Wikipedie

Vanov

obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina
Možná hledáte: Vaňov – část města Ústí nad Labem.

Vanov (německy Groß Wanau[4]) je obec v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Žije zde 83[1] obyvatel.

Vanov
Náves
Náves
Znak obce VanovVlajka obce Vanov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTelč
Obec s rozšířenou působnostíTelč
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°12′28″ s. š., 15°24′49″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel83 (2023)[1]
Rozloha4,27 km²[2]
Katastrální územíVanov
Nadmořská výška587 m n. m.
PSČ588 56
Počet domů39 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduVanov 22
588 56 Telč
ouvanov@seznam.cz
StarostkaLudmila Ťápalová
Oficiální web: www.obec-vanov.cz
Vanov
Vanov
Další údaje
Kód obce588083
Kód části obce176818
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Název se vyvíjel od varianty Eywancz (1366), na Velikém Evanově (1447), Welky Wanow (1592), Gross Wanow (1678), Gros Wanow a Wanweky (1720), Gross Wanow (1751), Gross Wannau a Welký Wanow (1846), Gross Wanau a Vanov (1872) až k podobě Vanov v roce 1924. Místní jméno vzniklo přidáním přivlastňovací přípony -ov k osobnímu jménu Evan či Ejvan. Dřívější přívlastek Velký sloužil k odlišení od blízkého Vanůvku.[5]

Historie editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1580.[6]

Sbor dobrovolných hasičů vznikl 15. března 1901 z podnětu tehdejšího řídícího učitele Jana Šívra a občanů Jana Poledny, Františka Dvořáka a Václava Kadlece. Obec poté zakoupila čtyřkolovou ruční stříkačku, která se přepravovala koňmi. V té době měl hasičský sbor 12 členů. Téhož roku byla postavena kůlna se zvonem, kterým se vyhlašuje poplach v případě požáru. Kůlna se dočkala rekonstrukce v roce 2010. V roce 2012 měl sbor 27 členů.[7]

Přírodní poměry editovat

Nachází se pět kilometrů severozápadně od Telče. Geomorfologicky je oblast součástí Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Třešťská pahorkatina.[8] Průměrná nadmořská výška činí 587 metrů.[9] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 647 metrů leží západně od vsi. Obcí protéká potok z Vanova. Severovýchodní částí katastru prochází Telčský potok, na němž se rozkládají rybníky Smrk, Vlček a Polívkův rybník. Západní hranici území tvoří Částkovický potok, na němž leží Svatojanský rybník.[10] Na levé straně silnice z Telče do Vanůvku u kříže z roku 1806 roste památná 25 metrová lípa velkolistá, jejíž stáří bylo v roce 1994 odhadováno na 187 let. Původně zde stály lípy dvě.[11]

Geologická a mineralogická lokalita editovat

Zhruba 100 metrů od severního okraje obce se nachází činný lom, který je v rámci Geoparku Vysočina evidován jako pozoruhodná geologická a mineralogická lokalita. Lze zde spatřit ukázky druhého hlavního horninového typu geoparku – ruly, migmatitizované ruly a migmatity. Nejvýznamnějším minerálem, který se zde vyskytuje, je cordierit, jehož zrna dosahují až drahokamové kvality.[12]

Obyvatelstvo editovat

Podle sčítání 1930 zde žilo ve 34 domech 198 obyvatel. 198 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 192 římských katolíků a 5 evangelíků.[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[14][15]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 212 215 253 222 216 222 198 148 152 129 130 94 90 90 89
Počet domů 27 38 32 33 33 34 34 39 36 34 31 31 40 41 39

Obecní správa a politika editovat

Mezi lety 1869–1980 Vanov byl obcí v okrese Dačice (1869–1930), poté v okrese Třešť (1950) a později v okrese Jihlava. Od 1. dubna 1980 do 31. prosince 1991 patřil jako část města k Telči a od 1. ledna 1992 je opět samostatnou obcí.[16]

Vanov je členem mikroregionů Telčsko a Sdružení pro likvidaci komunálního odpadu Borek a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starostka Ludmila Ťápalová. Ve volbách roku 2010 kandidovali jednotliví kandidáti na samostatných kandidátkách. Volební účast činila 75 %.[17]

Obecní symboly editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. června 2018.[18]

Hospodářství a doprava editovat

V obci sídlí firmy Zemědělské družstvo Telč, Enkaton s.r.o.[19] a Hotel Šiškův mlýn s restaurací. Obcí prochází silnice III. třídy č. 11265, která se severovýchodně napojuje na komunikaci III. třídy č. 11264 do Řásné.[20] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a ČSAD Jindřichův Hradec. Autobusy jezdí ve směrech Dačice, Budeč, Nová Říše, Řásná, Telč, Černíč, Myslůvka, Jihlava a Mrákotín.[21] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5126 z Řásné do Telče, červeně značená turistická trasa a Naučná stezka Otokara Březiny.

Školství, kultura a sport editovat

Místní děti dojíždějí do základní školy v Telči. Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Vanov.[22] Nachází se zde golfové hřiště.[23]

Pamětihodnosti editovat

Zajímavosti editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 662. 
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 568. 
  7. ↑ KRATOCHVÍL, David. U vás to žije dobrovolnými hasiči/3. Jihlavské listy. 27. září 2012, roč. 23, čís. 75, s. 19. ISSN 1212-740X. 
  8. ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ Vanov [online]. Regionální informační servis, 2015-01-01 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ Vanov [online]. ČÚZK, 2015-01-01 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online. 
  11. ↑ Lípy u obce Vanůvek [online]. AOPK ČR, 2015-01-01 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online. 
  12. ↑ Geopark vysočina - Geologické lokality na území Geoparku Vysočina [online]. Geopark Vysočina [cit. 2017-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-14. 
  13. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 26. 
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  15. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  16. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 602. 
  17. ↑ Volby 2010 [online]. Volby.cz, 2010-10-16 [cit. 2014-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-28. 
  18. ↑ Udělené symboly – Vanov [online]. 2018-06-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  19. ↑ Vanov [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-20]. Dostupné online. 
  20. ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  21. ↑ Vanov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné online. 
  22. ↑ SDH Vanov [online]. OSH Jihlava, 2014-11-10 [cit. 2014-11-10]. Dostupné online. 
  23. ↑ Golf Resort Telč [online]. Golf Resort Telč, 2014-11-10 [cit. 2014-11-10]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vanov&oldid=23564830“