Otevřít hlavní menu

Veselý Kopec

část obce Vysočina v okrese Chrudim

Veselý Kopec je sídelní lokalita[1] typu vesnice na části katastrálního území Dřevíkov s rozsahem poloh přibližně 535–579 m n. m. v krajinné oblasti Železných hor,[2] v rámci administrativně správním část obce Vysočina[3]okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje na území České republiky.[4]

Veselý Kopec
VeselýKopec2008e.jpg
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 20 (2001)
Domů 12 (2009)
Lokalita
PSČ 539 01
Obec Vysočina
Okres Chrudim
Historická země Čechy
Katastrální území Dřevíkov (2,27 km²)
Zeměpisné souřadnice
Veselý Kopec
Veselý Kopec
Další údaje
Kód části obce 187917
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původní zástavba i do lokality přemístěné objekty lidové architektury a technického stavitelství (exponáty Muzea v přírodě Vysočina) leží na jihovýchodě katastrálního území Dřevíkov.[5] Původně osada Dřevíkov[6] byla v letech 19101960 součástí samostatné obce Svobodné Hamry,[7] sloučené s okolními, též samostatnými obcemi (Možděnice a rozlohou největší Rváčov). Společně vytvořily jednu obec s názvem Vysočina o rozloze 1790,133 ha[8] a sídlem obecního úřadu v Dřevíkově.[9]

V roce 2001 žilo v sídelní lokalitě trvale 20 obyvatel,[10] v roce 2009 zde bylo evidováno 12 adres[11] a v roce 2017 celkem 11 stavebních objektů.[12] Obec Vysočina, jejíž částí je Veselý Kopec, přísluší do správního obvodu obce s rozšířenou působností Hlinsko.

Obsah

HistorieEditovat

Původně osada osídlována snad ve 14. století. Váže se k ní pověst o králi Václavu II., který měl nařídit stavbu vodního mlýna a pily (Králova Pila, pravděpodobně založená v roce 1302, lokalita Milesimov)[13] a v té souvislosti se zúčastnit „veselé“ slavnosti na kopci nad řekou Chrudimkou. Místu se pak mělo říkat Veselý Kopec. Později osada se čtyřmi usedlostmi, včetně vodního mlýna, náležela k sousední vsi Dřevíkov.[14]

První písemná zmínka o sídelní lokalitě pochází z roku 1654.[15] Původní osadu tvořily rozptýlené zemědělské usedlosti na stráních údolí s řekou Chrudimkou, vznikaly postupně od 16. století, stávalo zde několik stavení, mlýn, pekařství a hostinec.[16]

 
Původní zemědělská usedlost čp. 4 na Veselém Kopci, kulturní památka v roce 2013 získána Národním památkovým ústavem České republiky

Na kulturně významnou památku lidového stavitelství, v podobě roubené usedlosti čp. 4 na Veselém Kopci, poukázal památkář PhDr. Jaroslav Herout v 50. letech 20. století a navrhl ji zapsat mezi památkově chráněné objekty, společně s dalšími v okolních vesnicích (kovárna v Možděnici, venkovský zámek a železný hamr ve Svobodných Hamrech, židovské památky v Dřevíkově aj.).[14]

Zemědělská usedlost na Veselém Kopci je památkově chráněná od 3. května 1958 a patří mezi nejvýznamnější dochované, tzv. poloselské grunty s obytným stavením a chlévy, stodolou a roubeným haltýřem nad pramenem vody (holubníkem doplněn později), dokumentující pasekářské osídlování Železných hor.[17] Stavba uvedena v písemné zprávě pocházející z roku 1654, tzv. soupisu berní ruly neboli daňových povinností v Českém království. V roce 1775 prodala vrchnost ze Svobodných Hamrů usedlost s poli a loukami a následně se střídali její majitelé.

V letech 19711972 památkově chráněný objekt opravován a po dohodě s majiteli v něm byla v roce 1972 zpřístupněna veřejnosti první expozice, světnice tkalce a stodola, v muzeu v přírodě s původním názvem Soubor lidových staveb a řemesel Vysočina. Postupně byly do lokality přemístěny další objekty představující kulturní historii venkova.

V roce 2013 byla jediná původní stavba (čp. 4) získána do vlastnictví Národního památkového ústavu a v letech 20142016 zrekonstruována.[14]

GeografieEditovat

 
Zimní krajina v lokalitě Veselý Kopec nad řekou Chrudimkou v Železných horách

Sídelní lokalita leží přibližně 5 km západně od Hlinska. Původní zástavba a objekty kulturních památek se nachází nad soutokem Dlouhého potoka s řekou Chrudimkou,[18] na východních až jihovýchodních svazích vyvýšeniny se zeměpisným názvem (oronymum) Na Veselém Kopci (578,5 m n. m.). Geograficky je součástí členité Stružinecké pahorkatiny, geomorfologického okrsku Sečské vrchoviny v jihovýchodní části pohoří Železných hor.

Krajina v lokalitě Veselého Kopce, její georeliéf, byl jedním z kriterií pro výběr umístění zamýšlené expozice muzea v přírodě, zejména orientace svahu vyvýšeniny Na Veselém Kopci, na který měly být postupně přeneseny stavby z jiných lokalit Českomoravské vrchoviny. Otevřený svah od jihovýchodujihu a naopak chráněný od severozápadu vrcholovou částí kopce byly důležité podmínky pro menší zátěž dřevěných částí staveb povětrnostními vlivy (kromě sídelní lokality Veselý Kopec zvažovány jako místa pro umístění muzea v přírodě městys Trhová Kamenice a vesnice Vortová, Všeradov, Zubří).[19]

Muzeum v příroděEditovat

Související informace naleznete také v článku Muzeum v přírodě Vysočina.
 
Vstup do areálu Veselý Kopec, v zimním období expozice Muzea v přírodě Vysočina spojena zejména s tradicemi Vánoc a masopustu, běžně otevřená zpravidla v měsících duben až říjen

Zakladatelem expozice lidové architektury a technického stavitelství na Veselém Kopci byl Luděk Štěpán (1932 – 2017), dobrovolný památkář v okrese Chrudim a v letech 19821992 jeho vedoucí, po profesionalizaci muzea s názvem Soubor lidových staveb Vysočina. V průběhu existence muzea do sídelní lokality přeneseno vícero významných památek lidového stavitelství z různých míst Českomoravské vrchoviny, například v roce 1985 mělo muzeum již 25 objektů představujících lidové stavby z Hlinecka, okolí Poličky a Litomyšle. Na výstavbě exponátů spolupracovali také dobrovolníci z Dřevíkova, Svobodných Hamrů, Veselého Kopce i jiných míst.[14]

V současnosti Veselý Kopec známý zejména jako muzeum v přírodě,[20] po začlenění části venkovských domků urbanistického celku Betlém v centru města Hlinsko[21] v roce 1989 (památková rezervace od roku 1995)[22] jedna z expozic Souboru lidových staveb Vysočina, v letech 20032018 ve správě Národního památkového ústavu (v letech 2013 – 2018 v rámci Územní památkové správy na Sychrově).[23]

Národopisná muzejní expozice v přírodě, někdy též lidově označovaná jako skanzen podle švédského „vzoru“, reprezentuje v sídelní lokalitě Veselý Kopec, pod vrcholem vyvýšeniny Na Veselém Kopci (578,5 m n. m.), původní objekty lidového stavitelství pocházející z 18. a 19. století, především z tzv. Českého Horácka v rámci národopisné oblasti Horácko a geograficky navazujících regionů, Chrudimska a Litomyšlska.[24]

Expozice každoročně spojena se slavnostmi masopustu, dožínek, jarmarku a také vánočních obyčejů, pravidelně se na Veselém Kopci představují také různá tradiční řemesla. Od 11. prosince 2018 expozice vesnice součástí Muzea v přírodě Vysočina, organizačně začleněného do Národního muzea v přírodě.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Územně identifikační registr ČR: Veselý Kopec [online]. [cit. 2017-11-01]. Dostupné online. 
  2. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. AOPK ČR: Přírodní poměry / Geomorfologie [online]. [cit. 2017-11-01]. Aplikace MapoMat. Dostupné online. 
  3. Seznam.cz. Turistická mapa: obec Vysočina [online]. Mapy.cz [cit. 2016-10-16]. Dostupné online. 
  4. Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa České republiky: Veselý Kopec [online]. [cit. 2017-11-01]. Dostupné online. 
  5. Seznam.cz. Turistická mapa: katastrální území Dřevíkov [online]. Mapy.cz [cit. 2017-11-29]. Dostupné online. 
  6. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2011 [online]. [cit. 2018-03-01]. Heslo Dřevíkov, s. 111. Soubor ve formátu PDF ke stažení. Dostupné online. 
  8. Územně identifikační registr ČR: obec Vysočina [online]. [cit. 2017-11-01]. Dostupné online. 
  9. Obec Vysočina [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné online. 
  10. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-12-22 [cit. 2010-02-01]. Dostupné online. 
  11. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  12. Český úřad zeměměřický a katastrální. Veselý Kopec: stavební objekty [online]. [cit. 2017-11-29]. Dostupné online. 
  13. Obec Všeradov: historie [online]. [cit. 2017-12-06]. Králova Pila, rok založení (1302) na informačním panelu v obci. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-06. 
  14. a b c d VOJANCOVÁ, Ilona; KŘIVANOVÁ, Magda, a kolektiv. Soubor lidových staveb Vysočina. Příprava vydání Ilona Vojancová, Magda Křivanová. 1. vyd. Chrudim: Národní památkový ústav, územní památková správa na Sychrově, 2016. 120 s. ISBN 978-80-905871. 
  15. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 518. 
  16. Obec Vysočina: Historie [online]. [cit. 2017-11-01]. Dostupné online. 
  17. Národní památkový ústav. Památkový katalog: venkovská usedlost čp. 4, Veselý Kopec [online]. [cit. 2017-11-29]. Dostupné online. 
  18. Zeměpisná mapa Česka: Veselý Kopec [online]. Mapy.cz [cit. 2017-11-01]. Dostupné online. 
  19. Český rozhlas. Český rozhlas: Luděk Štěpán – zakladatel Veselého Kopce [online]. [cit. 2017-11-30]. Dostupné online. 
  20. Veselý Kopec, expozice muzea v přírodě [online]. [cit. 2019-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-28. 
  21. Betlém Hlinsko, expozice muzea v přírodě [online]. [cit. 2019-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-13. 
  22. památková rezervace Hlinsko Betlém [online]. [cit. 2019-02-15]. Dostupné online. 
  23. Národní památkový ústav. Soubor lidových staveb Vysočina: Veselý kopec [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-31. 
  24. Národní památkový ústav. Památkový katalog: soubor lidových staveb Vysočina [online]. [cit. 2017-11-29]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

VOJANCOVÁ, Ilona; KŘIVANOVÁ, Magda, a kolektiv. Soubor lidových staveb Vysočina. 1. vyd. Chrudim: Národní památkový ústav, územní památková správa na Sychrově, 2016. 120 s. ISBN 978-80-905871-8-2. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat