Velké předělové pohoří
Velké předělové pohoří, také Východoaustralské pohoří (anglicky Great Dividing Range, případně East Australian Cordillera)[1] je hlavní a největší australské pohoří, a také třetí nejdelší pohoří na světě. Má délku více než 3 500 km, šířka se pohybuje mezi 160 až 300 km.[2] Rozkládá se na východě Austrálie, od Yorského poloostrova na severovýchodě až po Tasmánii, respektive hranice států Victoria a Jižní Austrálie na jihovýchodě. Prochází přes australské státy Queensland, Nový Jižní Wales a Victoria. Nejvyšší horou pohoří je Mount Kosciuszko s 2 228 m.
Velké předělové pohoří Great Dividing Range | |
---|---|
Nejvyšší bod | 2 228 m n. m. (Mount Kosciuszko) |
Světadíl | Austrálie |
Stát | Austrálie |
Horniny | vápenec, pískovec, kvarcit, svor, dolomit |
Souřadnice | 25° j. š., 147° v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Reliéf
editovatVelké předělové pohoří má spíše plošinný, středohorský charakter, pouze ve své jižní části v tzv. Australských Alpách, dosahuje horského reliéfu. Obvyklá nadmořská výška se pohybuje mezi 500 až 1 000 m.[3] Pohoří se skládá z jednotlivých středohorských hřebenů a plošin, které jsou přerušovány řekami, někde s hlubokými údolími, jinde s údolími širokými a plochými. Východní svahy směrem k pobřeží jsou příkré, obvykle porostlé lesy, západní svahy naopak pozvolna přechází v pahorkatinu porostlou savanou.[4] Vzdálenost pohoří od oceánu se pohybuje mezi 80 až 100 km.[5]
Geologie
editovatVelké předělové pohoří je tektonicky složité pásemné pohoří. V třetihorách bylo pohoří rozčleněno četnými zlomy, v současnosti se tak skládá z řady samostatných horských skupin. Horniny jsou předkambrického a paleozoického stáří. Předkambrické horniny převládají na severu a jihu Velkého předělového pohoří, paleozoické ve střední části. Starší vrstvy jsou na řadě míst překryty mladšími sedimenty. Nejvyšší horské vrcholy Australských Alp byly v pleistocénu zaledněny, což dokládá řada morén, karů a ledovcových jezer.[5] Hlavními horninami jsou vápence, pískovce, kvarcity, svory a dolomity.
Členění pohoří
editovatVelké předělové pohoří lze rozdělit na čtyři hlavní skupiny.
- První část se rozkládá mezi Yorským mysem a městem Brisbane. Dosahuje délky až 2 000 km. Na Yorském poloostrově se rozkládají nízké (do 500 m), silně denudované hřebeny. Směrem k jihu se nadmořská výška pohoří zvyšuje. Jižně od Cairnsu leží nejvyšší hora této horské skupiny Mount Bartle Frere (1 611 m). Dále na jih se pohoří rozděluje na dvě části: žulové pásmo podél pobřeží a přibližně 1 000 m vysoké horské pásmo ležící 200 až 400 km od oceánu.[5]
- Tato část leží mezi Brisbane a pánví u města Newcastle. Tuto část tvoří stolová pohoří rozdělená čtvrtohorní erozí. K nejvíce známým z řady jednotlivých horských pásem náleží čedičové Liverpoolské hory. Pohoří se nachází okolo 50 km od pobřeží oceánu.[5]
- Třetí horskou skupinu tvoří nejznámější části Velkého předělového pohoří: Modré hory a Australské Alpy. Modré hory leží západně od Sydney. Pohoří má průměrnou výšku 1 000 m a tvoří je silurské a devonské vápence překryté karbonskými a triasovými pískovci. Na Modré hory jižně navazuje nejvyšší část Velkého předělového pohoří Sněžné hory s nejvyšší horou celého pohoří Mount Kosciuzskem (2 230 m) a Viktoriánské Alpy s vrcholy Mount Townsed (2 209 m) a Mount Bogong (1 986 m).[5]
- Poslední horská skupina začíná východně od Melbourne a rozkládá se ve směru rovnoběžek, z východu na západ, až k 142° východní délky. Z východu na západ se také tato horská skupina snižuje, z 1 500 m na 600 až 800 m. K nejznámějším horským pásmům této skupiny náleží pohoří Grampiany.[5]
Reference
editovat- ↑ Geografický místopisný slovník světa. Odb. red. Hana Bradnová ... [a kol.]. 1. vyd. - Praha : Academia, 1993. 924 s. ISBN 80-200-0445-9. S. 877.
- ↑ SHAW, John H. Collins Australian Encyclopedia. Sydney : William Collins Pty Ltd., 1984. ISBN 0-00-217315-8. (anglicky)
- ↑ ŠLÉGL, Jiří a kol. Světová pohoří: přehledové i podrobné mapy, turistické trasy, alpinismus, sport, fauna a flóra, podnebí. Afrika, Austrálie a Oceánie, Antarktida. Praha : Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1376-1. S. 122.
- ↑ Universum, všeobecná encyklopedie. Díl 3, M-R. 1. vyd. Praha : Odeon, 2002. ISBN 80-207-1116-3. S. 316.
- ↑ a b c d e f BRINKE, Josef. Austrálie a Oceánie. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987. 296 s. S. 27 - 28.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Velké předělové pohoří na Wikimedia Commons