Otevřít hlavní menu

Valerián Pejša

český spisovatel

Valerián Pejša (6. listopadu 1858 Zlonice[1]12. srpna 1893 Beřovice[2][3]) byl český lidový spisovatel.

Valerian Pejša
Valerian Pejsa.jpg
Narození 6. listopadu 1858
Zlonice Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 12. srpna 1893 (ve věku 34 let)
Beřovice Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí tuberkulóza
Povolání kovář a spisovatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rodný dům ve Zlonicích (Pejšova ulice čp. 44)

Život a díloEditovat

Valerián Pejša pocházel z rodiny venkovského kováře. Narodil ve Zlonicích u Slaného; dětství od jednoho do třinácti roků věku prožil v Řisutech, kde též vychodil jednotřídní školu. Léta dospívání strávil v Královicích. Zde mladého Pejšu směrem k zájmu o literaturu natrvalo ovlivnilo přátelství s královickým rodákem, o dva roky starším Josefem Leopoldem Hrdinou, tehdy studentem slánského gymnázia, pozdějším spisovatelem. Za svého pobytu v Královicích se Pejša brzy stal součástí místního kulturního dění a jedním z předních organizátorů i aktérů tamních ochotnických divadelních představení. Zatímco někteří jeho vrstevníci mohli studovat, Valerián Pejša se dle otcovy vůle musel věnovat kovářskému řemeslu a pracovat jako dělník v rodinné kovárně. Svou literární tvorbu tak mohl pěstovat jen ve volném čase coby únikovou aktivitu. Od roku 1880 žil s rodiči v Beřovicích a zhruba od této doby se začal dostávat do povědomí a obliby široké čtenářské veřejnosti svými příspěvky v dobových satirických časopisech. Pejšovy povídky a básně, k nimž čerpal inspiraci ve svém venkovském okolí, vycházely v titulech jako Šotek Jakuba Arbesa, Paleček Rudolfa Pokorného či Humoristické listy J. R. Vilímka. Spřízněnou duší mezi literárními kolegy mu byla neslyšící pražská spisovatelka Ludmila Grossmannová-Brodská, s níž si po léta dopisoval. Dle jejího svědectví právě literární tvorba bývala pro beřovického kováře "jedinou útěchou, radostí a zábavou", k níž se od fyzicky ubíjející práce utíkal.[4] Sužován tuberkulózou plic, zemřel v Beřovicích roku 1893. Pohřben je v rodinném hrobě na starém, dnes již nepoužívaném hřbitově při kostele sv. Šimona a Judy v sousední vesnici Dolín.

Pejšovo dílo, třebaže ve své době oblíbené, zůstalo na stránkách časopisů. Sám žádnou knihu nevydal, teprve posmrtně vyšel knižně drobný výbor z jeho díla nákladem V. Křemena ve Zlonicích roku 1912.

Roku 1904 byl Valeriánu Pejšovi v Beřovicích odhalen pomník. Též na rodném domě ve Zlonicích jej připomíná pamětní deska.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Zlonice
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Zlonice
  3. Slavnost Pejšova. Národní listy. 1900-08-30, ročník 40, číslo 239, s. 2. Dostupné online [cit. 2017-11-10]. ISSN 1214-1240. 
  4. GROSSMANNOVÁ-BRODSKÁ, Ludmila. Anonymní dopis: Vzpomínka na Jakuba Arbesa. Ženské listy. 1914-05-01, ročník XLII, číslo 5, s. 1-3. Dostupné online [cit. 2017-11-10]. ISSN 1802-7237. 

Externí odkazyEditovat