Wikipedie

Velké Meziříčí (zámek)

zámek v Česku

Zámek Velké Meziříčí vznikl z původního hradu zřejmě z poloviny 13. století. Po přestavbě na renesanční zámek získal svou současnou podobu ve stylu novogotiky koncem 19. století. Zámek je soukromým majetkem, část jeho prostorů využívá Muzeum Velké Meziříčí, v letech 1952–1976 zde fungovala i porodnice. Rozsáhlý areál včetně hradeb a parku je na seznamu kulturních památek zapsán od roku 1958.

Zámek Velké Meziříčí
Hlavní budova
Hlavní budova
Účel stavby

obrana města, porodnice,
nyní Muzeum Velké Meziříčí

Základní informace
Slohnovogotika
Výstavba13. století
Přestavba1578
Materiálkámen
Stavebníkpáni z Lomnice
Další majiteléBerkové z Dubé, Pernštejnové, Kounicové, Ugartové, Lichtenštejnové, Lobkovicové, Harrachové
Současný majitelPodstatzští-Lichtenstein
Poloha
AdresaVelké Meziříčí, ČeskoČesko Česko
UliceZámecké schody
Souřadnice49°21′28,08″ s. š., 16°0′45″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky18288/7-4543 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Zmínky o hradě z let 1113 a 1197 jsou pozdějšími falzifikáty, první doložená zpráva o hradě pochází až z roku 1377, kdy jej vlastnili páni z Lomnice[1]. Na přelomu 14. a 15. století vlastnil Meziříčí Lacek z Kravař, za nějž došlo k přestavbě hradu, poté krátce patřil pánům z Pernštejna (1528–1552) a meziříčský hrad byl rodištěm významného člena rodu Vratislava z Pernštejna, později patřil opět pánům z Lomnice. Dokončení renesančního zámku je datováno rokem 1578 za Aleny Meziříčské z Lomnice (1540–1610). Za Berků z Dubé počátkem 17. století patřilo Meziříčí k největším územním celkům na Vysočině a jenom inventář zámku byl odhadován na 40 000 zlatých. Po krátké epizodě ve vlastnictví Kouniců se Meziříčí stalo sídlem císařského generála Petra Ugarta (1676). Za vlády Ugartů došlo k velkém požáru města a následné přestavbě zámku v barokním slohu za účasti architekta Václava Špačka (1733)[2].

Poslední prodej panství proběhl v roce 1735, od té doby na další majitele přecházel jen dědictvím. Finanční problémy Ugartů a jejich přesídlení na Znojemsko vedly k prodeji meziříčského panství v roce 1735 vévodovi Leopoldu Šlesvicko-Holštýnskému. Po jeho úmrtí přešlo Meziříčí přes ženské potomstvo na rod Lichtenštejnů a později Lobkoviců. Leopoldina Lobkowiczová, rozená Lichtenštejnová, nechala v nedalekém Netíně postavit rodovou hrobku, její syn c. k. polní zbrojmistr Rudolf Ferdinand z Lobkowicz (1840–1908) podnikl pseudogotické úpravy zámku a dal tak celému areálu současnou podobu. Po jeho smrti zdědila Meziříčí sestra Anna, provdaná Harrachová. Hrabě František Harrach (1870–1937) v rámci vojenských manévrů v roce 1909 hostil na zámku arcivévodu Františka Ferdinanda a později byl jeho pobočníkem. V souvislosti s touto návštěvou byl zámek elektrifikován. Velkostatek Velké Meziříčí stále patřil k největším soukromým majetkům na Vysočině, jeho rozloha počátkem 20. století byla 6 500 hektarů půdy[3].

Po smrti Františka Harracha zdědila zámek jeho dcera Josefína, provdaná Podstatzká-Lichtenstein (1905–2000). Přihlásila se k české národnosti, takže zámek jí byl zkonfiskován až po roce 1948 a v restitučním řízení jej v roce 1995 získala zpět. Od roku 2000 zámek vlastnili její synové František Karel a Jan Nepomuk a dcera Marie. František Karel Podstatzký-Lichtenstein zemřel v roce 2016 bez potomstva, Marie Podstatzká-Lichtensteinová v roce 2021 také bezdětná. Zámek nyní spravuje jejich bratr Jan Nepomuk (* 1937) se svými syny.

Přehled majitelů editovat

  • do 1399 pánové z Lomnice a Meziříčí
  • 1399–1416 Lacek z Kravař a Helfenštejna
  • 1416–1447 pánové z Kravař a Plumlova
  • 1447–1528 pánové z Lomnice
  • 1528–1552 pánové z Pernštejna
  • 1552–1592 Heldtové z Kementu
  • 1592–1649 Berkové z Dubé a Lipého
  • 1649–1676 hrabata z Kounic
  • 1676–1735 hrabata z Ugarte
  • 1735–1742 Leopold vévoda Šlesvicko-Holštýnský
  • 1742–1764 Marie Eleonora Holštýnská, provdaná vévodkyně z Guastally a Sabionetty
  • 1764–1812 Eleonora Öttingen-Spielberg, provdaná princezna Liechtensteinová
  • 1812–1819 Mořic princ Liechtenstein
  • 1819–1899 Leopoldina Liechtensteinová, provdaná princezna Lobkowiczová
  • 1899–1908 Rudolf princ Lobkowicz
  • 1908–1937 František Maria Alfred hrabě Harrach
  • 1937–1948 Josefa Harrachová, provdaná Podstatzká-Lichtenstein
  • 1948–1995 československý, resp. český stát
  • 1995–2000 Josefa Harrachová, provdaná Podstatzká-Lichtenstein (znovu)
  • od 2000 František Karel († 2016), Maria (†  2021) a Jan Podstatzký-Lichtenstein

Galerie editovat

  •  
    Východní křídlo zámku od řeky Oslavy
  •  
    Brána do zámku
  •  
    Zámecká zahrada
  •  
    Erb rodiny Podstatzkých-Lichtenstein
  •  
    Budovy předzámčí
  •  
    Vstupní brána do areálu zámku
  •  
    Zahradní průčelí zámku
  •  
    Nádvoří zámku s hospodářskými budovami
  •  
    Hradby a opevnění pod západním křídlem zámku
  •  
    Nádvoří zámku

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ HARTMAN, Tomáš: Zámek a Muzeum Velké Meziříčí; Velké Meziříčí, 2009
  2. ↑ MACEK, Petr: Barokní architekt Václav Špaček (1689–1751); disertační práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy; Praha, 2007
  3. ↑ Ottův slovník naučný, díl XVII., str. 242 ISBN 80-7185-057-8

Literatura editovat

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava; Praha, 1981
  • KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; 8. díl; Praha, 2012 ISBN 978-80-7277-410-4

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Velké_Meziříčí_(zámek)&oldid=23144627“