Velký bratr

Tento článek je o postavě z románu 1984 a přenesených významech. O televizní soutěži pojednává článek Big Brother.

Velký bratr je fiktivní postava absolutistického vůdce státu Oceánie z antiutopického románu 1984 od George Orwella. Toto označení se dnes používá jako obecné označení pro vládní sledování, odposlechy a podobná narušení soukromí.

V románu 1984 je „Velký bratr“ diktátorem ve zcela důsledně totalitním státě. V Orwellem popsané společnosti je každý její člen pod každodenním dokonalým dohledem úřadů. Občané jsou na tuto skutečnost neustále upozorňováni frází „Velký bratr tě sleduje“, která je na každém plakátu s obrazem Velkého bratra. Popis fyzické podoby Velkého bratra, jehož obrazy jsou vyvěšeny prakticky všude, připomíná Stalina či Horatio Kitchenera (černý knír, tmavé oči). Je to jeden z těch obrazů, které jsou udělány tak důmyslně, že vás oči sledují, kam se hnete.[1] Z románu není zřejmé, zda je osoba Velkého bratra skutečná, nebo se jedná pouze o fiktivní postavu vytvořenou státem. Podle oficiální propagandy je Velký bratr skutečný člověk, jeden ze zakladatelů Strany. Jeho skutečné jméno však v knize není nikde zmíněno, a není ani uvedeno, zda je vůbec veřejně známé.

Velký bratr sledoval jednotlivé členy společnosti pomocí Ideopolicie (obdoba StB), armády donašečů a technického zařízení v podobě obrazovky, která nejen vysílala, ale i přijímala. Zachycení zvuku se dalo oklamat jen sotva slyšitelným šepotem, zachycení obrazu unikl jen člověk mimo zorné pole.

Přenesené významyEditovat

Podle této postavy se v přeneseném významu jako „velký bratr“ pejorativně označují různé (obvykle státní) instituce či jednotlivci, kteří nějakým způsobem zasahují do soukromí. (Někdy se také objevují variace tohoto označení, např. velká máma označující cenzory diskusních fór v Číně.)

V tomto smyslu byl prostřednictvím Google bomby za „Velkého bratra“ označen v říjnu 2004 Stanislav Gross, který v té době čelil kritice nadměrného užívání odposlechů státními orgány.

Rozsáhlé kritice v souvislosti se zneužíváním odposlechů čelí i prezident George W. Bush[zdroj?]. Spojené státy americké disponují řadou špionážních družic a systémem Echelon, který odposlouchává klíčové uzly internetu, a také programy PRISM nebo Tempora (používaný britskou zpravodajskou službou Government Communications Headquarters).[2] Národní bezpečnostní agentura (NSA) odposlouchávala i německou kancléřku Angelu Merkelovou. To vyšlo najevo po vyzrazení tajných informací Edwardem Snowdenem. Poté tento bývalý pracovník CIA obdržel ruské občanství z rukou Vladimíra Putina. Plynové krize 2009 a 2202 svědčí o legitimitě těchto odposlechů; americké služba byly informovány o vytváření energetické závislosti Evropy na Ruské federaci.

Některé totalitní společnosti se při budování společenské atmosféry „Velký bratr tě sleduje“ nemusí spoléhat pouze na metody Felixe Edmundoviče Dzeržinského. Díky své technologické vyspělosti mohou zavádět kamerové systémy s technologií rozpoznávání obličejů.

Big Brother AwardsEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Ceny pro Velkého bratra.

Organizace Privacy International a obdobná sdružení na národní úrovni se snaží o monitorování zásahů do soukromí a udělují Ceny pro Velkého bratra (Big Brother Awards) státním institucím, soukromým společnostem a jiným osobám, které se „vyznamenaly porušením našeho soukromí“. Soutěž alespoň jednou proběhla ve více než dvaceti zemích, poprvé se konala ve Spojeném království v roce 1998, v Česku je pořádána každoročně od roku 2005.

Reality showEditovat

Jméno postavy bylo také použito jako název televizní reality show Big Brother, ve které jsou účastníci na omezeném prostoru nepřetržitě sledováni kamerami a diváci mají možnost hlasovat, kdo ze soutěže musí odejít. Použití tohoto názvu v souvislosti s veřejným špehováním je však některými lidmi považováno za nevhodné.

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

  1. ORWELL, George. 1984. [Praha]: [s.n.] 268 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-7546-319-7, ISBN 80-7546-319-6. OCLC 1240908002 
  2. Government Communications Headquarters. GOV.UK [online]. [cit. 2023-01-30]. Dostupné online. (anglicky)