající amnézie, už od okamžiku nástupu v Kodani. Ve skutečnosti byla nalezena v zadní části trupu letadla, která dopadla nedaleko obce Růžová. Našli ji lidé z jedné ze záchranných čet, které po pádu letadla pročesávaly na Děčínsku oblast o rozloze zhruba 20 km². Prvním, kdo se snažil udržet Vesnu při životě do příjezdu lékařské pomoci, byl místní lesník a bývalý zdravotník Bruno Henke.[4]
Během pádu dívka utrpěla frakturu lebky, měla zlomené obě nohy, tři obratle, v důsledku čehož ochrnula od pasu dolů, postihla ji i řada dalších vnějších a vnitřních zranění. Zpočátku byla léčena v České Kamenici, později byla transportována do Vojenské nemocnice v Praze 6.[4] Po několika náročných operacích se ji vrátil cit do nohou a začala znovu chodit. Vesnino vyléčení bylo považováno za velký úspěch československého zdravotnictví. Do vlasti se Vesna Vulovičová vrátila v březnu 1972.[4]
Vesna Vulovičová chtěla po uzdravení znovu létat jako letuška, společnost jí to však neumožnila. Poté, co se plně vyléčila ze svých zranění, pokračovala v práci pro Jugoslovenski aerotransport (Yugoslav Airlines) jako administrativní pracovnice. V bývalé Jugoslávii se stala národní hrdinkou, vystupovala v televizních pořadech a později se aktivně zapojila do politického odporu proti Slobodanu Miloševičovi. Dvaadvacetiletá dívka neměla původně letět v tomto letu, před letem mělo údajně dojít k záměně s jinou letuškou, která se jmenovala také Vesna.[zdroj?]
Vulovičová obdržela ocenění za Guinnessův rekord na ceremonii od Paula McCartneyho.
V lednu 2009 Peter Hornung, redaktor rozhlasové stanice ARD, zpochybnil průběh a výsledky tehdejšího vyšetřování a předložil konspirační teorii s politickým pozadím, podle které bylo letadlo sestřeleno československou armádou.[6] Sama Vesna Vulovićová údajně tuto konspirační teorii označila za senzacechtivou, nesmyslnou a absurdní. Úřad pro civilní letectví ČR neprojevil podle novinářů zájem o jejich „odhalení“ a věc přešel komentářem, že u této nehody jsou podobné teorie evergreenem.
O jejím úmrtí informovala srbská státní televize 24. prosince 2016. Vesna Vulovičová zemřela ve věku 66 let ve svém bytě v Bělehradě. Příčina smrti oznámena nebyla.[7]
Reference editovat
- ↑ Zpráva o úmrtí Vesny Vulovičové (srbsky) http://rs.n1info.com/a216769/Vesti/Vesti/Umrla-Vesna-Vulovic.html Archivováno 26. 12. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Tv.Com - Mythbusters: Escape Slide Parachute (Story of Vesna Vulović) Archivováno 17. 6. 2010 na Wayback Machine. - Tv.Com - Bořiči mýtů: Útěk bez padáku (příběh Vesny Vulovič)
- ↑ a b Článek na Damn Interesting
- ↑ a b c d ŠVAMBERK, Alex. Letuška přežila pád z 10 kilometrů. Spekulace o Srbské Kamenici se rojí i po 50 letech. Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-01-26 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online.
- ↑ Interview with Vesna Vulović. www.avsec.com [online]. [cit. 2008-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-08.
- ↑ Archivovaná kopie. www.lidovky.cz [online]. [cit. 2009-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-08.
- ↑ https://www.rferl.org/a/28194909.html