Valdemarové

Valdemarové byla vedlejší větev rodu Estridsenů, jež v letech 1157-1241 dovedla Dánsko k výraznému politickému a hospodářskému rozmachu. Prvním z rodu byl Valdemar I. Veliký, který se stal jediným dánským králem v roce 1157.

Valdemarové
ZeměDánsko, Šlesvicko
Mateřská dynastieEstridsenové
Titulydánský král, šlesvický vévoda
ZakladatelValdemar I. Veliký
Rok založení1157
Konec vlády1412
Poslední vládceMarkéta I. Dánská

Valdemar IV. Dánský, poslední mužský člen rodu, zemřel 24. října roku 1375. V okamžiku jeho smrti z jeho šesti potomků byla naživu již jen jediná jeho dcera, nejmladší Markéta. Dánské stavy se sešly v Odensee, aby vybraly nového dánského krále. Velmožové měli volit mezi synem starší dcery Valdemara IV. Ingeborg, meklenburským vévodou Albrechtem a Markétiným synem Olafem, dědicem norského trůnu. Další možností byla nová dynastie.

Volba nakonec přinesla vítězství Olafovi a Markétě. Za krále Dánska byl tedy v roce 1376 vybrán Markétin syn jako Olaf II. s Markétou jako regentkou. Tou zůstala i po Olafově předčasné smrti.

Dánští králové z rodu ValdemarůEditovat