Velká Hejšovina[1] (polsky: Szczeliniec Wielki, německy Große Heuscheuer) je nejvyšším vrcholem Stolových hor. Nachází se na jihu Polska, necelé dva kilometry od hranic s Českou republikou, v západní části kladského výběžku v Dolnoslezském vojvodství. Patří mezi vrcholy Koruny hor Polska. Hora i sousední nižší vrchol Malá Hejšovina leží na území polského Národního parku Stolové hory. Velká Hejšovina byla již od roku 1957 přírodní rezervací.[2]

Velká Hejšovina
Szczeliniec Wielki
Pohled na Malou a Velkou Hejšovinu z pevnůstky Fort Karola
Pohled na Malou a Velkou Hejšovinu z pevnůstky Fort Karola

Vrchol919 m n. m.
Prominence259 m
SeznamyKoruna hor Polska #21
PoznámkaNejvyšší hora Stolových hor
Poloha
StátPolskoPolsko Polsko
PohoříStolové hory
Souřadnice
Velká Hejšovina
Velká Hejšovina
Horninapískovec
PovodíKladská Nisa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geologická charakteristika

editovat

Velká Hejšovina je, podobně jako další vrcholy Stolových hor a sousední Broumovské vrchoviny, tvořena z kvádrových pískovců svrchní křídy s vložkami slínovců a vápenců. Jedná se o druhohorní sedimenty mořského původu.

Vrcholová část

editovat

Na protáhlém temeni hory se na území asi 25 ha nacházejí četné pískovcové skalní tvary (skalní bludiště, skalní město). Na severní straně byla v roce 1846 vybudována turistická chata v tyrolském stylu.

 
Plánek prohlídkového okruhu

Nejvyšším bodem stolové hory je 12 metrů vysoká skála, zvaná Fotel Pradziada nebo též Tron Dziadka či Tron Liczyrzepy (Dědovo křeslo, Dědův trůn nebo Krakonošův trůn). K vyhlídkovému místu na vrcholu skály v nadmořské výšce 919 metrů vedou od roku 1825 schody, které byly zpočátku dřevěné, později železné.

Podle dobových záznamů a dat na skále jako první na Velkou Hejšovinu pravděpodobně vystoupili jezuité v druhé polovině 16. století. Později toto místo navštívili též pruští králové Bedřich Vilém II. a Bedřich Vilém III. a také proslulý německý básník Johann Wolfgang Goethe, který sem v roce 1790 doprovázel výmarského knížete Karla Augusta.[2] Na horu rovněž vystoupil pruský ministr Carl von Hoym, na jehož počest tam připravili bohatou hostinu.[3] V roce 1800 se mezi významné návštěvníky Velké Hejšoviny zapsal budoucí šestý prezident USA John Quincy Adams, který v té době působil jako americký velvyslanec v Prusku.[2]

Na západní straně masívu se nachází menší stolová hora Malá Hejšovina (895 m). Tento vrchol je však pro turistiku nepřístupný z důvodu ochrany hnízdišť ohrožených ptačích druhů.

Horolezectví

editovat

Skály na Velké Hejšovině jsou využívány též pro horolezecké aktivity, a to jak četné skalní stěny, věže, skalní jehly apod., tak i některé jeskyně a vnitřní prostory. Patří mezi ně i takové známé skalní útvary, jako je Małpolud (Opičák), Kwoka (Kvočna) nebo Wielbłąd (Velbloud).[4]

Přístup

editovat

Výchozím místem v nadmořské výšce 750 metrů je vesnice Karłów, která je administrativně částí gminy Radków v kladském okrese. Z Karłówa k rozcestí na jižním úpatí stolové hory směřují žlutě a červeně (tzv. Główny Szlak Sudecki) značené turistické trasy.[5] Od rozcestí vede na vrchol Velké Hejšoviny 665 schodů.[6] Okružní prohlídkovou trasu na Velké Hejšovině vybudoval v roce 1804 Franz Pabel (1773 -1861), karłowský rodák a pozdější šoltys, kterého za tyto zásluhy král Bedřich Vilém II. v roce 1813 jmenoval prvním oficiálním průvodcem turistů v Sudetech.[7][2] V letní sezóně (od konce dubna do konce října) je vstup na turistický prohlídkový okruh zpoplatněný, plné vstupné činí 12, snížené 6 zlotých.[6] [8]

Velká Hejšovina je součástí česko-polské dálkové naučné trasy Geotrasa sudetská.[9]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fotel Pradziada na polské Wikipedii.

  1. BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 34, 103. 
  2. a b c d Szczeliniec Wielki [online]. [cit. 2019-01-15]. Dostupné online. (polsky) 
  3. BARTÍK, Ivo. Říše přírodních divů. Země světa. 3.12.2024, roč. 23, čís. 12, s. 34-39. Dostupné online. 
  4. Übersicht Gipfel im Teilgebiet 1 397 (Große Heuscheuer 397 / Szczeliniec Wielki 0 ) von Heuscheuergebirge [online]. [cit. 2019-01-14]. Dostupné online. (německy) 
  5. Seznam. Trasa turystyczna im. Franciszka Pabla [online]. mapy.cz [cit. 2019-01-15]. Dostupné online. 
  6. a b Velká Hejšovina (Szczeliniec Wielki). Velká Hejšovina - nejvyšší vrchol Stolových hor [online]. [cit. 2019-01-15]. Dostupné online. 
  7. Hejšovina (Szczeliniec Wielki) [online]. [cit. 2019-01-15]. Dostupné online. 
  8. Cennik opłat za udostępnianie Parku i korzystanie z zasobów przyrodniczych [online]. Správa Národního parku Stolové hory, 2018 [cit. 2019-01-15]. Dostupné online. (polsky) 
  9. MRÁZOVÁ, Štěpánka; STACHOWIAK, Andrzej, et al. Geotrasa sudetská. Průvodce. 1. vyd. Praha, Varšava: ČGS, PIG - PIB, 2013. 224 s. Dostupné online. S. 104. PDF.  Archivováno 1. 10. 2016 na Wayback Machine.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat

Panorama

editovat
 
Zimní panorama, pohled z Hejšoviny