Otevřít hlavní menu

Jako Velká aliance se označují dvě koalice vzniklé proti francouzskému králi Ludvíku XIV. a Francii nejdříve v tzv. válce o falcké dědictví (devítileté válce) a posléze ve válce o dědictví španělské.

Vídeňská velká alianceEditovat

Bezprostředním předchůdcem Vídeňské velké aliance byla tzv. Augšpurská liga, založená v roce 1686 císařem Leopoldem I. a několika jihoněmeckými knížaty za účelem bránit Rýnskou Falc proti snahám Francie o její získání.

Když totiž zemřel bez potomků kurfiřt Rýnské Falce Karel II. Falcký, měly jeho země přejít pod vládu katolické linie rýnských Wittelsbachů. Francouzský král Ludvík XIV. však vystoupil s dědickými nároky na toto území jménem mladší sestry Karla II. Falckého, své švagrové Alžběty Šarloty Falcké, manželky jeho mladšího bratra Filipa I. Orleánského; v důsledku toho vypukl devastující válečný konflikt, Devítiletá válka (1688-1697). Proti Francii Ludvíka XIV. se s cílem zamezit další francouzské územní expanzi postavila Augšpurská liga, koalice evropských států uzavřená mezi císařem Leopoldem I., španělským králem Karlem II., švédským králem Karlem XI., bavorským kurfiřtem Maxmiliánem II. Emanuelem a řadou dalších říšských knížat.

Vídeňská velká aliance vznikla po anexi a zničení Porýnské Falce Francií v letech 1688-1689 v květnu roku 1689, když se k Aušpurské lize připojily Anglie a Nizozemí pod vedením Viléma III. Oranžského. [1]

Cílem Velké vídeňské aliance bylo zachování dohod sjednaných ve Vestfálském míru a Pyrenejském míru, tedy donutit Francii stáhnout se z území, která dobyla za Ludvíkovy vlády (tj. do hranic z roku 1659). Krátce po uzavření aliance, 17. května 1689 vyhlásila Anglie Francii válku. Ke konečnému zformování tzv. Velké aliance, kterou tvořili císař, Anglie a státy sdružené v Augšpurské lize, došlo do léta 1690. Ke koalici se ještě připojili vévodové lotrinský a savojský, kurfiřti bavorský a braniborský a své spojenectví znovu potvrdil španělský král. Švédové a Dánové však v roce 1691 z aliance vystoupili.

V roce 1697 uzavřením míru z Rijswijku, kterým Devítiletá válka skončila, tato koalice zanikla.

Titul falckého kurfiřta nakonec přešel do rukou katolické linie Wittelsbachů, reprezentované Filipem Vilémem Falckým, ovšem za cenu zničení do té doby kvetoucí země.

Haagská velká alianceEditovat

Haagská velká aliance mezi císařem, téměř všemi říšskými knížaty, Anglií, Nizozemím, Portugalskem a Dánskem vznikla v roce 1701 s vypuknutím Války o španělské dědictví s cílem zabránit francouzsko-bourbonské hegemonii v Evropě.[2]

ReferenceEditovat

  1. Smlouva o alianci z roku 1689, kompletní text (anglicky).
  2. Aliance z roku 1701 (anglicky)