Velká pečeť

Velká pečeť (tib. čhagčhen, čhaggjä čhenpo, skt. mahámudra: „Velká pečeť“ skutečnosti) je buddhistická nauka, která je praktikována ve vadžrajánovém buddhismu. Velká pečeť je název, který symbolizuje Buddhův příslib nejvyššího učení. Patří mezi nejvyšší učení na cestě vadžrajány. Vyučuje se zejména v tradici Kagjü a vyvolává přímý prožitek podstaty mysli. Mahámudra zahrnuje základ, cestu a cíl:

  • Základ Velké pečeti: Pohled základní čistoty všech vnitřních i vnějších jevů.
  • Cesta Velké pečeti: Trénování se v tomto pohledu – meditace.
  • Cíl Velké pečeti: Rozpoznání a realizace čistoty všech vnitřních a vnějších jevů – tj. probuzení.[1]

Velká pečeť v sobě zahrnuje čtyři úrovně – stavy, které se postupně v mysli praktikujícího objevují a které prožívá:

1. Jednobodová koncentrace (tib. rtse-gcig, skt. ékagratá)
2. Jednoduchost (tib. spros-bral, skt. nišprapaňča)
3. Jedna chuť (tib. ro-snyom, skt. rasásama)
4. Nemeditace (tib. sgom-med, skt. abhávaná), někdy se také překládá jako Všemeditace.[2]

Mezi držitele linie mahámudry patřili např. indičtí mahásiddhové a později tibetští například Marpa, Milaräpa a také všichni karmapové.

Linie odkazu Velké PečetiEditovat

1. Buddha DharmakájiDordže Čhang
2. Ratnamati
3. Saraha
4. Nágárdžuna
5. Šavaripa
6. Maitripa
3. Marpa(1012-1097)
4. Milaräpa (1040-1123)
5. Gampopa (1079-1153)
6. Düsum Khjenpa (1110-1193) 1. karmapa
7. Dogön Rečhen (1148-1218)
8. Pomdagpa Sönam Dordže (1170-1249)
9. Karma Pakši (1204-1283) 2. karmapa
10. Dubthob Orgjänpa (1230-1300)
11. Rangdžung Dordže (1284-1339) 3. karmapa
12. Gjalwa Jungtön Dordže Pal (1296-1376)
13. Rolpä Dordže (1340-1383) 4. karmapa
14. Khäčhog Wangpo (1350-1405) 2. žamarpa
15. Dežin Šegpa (1384-1415) 5. karmapa
16. Rinčhen Zangpo (Ratnabhadra)(15. století)
17. Thongwa Döndän (1416-1453) 6. karmapa
18. Pengar Džampäl Zangpo (15./16. století)
19. Paldžor Döndub (1427-1489) 1. Gošir Gjalcchabpa
20. Čhödag Gjamccho (1454-1506) 7. karmapa
21. Denma Dubthob Taši Paldžor (1457-1525)
22. Mikjö Dordže (1507-1554) 8. Karmapa
23. Könčhog Jönlag (1526-1583) 5. žamarpa
24. Wangčhug Dordže (1556-1603) 9. karmapa
25. Mipham Čhökji Wangčhug (1584-1630) 6. žamarpa
26. Čhöjing Dordže (1604-1674) 10. karmapa
27. Ješe Ňingpo (1631-1694) 7. žamarpa
28. Ješe Dordže (1676-1702) 11. karmapa
29. Palčhen Čhökji Dondub (1695-1735) 8. žamarpa
30. Čhangčhub Dordže (1703-1732) 12. karmapa
31. Situ Pančhen Čhökji Džungnä (1700-1774) 8. Tai Situ
32. Düdul Dordže (1733-1797) 13. karmapa
33. Mipham Čhödub Gjamccho (1742-1792) 10. žamarpa
34. Pema Ňinďže Wangpo (1774-1853) 9. Tai Situ
35. Thegčhog Dordže (1798-1868) 14. karmapa
36. Lodö Thajä (1813-1901) 1. Džamgön Kongtul
37. Khakhjab Dordže (1871-1922) 15. karmapa
38. Pema Wangčhug Gjalpo (1886-1952) 11. Tai Situ
39. Paldän Khjence Ösel (1904-1953) 2. Džamgön Kongtul
40. Rangdžung Rigpä Dordže (1924-1981) 16. karmapa

CitaceEditovat

18. verš z Přání za dosažení Velké Pečeti, 3. karmapa Rangdžung Dordže:[3]

Díváme-li se na jevy, žádné nenacházíme, vidíme mysl.
Díváme-li se na mysl, žádnou nevidíme, je ze své podstaty prázdná.
Sledujeme-li obojí, rozpouští se přirozeně lpění na dualitě.
Ať rozpoznáme podstatu mysli - jasné světlo!

ReferenceEditovat

  1. NYDAHL, Ole. Velká Pečeť - prostor a radost bez hranic. Brno: Bílý deštník, 2006. ISBN 80-903821-0-X. 
  2. KHJENCE, Dilgo. Poklad v srdci probuzených. [s.l.]: DharmaGaia, 2006. ISBN 80-86685-39-X. 
  3. RANGDŽUNG DORDŽE, 3. Karmapa. Přání za dosažení Velké Pečeti. [s.l.]: Bílý deštník, 2007. 

Externí odkazyEditovat