Veřejná stráž

Stráž je v českém veřejném právu označení pro fyzické osoby se zvláštním pověřením podle speciálních zákonů, které mají status úřední osoby (do roku 2009 veřejného činitele) a v rámci kontroly dodržování speciálních zákonů mohou ukládat sankce. Tyto stráže jsou určeny převážně k dozoru nad ochranou přírody – jde o stráž lesní, mysliveckou, rybářskou a stráž přírody.

Postavení a podmínky způsobilosti stráží, ustanovených speciálními zákony již dříve, byly s účinností od 1. ledna 2000 upraveny a sjednoceny zákonem č. 238/1999 Sb., který je novelou šesti speciálních zákonů. Kromě pěti zákonů, které jednotlivé druhy stráží ustavují, bylo novelizováno ustanovení § 89 odst. 9 trestního zákona č. 140/1961 Sb. doplněním stráží do vymezení veřejných činitelů. Od roku 2010 jde o úřední osoby podle § 127 trestního zákoníku. Podmínkou způsobilosti je věk minimálně 21 let, trestní bezúhonnost, státní občanství ČR, lékařsky potvrzená zdravotní způsobilost, svéprávnost a složení kvalifikační zkoušky a slibu stráže.

HistorieEditovat

Do dubna 1949 byla strážní činnost upravena předpisy z dob Rakousko-Uherska.

  • § 52, odst. 4 a § 53 až 58 cís. patentu ze dne 3. prosince 1852, č. 250 ř. z., jímž se vydává nový lesní zákon,
  • nařízení ze dne 2. ledna 1854, č. 4 ř. z., o vzetí do přísahy ochranného personálu lesního a dozorčího personálu mysliveckého pro službu mysliveckou,
  • nařízení ze dne 1. července 1857, č. 124 ř. z., o požadavcích pro vzetí do přísahy pro ochrannou službu lesní a mysliveckou,
  • zákon ze dne 16. června 1872, č. 84 ř. z., o úředním postavení strážního personálu ustanoveného k ochraně jednotlivých odvětví zemědělství,
  • § 20 až 27, 29 a 30 zákona ze dne 12. října 1875, č. 76 čes. z. z., o ochraně polního majetku,
  • § 19 až 25, 28 a 29 zákona ze dne 13. ledna 1875, č. 12 mor. z. z., o ochraně polního majetku,
  • § 18 až 24, 27 a 28 zákona ze dne 30. června 1875, č. 21 slez. z. z., o ochraně polního majetku,
  • § 178, odst. 2 zák. čl. XXIII/1885, o vodním právu,
  • § 70, druhé věty vodního zákona, ve znění přílohy vládního nařízení ze dne 7. srpna 1942, č. 305 Sb.,
  • § 37 až 40 zák. čl. XXXI/1879, o lesním zákonu, a nařízení č. 72.086/1895 F. M.,
  • § 76 až 86 a 96 zák. čl. XII/1894, o polním hospodářství a polní policii, a § 76 až 86 prováděcího nařízení č. 48.000/1894 F. M.,
  • zákon ze dne 1. května 1896, č. 53 mor. z. z., o požadavcích pro potvrzení a vzetí do přísahy strážního personálu ustanoveného k ochraně zemědělství, a 13. vládního nařízení ze dne 20. srpna 1942, č. 311 Sb., o ochranné službě myslivecké.

V právní úpravě po druhé světové válce obdobná kompetence byla svěřována přísežným hajným. Jejich postavení a činnost upravoval s účinností od 7. dubna 1949 zákon č. 86/1949 Sb., o přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vodních děl a vyhláška č. 622/1949 Ú. l., kterou se určuje vzor osvědčení o ustanovení přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl a o jejich vzetí do přísahy. Ochranu myslivosti (ochrannou službu mysliveckou) podle § 29 a 30 Zákona č. 225/1947, o myslivosti, zajišťoval k tomu ustanovený a úředně potvrzený přísežný myslivecký personál ochranný, a to myslivecký hajný, nebo myslivecký hospodář (jímž mohl být i vlastník honitby), vyhovoval-li podmínkám stanoveným pro vzetí do přísahy pro ochrannou službu mysliveckou.

Druhy strážíEditovat

V neúspěšných a vládou nepodpořených poslaneckých návrzích zákona o horské službě v letech 1999 a 2001 bylo navrženo, aby pracovníci horské služby měli status horské stráže.

Současná snaha[kdo?][zdroj?] je přijmout jednotnou právní úpravu v oblasti veřejné stráže, tak aby byla odstraněna roztříštěnost právních úprav do různých zákonů. Avšak sporným zůstává, jestli je žádoucí, aby všechny druhy veřejné stráže byly sjednoceny do jedné kategorie.

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat